Režie:
Petr VáclavScénář:
Petr VáclavKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Jiří VáclavHrají:
Štefan Ferko, Milan Cifra, Radek Holub, Jaroslava Vysloužilová, Claudia Vašeková, Eva Hradilová, Marián Balog, Jaroslav Dufek, Tereza Groszmannová (více)Obsahy(1)
Společnost mu dala to nejnutnější: jídlo, postel, střechu nad hlavou a základní hygienické návyky. Marian však potřebuje lásku, cit a porozumění. Klopýtá cestou svého života, uprostřed nepřátelského a lhostejného světa. Zoufale se brání, hledá a padá stále níž a níž, kdy už pak samotný život neznamená všechno...
Příběh vypráví o mladém romském chlapci, který zoufale hledá svou cestu životem ve většinou nepřístupném, nepřátelském a lhostejném světě.Chlapec z dětského domova má sice kde spát, má co jíst a je vyučen základním hygienickým návykům. Jediné, co mu však chybí, je láska, cit, porozumění, něha. Když se tyto potřebné věci vydá hledat, je vlečen sám sebou i okolním světem stále níž a hlouběji. Propadá se až na dno, tam, kde ani slovo život už nic neznamená. V současné době, kdy začínají i v naší republice vzrůstat rasové nepokoje a pogromy na Romy, se téma rasové diskriminace objevuje v podobné formě vlastně poprvé.
Díky spolupráci s matkou, Ljubou Václavovou, se mohl režisér seznámit blíže s osudy odložených, opuštěných či odejmutých dětí. Výše uvedený příběh není jen jednotlivým osudem, ale v podobné situaci se každou chvíli ocitá několik desítek dětí. Snad konečně rozvíří nejen diskusi, ale i potřebnou a nutnou pomoc ze strany nás všech. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (59)
Co jsme si vychovali, to teď máme. Nemůžu uvěřit, že se dívám na realitu všedních dní dětí bez domova, které nemohou za to, kde a komu se narodily. Oproti praktikám zdejších vychovatelů je takové gestapácké řádění v koncentračních táborech pouhým čajíčkem pro batolata. Chvílemi jsem se cítila tak, že poběžím na wecko vyzvrátit dnešní večeři, jak se mi zvedl žaludek ... a smutno mi bylo. Klobouk dolů před tvůrci a všemi, kteří se natáčení účastnili. Reálnější než realita. ()
Obsah včetně závěru: Tragický osud romského chlapce, odebraného jako batole matce a jeho putování po dětských domovech a ústavech. Nesmělost, touha po matce, zklamání, nedůvěra a touha po nové důvěře. Bodne vychovatelku, která ho má ráda, ale nespravedlivě ho potrestá. Při útěku z vězení mu pomůže bývalý vychovatel, který je bral na výlety ven z ústavu (? Jan Šikl – spoluscénárista), nemá kam jít, ztluče Angličana, který ho fotil na Hlaváku, vybourá se v jeho autě, když jede za bývalou vychovatelkou, platonickou láskou, jedinou kdo zbývá, utíká lesem a doběhne k ledové rozvodněné řece. ()
Budu strucny - tri nejlepsi ceske porevolucni filmy podle mne jsou: 1) Knoflikari, 2) Marian, 3) Navrat idiota - razeno abecedne. Konkretne k tomuto filmu: Nemam pocit, ze by se reziser stavel na stranu romskych prislusniku a zadal by pochopeni jejich chovani a cinu, ktere... (zemerne vetu nedokoncuji). Naopak mam pocit, ze nechava samotneho divaka, aby si z pribehu vzal to, co povazuje za nejdulezitejsi a sam ho interpretoval. Ma interpretace zni takto - veskere snahy o prevychovu naroda, jehoz cast (zduraznuju CAST) se 500 let po prichodu na nase uzemi jeste nenaucila zakladnim pravidlum nasi spolecnosti (o ceskem jazyku nemluve), jsou zbytecne. ()
Měl vizi, šel si za ní i za cenu toho, že musel šetřit, kde se dalo. Jeho dílo vznikalo relativně dlouho, bez pozornosti médií. Jeho Marian neví, jak naložit se svobodou, neumí zacházet sám se sebou. Režisér Petr Václav vybral solidní neherce, jak mezi Romy, tak mezi vychovatelkami, které by zřejmě samy potřebovaly pořádnou analýzu. V té době nekomerční a neatraktivní téma ještě podpořil/znevýhodnil republikán Sládek, který využil protiromských nálad. „Cikáni by měli být trestně odpovědni již od narození, neboť to je jejich největší zločin," prohlásil v dobách své „slávy“. ()
Je naprosto parádní ve zdejších komentářích vysledovávat jak se do interpretace toho filmu zrcadlí životní postoje jednotlivých recenzentů, především teda jejich přístup k romům (který bývá obecně hodně polaritní). Jedni v tom vidí prachsprosté omlouvání cigošské mentality nepřizpůsobivých, jiní vidí zlý systém který nekompromisně přetváří mladé lidské bytosti ve zločince.. a v té mnohovrstevnaté ambivalenci a škále polostínů a nejasností to sežvýká málokdo. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (2)
- Část filmu byla točena v králické polepšovně na Orlickoústecku. (Skarface)
Reklama