Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Notář Karas je nesmělý starý mládenec, který úspěšně uniká vdavekchtivým ženám a večery občas tráví ve společnosti doktora Pacovského a Ing. Čádka. Netuší, že právě oni dva ho chtějí vlákat do podivné hry, která by ho ochránila před nástrahami žen, jež by se rády staly paní Karasovou. Například před veselou vdovou Růženkou Smutnou, která si dokonce našla pro svůj záměr spojence v panu Houžvičkovi. Karas má však oči jen pro svůj idol ženské krásy - pro obraz Dívky v modrém. Jednou večer se nechá tak unést, že vtiskne dívce na obraze polibek, a ta k jeho překvapení z obrazu vystoupí. Tím se však ubohý notář ocitne v poněkud prekérní situaci a rozhodne se vydávat ji za svou neteř, komtesu Blanku z Blankenburgu. Den ode dne pak ve stále zamilovanějším doktorovi roste žárlivost na Blančiny ctitele, kteří si v jeho domě podávají dveře. A pak se jednoho dne dívka v modrém vrátí do obrazu, i když ne nadlouho. Vyjde totiž najevo, že Blanka se ve skutečnosti jmenuje Vlasta, není komtesa, ale studentka filozofie, a komedii sehrála na přání Karasových kamarádů Čádka a Pacovského. Znamená to konec lásky? (TV Nova)

(více)

Recenze (161)

Chřástal 

všechny recenze uživatele

Skvělá lehkonohá komedie z pera nacisty se zálibou v okultismu (nebo obráceně) Felixe de la Cámary (von Kutná Hora) - já vím, že to nijak nesouvisí s kvalitami filmu, ale musím si představovat ty diváky, jak se u jeho gagů v biografu popadají za břicho a (následuje střih) cca za pět let ho na Kampě polejvají benzínem a hledají po kapsách zápalky. Nemluvě o Baarové, ze které mohli v době natáčení ještě snímat Goebbelsovy otisky. Ale zpátky k věci. Oldřich Nový motající se pod vlivem v oblaku nikotinu, atakován upírem či ve víru taneční křeče jsou momenty k nezaplacení a celkově je to jeden z těch filmů, u kterého netřeba být shovívavý a zohledňovat, že je to „film pro pamětníky“ (ostatně taková nálepka pro snímek z roku 1939 už taky zavání okultismem). ()

domirovec 

všechny recenze uživatele

Nejlepší, anebo alespoň nejlépe hodnocený film Lídy Baarové? Přesně tak, a není divu, že tomu tak je! Otakar Vávra natočil doopravdy originální protektorátní veselohru, plnou skvělých herců a hereček se skvělými hláškami. Je to super. Nejsem sice největší fanda Baarové, ale zmatenou komtesu z ''jiné doby'' :) zde zahrála bravurně. Bravurně však nehrála jen ona, nýbrž i Nataška Gollová si po boku úžasného a nesmělého starého mládence Oldřicha Nového zahrála skvělou milou roličku. Za mne pětihvězdičková komedie s excelentním námětem a vynikajícími tvářemi stříbrného plátna. 5/5 ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Aby nebyl starý mládenec Karas oblažen, musí jeho přátelé něco vykejklit. A jsou to kejkle takového druhu, že bude nakonec stejně oblažen.. Klasická prvorepubliková veselohra s větší dávkou naivity, než je zvykem a možná i záhodno, ale není důvod se mračit ať už na ni, a nebo vůbec.. Když mluví Bedřich Veverka, zkuste zavřít oči. Ne, neodejde Oldřich Nový, ale možná uslyšíte Miloše Kopeckého.. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Výborná komedie s originálním námětem a krásnou Lídou Baarovou v hlavní roli. Role komtesy Blanky z Blankenburgu Lídě sedla jako ušitá. Ta její staročeština je perfektní. Taky tak začnu na lidi mluvit:) Odhalení pointy pro mě bylo překvapivé, říkala jsem si, proč najednou mluví tak normálně. Zároveň to vysvětlovalo ten obraz, který vypadal, že v něm komtesa skutečně stojí. Chvíli mi však nedocházelo, že všechno, co se až do onoho odhalení dělo, bylo vlastně dokonale sehrané divadlo. Scény z krejčovství a při telefonátu vedle Blanky patří k nejlepším gagům snímku. Nádherná lehkost komediálních kinematografických skvostů doby české dávno pominuvší, zdá se býti již nenávratně pryč:) "Já bych potřeboval šaty." - "Ach, lituji, my nevedeme pánské zboží.", "Má to být pro starší dámu, že ano?" - "Ne, ne, spíš pro mladší."- "Na kolik let asi?" - "Asi na 318." :D ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Komedie o starém mládenci, notáři Janu Karasovi (dobrý Oldřich Nový), který je neustále loven vdavkychtivými ženštinami až je nakonec uloven svoji "zhmotnělou" představou, ke které mu pomohl jeho přítel, doktor Pacovský (Bedřich Veverka). Jednoduchá, ale přesto celkem příjemná komedie se Slavkovským zámkem. Zajímavé role: vdavekchtivá Růžena Smutná (Nataša Gollová), neodbytná paní Smčínská (Růžena Šlemrová), která chce provdat svoji dcerku Slávinku (půvabná Sylva Langová), Karasovo sloužící Otýlie (Antonie Nedošínská) a Houžvička (Jindřich Láznička). A pak je tu filozofka Vlasta, která se úplně položí do role komtesy Blanky z Blankenburgu (Lída Baarová, kterou jako symbol krásy tehdejší doby nepříliš dobře rozumím). Oddychová komedie o starém mládenci, který dlouze odolává vábení žen, ale nakonec propadne touze po ženě. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (7)

  • Autor námětu Felix de la Cámara přepracoval svůj text do knižní podoby, která vyšla v roce 1942 s podtitulem satyrický román. Knižní Dívka v modrém zároveň zahájila jako první svazek edici Knihovna Vlna. (NinadeL)
  • Hospodyně Otylka (Antonie Nedošinská) ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká Janu Karasovi (Oldřich Nový): „...šel nahoru", myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. onkala, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru". Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. (Brtniik)

Reklama

Reklama