Krakatit
Drama / Sci-Fi
Československo, 1948, 106 min
Režie:
Otakar VávraHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský, Karel Dostal, Vlasta Fabianová, Bohuš Hradil, František Vnouček, Vítězslav Boček, Jiřina Petrovická, Jaroslav Zrotal, Zvonimir Rogoz, Antonín Jirsa, Magda Kopřivová, Zdeněk Hodr, Ann Sortreed, Margarette Previtali, Stojanka Mustafova, Tsiao Jeh, Margaret Amakof, Čebeh Čančinov, František MarekObsah
-
Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.
Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina vědec Prokop se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu třaskaviny Krakatit dvěmi skupinami lidí, kteří s její pomocí chtějí ovládnout svět. (oficiální text distributora) -
Neznámý pacient blouzní v nemocnici na prahu života a smrti. V horečnatých vizích inženýra chemie Prokopa se zpětně odehrává celý příběh, který se točí kolem jeho epochálního vynálezu, Krakatitu, třaskaviny nezměrné síly. Všichni se jej snaží získat a využít jeho destrukční síly ve svůj mocenský prospěch. Životem uvláčený Prokop překonává hlubokou agonii a krizi a získává vůli žít až poté, co je ujištěn, že jeho vynález může být lidem i užitečný…
Čapkův vizionářský román Krakatit vznikl mezi březnem a zářím roku 1923 a o rok později začal vycházet na pokračování v Lidových novinách. Po skončení 2. světové války jistě nabyl ještě silnějšího vyznění. Zkušený a umělecky ambiciózní Vávra musel při jeho adaptování překonávat mnohá úskalí pramenící z předlohy samotné. Čapkova touha vyprávět zcela novou formou učinila z jeho románu nesourodý koktejl ingrediencí žánrových i stylových. Jediným jednotícím prvkem celé kompozice je postava inženýra Prokopa.
Vávra problém vyřešil rámcem vypůjčeným z Čapkova Povětroně a celý příběh podal jako horečnatou vizi o život zápasícího Prokopa. Tento narativní klíč čapkovskému chaosu nesporně velmi prospěl. Film navíc i po letech udivuje vizuálem, který se sice inspiruje kde čím (expresionismem, poetickým filmem, ale i ruskou školou), ale působí velmi originálně a intenzivně.
Kameraman Václav Hanuš využívá snových stylizací a společně s architektem Janem Zázvorkou dokážou vykouzlit v barrandovských ateliérech skličující obraz světa na prahu katastrofy. Dramatická hudba Jiřího Srnky se nebojí disonantních tónů a využívá škálu prostředků od intimity izolovaných nástrojů až po burácející orchestr. A potom jsou tu herci, zabíraní často z nezvyklé blízkosti, kterým dominuje Karel Höger. Jakkoliv by jeho kreace mohla snadno sklouznout ke křeči a divadelní manýře, nestane se tak v nesnadném partu přecitlivělého Prokopa ani na okamžik. Za jeho oduševnělou tváří jako by se skutečně odehrával čapkovský etický svár, cítíme každý jeho záchvěv.
