Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (135)

Disk 

všechny recenze uživatele

Pro třetí (a závěrečný) díl husitské revoluční trilogie si Otakar Vávra a Miloš V. Kratochvíl zvolili adaptaci stejnojmenného románu Aloise Jiráska, což má za následek, že kromě ideologie 50. let sem přibyl vypjatý nacionalismus 19. století, který s dobou husitskou nemá nic společného. Nicméně opět platí to, co jsem napsal k předchozím dvěma dílům této trilogie. Tady to zvedají bitevní sekvence, především bitva na Vítkově. ()

bobstock 

všechny recenze uživatele

Tak pokud si Otakar Vávra šetřil prostředky na obrovskou výpravu při bojích u Tábora a na Vítkově, zde se to povedlo téměř dokonale. Role možná až okatě přihrané, téměř až pohádkově, ale odpustím za tu velkolepost a nedívím se už, že si na to dnes nechce nikdo troufnout..jak tenkrát dopadla Bathory za ty peníze? 75% ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tohle už se po Husovi a Žižkovi moc nepovedlo. Děj ve zkratce : Fanatickej kněz káže a magoří davy, kecá se o sračkách, vzápětí následují tentokrát divně natočené bitevní scény, chaoticky, nepřehledně a máme tu prostřih a fanatickej kněz opět káže a opět magoří davy a tak furt dokola. Poslední díl husitský trilogie je pro mě jasný zklamání. Tohle neukočíroval ani mistr Vávra. Mám ve zvyku jeho filmy lehce nadhodnocovat, ale tenhle je nejslabší ze všech co jsem zatím viděl, proto jenom 2*. Tak soráč Otakare.45% ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Majestátne. Síce zneužité komunistami, koľko sa len dalo, ale tak husiti im svojou rovnostárskou spoločnosťou prišli vhod. Keď niekto nazve tento film ideologickou sračkou, v tom prípade nechápe ideológiu Táboritov. Zatemnenému mozgu ale ťažko vysvetliť, v každom prípade v rámci trilógie slušné zavŕšenie a platí to, čo aj u predšlých častí - na rok 1956 to je veľké dielo aj vizuálne. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Nepřehlédnutelným motivem posledního dílu "husitské trilogie" je ideologické vypořádání se s "fanatickými" husitskými kazateli. Tento motiv snad poněkud překvapivě působí téměř jako hlavní téma filmu. Vedle praktických důvodů, jakými byla jistě nákladnost bojových scén, šlo nepochybně o výrazně ideologické rozhodnutí. Přestože v husitském hnutí skutečně vznikly a existovaly určité extrémní náboženské proudy, dokonce proudy, jejichž příslušníky Žižka vojensky potlačil, byl hlavní směr táborské teologie všeobecně přijímán a stal se také základem pozdější teologie Jednoty bratrské. Sto let před Lutherem zde byly formulovány základní důrazy protestantské teologie v podobě, která zůstává platná v podstatě dodnes. Náboženskou podstatu husitského hnutí pochopitelně potřebovali komunističtí ideologové v maximální možné míře zamlčet, takže se jim v zásadě okrajový jev náboženského extrémismu stal vhodným materiálem k vytvoření anachronického dojmu, že většina husitů "vlastně" neválčila pro náboženské přesvědčení, nýbrž pro onen nový spravedlivý řád, který byl dle marxistického výkladu v Táboře založen... A jak hodnotit ostatek filmu? Bojové scény opět impozantní, škoda, že jich není ve filmu víc než nějakých patnáct nebo snad dvacet minut... Celkový dojem: 55% ()

Galerie (57)

Zajímavosti (14)

  • Ačkoliv Bedřich Karen hraje v prvním díle Jan Hus (1954) kardinála Petra z Ailly, jenž se aktivně účastnil procesu s Janem Husem (Zdeněk Štěpánek), v tomto třetím díle hraje louňovického probošta, kterého husité z pomsty upálí a jehož pravé jméno se nedozvíme. (Nick321)
  • Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422. (Nick321)
  • Nepríjemný úraz mal pri filmovaní Zdeněk Štěpánek (Jan Žižka). Keď sa natáčala scéna, ako išiel na koni, tak ten kôň zakopol a Štepánkovi padla prilba na nos a následne spadol z koňa, čím mu prilba trochu rozsekla nos. Na ďalší deň sa nenatáčalo a muselo sa čakať, kým mu rana prestane krvácať a následne sa mu to muselo zalíčiť. (Raccoon.city)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama