Jan Hus

Otakar Vávra byl zkušený a spolehlivý režisér, původním povoláním architekt a měl smysl pro kompozici, což je na tomhle filmu vidět. Davové scény mu šly od ruky a měl taky podporu vedení Československého filmu, takže na výpravě se nešetřilo a měl k dispozici ty nejlepší herce. Však taky film svým národovectvím dokonale odpovídá tehdejší oficiální ideové doktríně. Ten protiněmecký osten je jasně patrný. Ve stejné době se třeba v Itálii natáčely výborné neorealistické filmy a moderní kinematografie směřovala jednoznačně jinam. Samozřejmě, že se středověkou českou historií tenhle film zas tak společného nemá. Nicméně pokoukání je to slušné. Celkový dojem: 60 %. (16.06.2006)

Tak konečně došlo i na mě a já roztočil tuto legendární Vávrovu trilogii. A musím se přiznat, že na datum vzniku se opravdu jedná o obrovský filmařský zážitek. Škoda, že v některých scénách je cejtit ten zatracenej socialismus (až komunismus), ale bez toho by to v té době asi ani nešlo. Celkově vzato je Jan Hus přecizní historický velkofilm, který se tenkrát na rozdíl od dneška nebáli natočit. A hlavně ho natočit uměli. Kulisy, herecké výkony, masové scény, scénář...nic moc složitého (co také vymejšlet) a přesto to skvěle funguje. Film mi v podstatě neřekl nic moc víc, než mi řekla škola, ale Otakar Vávra to dokázal natočit tak poutavě, že se právem může označovat za otce historického velkofilmu v Československu. (28.12.2018)

"Mohu volit jen mezi pravdou a lží." V polovině padesátých let začaly v barrandovských ateliérech vyrůstat nákladné repliky starých pražských staveb z dob pozdní gotiky. Režisér Otakar Vávra tehdy začal připravovat první díl své monumentální trilogie, která měla být připomínkou 540. výročí upálení Mistra Jana Husa. Megalomansky koncipované dílo - trilogie byla nejdražším projektem československé kinematografie (stála dvacet milionů československých korun) a byla pochopitelně silně přizpůsobena potřebám ideologického boje komunistické strany. Postavu Jana Husa tak lze vnímat dvojím způsobem: jako kněze a bojovníka za očistu církve i jako razantního sociálního reformátora, revolucionáře a vůdce vykořisťované chudiny. Druhý pohled pak odpovídá dobové mocenské vizi, propagované nechvalně proslulými ideology Nejedlým a Kopeckým, kteří postavu Husa vmanipulovali do role jakéhosi předchůdce komunistických myšlenek. Výpravný cyklus zachycuje bouřlivé období pražských bouří, vrcholících obviněním Mistra Jana Husa z kacířství a jeho následným potupným upálením. Další díly se pak soustřeďují na zobrazení vítězných husitských válek, završenými vítězstvím na pražském vrchu Vítkově. Trilogii dominují dvě postavy: betlémský kazatel Jan Hus a vojevůdce Jan Žižka. Obě tyto postavy ztělesnil přední člen činohry Národního divadla Zdeněk Štěpánek, jeden z nejvýznamnějších realistických umělců. Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že obě postavy se liší charakterem i zevnějškem. Jde o postavy přímo protikladné, které nebylo jednoduché zobrazit, měl-li je představovat jediný herec. Štěpánkovi se to však podařilo. Právě jeho výkon přes všechnu vnější monumentalitu, rozsáhlé bojové scény s účastí armády a tisíce statistů, byl a je dominující hodnotou. Tento kontroverzní projekt dodnes rozdmýchává veřejné mínění. Je obdivován i zatracován, vyzdvihován i umlčován. Zůstává dílem, které je typickým otiskem své doby, nerozpakující se svévolně manipulovat s historickými fakty. Je však také dílem, které po vizuální, architektonické a hudební stránce nebylo a nebude překonáno. A v tom jistě tkví jeho nadčasovost. Můj komentář platí i v souvislosti s dalšími díly Jan Žižka a Proti všem. (20.01.2009)

Scénář k téhle trilogii psaly stránky komunistických učebnic a režimních cenzorů,  historické povědomí drancuje způsobem možná mnohem horším než takový Major Zeman. Otázka je, jestli i navzdory tomu dokáže nabídnout nějaké alespoň filmové hodnoty. Tento první díl jich má velmi málo, až na pár momentů se tu tupé odříkávání povinných dialogů střídá s ještě tupějšími monology, dav se valí plátnem pouze aby se ukázala síla lidu, vše velmi statické, charaktery bez života o ikoně Husa nemluvě. Zahrané na objednávku. O nějakém přesahu nemůže být řeč, s tímhle by zkrátka ani jiný režisér nedokázal za takových podmínek víc udělat. Snad jen obraz středověku je v celé trilogii díky ladovskému technicoloru historii blíže než sychravá Vláčilova černobílá. (02.01.2006)

Československý státní film uvádí první část husitské revoluční trilogie podle námětu Aloise Jiráska. CITÁT . Biskup a nebo sám Papež, pokud žijou v hříchu, nejsou z milosti Boží.... Na rozhraní XIV a XV století bylo České království jedním z nejmocnějších Evropských států. Bohatství církve, vysoké šlechty a Německých kupců rostlo z potu a krve poddaného lidu, který stále víc upadá do bídy. Kázání mistra Jana Husa je mrazivé i po tolika letech ( 600 let ) a hrůzou mi stávají vlasy na hlavě. když se pořádně zaposlouchám. Jak moc má pravdu i v naší době. Chceš - li něco, musíš zaplatit...zaplať, zaplať, zaplať... Když tenkrát měli jen třeba sekeru, co jim měli za neplacení vzít ? Sekyru, přece. Dnes vám seberou elektroniku nebo nábytek. Kázání mistra Jana Husa zatím jen mlčenlivě přihlíží Jan Žižka z Trocnova, ale už začíná hlodat jeho srdce. Stačí jen impuls, aby revoluci podpořil...ono veřejně kárat kněze a jejich " odpustky " to je velké novátorství. ....blázen ( Ladislav Pešek ) je jediný, kdo tu má rozum..... Drsný snímek z dobovou Prahou roku 1412. Na Jana Husa byla vyhlášena nejtěžší kladba z úst církve. Jak to vše dopadlo, ví snad každý Čech ( neodvolám ). Ale z popela povstal nový vůdce, aby dokonal to, co Jan Hus začal....Jan Žižka. Ve filmu si zahrál Josef Kemr a nejlepší byl ve scéně, kdy je převléknut za Antichrista a v pravé ruce drží klíč od Českého království. Ve filmu mimo jiné hrají : Jan Hus a Jan Žižka - Zdeněk Štěpánek Laureát státní ceny, Český král Václav IV. - Karel Höger Laureát státní ceny, Farář Jan, řečený Peklo - Vladimír Řepa. Hudbu dělal Jiří Srnka. .....a braňme pravdu až do smrti, tak přísaháme !!!! (23.07.2010)