Podle mého mínění jde o Vávrův režijně nejoriginálnější snímek, s výjimkou legendárního vzepětí v 60. letech. Nebyl by to ovšem Vávra, kdyby se jej o třicet let později nepokusil na dobovou objednávku revidovat, aby vytvořil naopak jeden ze svých nejhorších filmů, nechvalně proslulé Temné slunce… - Aleš Říman (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (127)
-
golfista
Čapkův román mistrovsky převedený na plátno. Vávra dokázal vytvořit atmosféru, kterou by mu mohlo závidět leckteré dnešní Sci-fi. Naprostá klasika.(6.3.2003)
-
Tosim
Tísnivá a paranoidní atmosféra dává vyniknout tomuto naléhavému snímku - Karel Čapek byl vizionář a jeho antimilitaristickou myšlenku o zbrani hromadného ničení film zobrazil perfektně. I poslední "obyčejná" scéna s vozkou na kozlíku působí více než dobře...(5.8.2003)
-
Djkoma
Velmi "české". Musím říct, že Čapkův román pravděpodobně nešel zpracovat lépe a Otakaru Vávrovi se daří zachytit vše včetně atmosféry a bezchybnosti postav. S čistým svědomím však nemohu dát 5*, protože mi přijde, že si to snímek nezaslouží a že nezanechal ve mě ten správný pocit. Ohledně konce, který i v knize je jaksi "vnucený" se raději nebudu vyjadřovat.(6.11.2007)
-
Superpero
Ze začátku to je pomalu noirová detektivka. Hra světla a stínu je perfektní a zápletka napínavá. Poté nastoupí idylická část na vesnici, proti které též nemám výtky. Jenže jakmile přijde zajetí, vše začne být zbytečně rozvláčné a nudné. Chvílemi jsem u toho opravdu usínal. Závěr s tajnou radarovou stanicí je roztomile naivní, ale zpracování se mi líbilo. Vizuálně to není ničemu nic dlužno. Poselství je taky dobré, i když by mohlo být podáno malinko méně polopatě. Drhly mi tam občas jen některé otravné postavy (teroristi, všichni co ho věznily kromě princezny) a občasná rozvláčnost.(7.9.2009)
-
Rob Roy
Čapkovu klasiku jsem četl - vynikajicí. Vávra se věrně drží knihy, ale je až moc polopaticky popisný ( asi by to chtělo příklad - "záleží na tom, komu se Krakatit dostane do ruky" - následuje pomalý nájezd na ruce Karla Högera, podpořený dramatickou hudbou ). Herci natolik patetičtí a afektovaní, až to zaráží ( to, co předvádí Höger, mi nejednou polechtalo bránici a spolužákům z FV jakbysmet ) a jeho režie občas naivní. Ale pozor! Přesto jsem se ani chvilinku nenudil, právě naopak. Jednak kvůli zmíněné úsměvnosti a pak proto, že film uhání rychle kupředu, dekorace jsou povedené a díky veskrze záporným postavám ( z nichhž jedna neodolatelně cynická je roztomilým kontrapunktem Högerově patosu ) na vás dýchne ta správná atmosféra beznaděje...(3.3.2006)
-
Karlos80
Světoznámý přepis stejnojméného románu, brilantně převedeného na filmové plátno. K mimořádnému úspěchu tohoto vesměs fantastického snímku nepřispěl jen výtečný emocionálně tvůrčí (exaktní) vědec Ing. Prokop v podání Karla Högera nebo působivá Srnkova hudba. Ve filmu se dynamicky střídají a mění obrazy jednotlivých prostředí a prolínají se výjevy z reality se snovými a horečnatými představami hlavního hrdiny. Ústředím dramaturgickým principem adaptace je tedy kontrast představ a skutečností. Zároveň film posloužil jako vzorný předobraz k propagaci míru, ve své době aktuálně varoval před nebezpečím zneužití ničivé síly ukryté v hmotě. Televizemi neprávem opomíjený titul a já jsem rád za jeho znovuuvedení.(12.5.2006)
-
Kulmon
Herci jsou příliš patetičtí a poprvé jsem nespokojen s Karlem Högerem. Jeho ing. Prokop je sice krásně roztřesenej, ale to z něj ještě nedělá dobře zahranou postavu.(16.11.2008)
-
EdaS
Tomu říkám odvaz. A Florence Marly je pěkná mrcha!(25.7.2011)
-
genetique
S veľkým posolstvom, s myšlienkovou reakciou a odkazom na vytúžené obdobie mieru po svetových vojnách (Čapkom napísaný po tej prvej). Bohužiaľ, film ma do svojej opisovanej neopísateľnej atmosféry nevtiahol a pár minút som mal dokonca pocit veľkej naivnosti, okrem (naopak pre mňa) skvelého záverečného vyústenia. Herci, práca s kamerou a kulisy sú na bezchybnej úrovni, prepracovanosť by som porovnal s kultovým 'Metropolis'. Škoda, že celkový dojem už nie. 75%.(28.11.2008)
-
flanker.27
Snad první myšlenkově takhle závažný SF film natočený podle Čapkovy povídky a jedna z nejlepších adaptací lierárního díla vůbec. Jak se říká od brány nebeské a pekelné je stejný klíč a je jen na nás, kterou otevřeme... Skvělý Jiří Plachý jako Ďábel.(2.9.2006)
-
sportovec
Další z početných vrcholů Vávrovy rozsáhlé tvorby je přesným převodem proslulého Čapkova románu do "filmštiny". Styl dokonale zapadá do atmosféry své doby, režie citlivě vede herce k velmi kvalitním výkonům, Myšlenkové poselství, dodnes živé, je zachyceno v žádoucí podobě a sdělnosti. Dodnes neztratilo svou aktuálnost a palčivost. Příklon k "světu malých radostí" všedního dne! pokládám za plně akceptovatelnou alternativu zkázy, za jejíž symbolickou podobou rozeznávám stíny neblahých počátků této sebevražedné vývojové tendence evropského lidstva po druhé světové válce, jakkoliv to bylo mimo Čapkovy výchozí záměry. Ten časový posun Vávra zvládl opět bravurně a jaksi samozřejmě. Jde o další z dozvuků již dříve uzavřené prvorepublikové éry.(26.8.2007)
-
ClintEastwood
Výborný sci-fi snímek, vytvořený v našich končinách podle románu Karla Čapka. Atmosféra, která by se dala krájet vás vtáhne do pochmurného děje a nepustí. Ožehavé, nadčasové téma o zbrani hromadného ničení, které bude vždy aktuální.(15.2.2010)
-
kinej
Na Krakatitu se mi líbí zejména onen fantastický místy až snový rozměr, který se filmu snaží vytvářet především dobovými speciálními efekty a stavbami. Kromě Vávry, Högera zaslouží vyzdvihnutí tedy technický štáb filmu, protože díky nim snese Krakatit v produkci srovnání se zahraniční filmogafií té doby. Jinak co více komentovat? Je to dobře zfilmovaný Čapek se vším co to obnáší, např, krásu jazyka nebo až černobílé rozlišení postav, které však ve stínu válečného konfliktu není úplně od věci.(21.7.2010)
-
paascha
Zásadní must see kousek pro všechny chemiky, högerology a čapkofily:-)(28.3.2010)
-
Legas
S minimem prostředků, podle kvalitní literární předlohy a s vynikajícím Karlem Hogerem natočil Otakar Vávra výtečný "sci-fi" film s jedinečnou atmosférou. Tak se mi to líbí, čecháčkové.(23.5.2003)
-
Fingon
Začátek naprosto famózní, ale zbytek filmu poněkud pokulhává.(2.5.2008)
-
Sarkastic
Na film jsem narazil zcela náhodou v televizi. Obsah snímku a stejně tak Čapkova díla, podle kterého byl film zpracován, mi nebyl znám. V každém případě na mě silně zapůsobil. A nebyl to jen napínavý příběh s výbornou atmosférou a hudbou, ale i Högerův herecký výkon a myšlenka filmu. Film není dokonalý a některé věci mi úplně nesedly (třeba ten rozhovor v závěrečné scéné na koňském povozu), ale 4* a zhlédnutí si rozhodně zaslouží.(16.11.2008)
-
bassator
Viděno 1x cca + 31. 3. 2010 - 2x - 70%(7.4.2010)
-
LiVentura
Klasika s klasiky.(20.1.2010)
-
Payushka
Behem tohohle vazne kvalitniho filmu jsme hrali hru. Kdykoliv zaznelo ve filmu "krakatit", dali jsme si panaka. A ted si vzpomente na moment, kdy tam ohromny dav skanduje tohle slovo porad dokola...(22.5.2009)
