A Life at Stake
Režie:
Jiří WeissScénář:
Karel Josef BenešKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Karel Höger, Vlasta Chramostová, Jaroslav Someš, Jaroslav Drahan, Zdeněk Dítě, Soňa Neumannová, Otomar Krejča st., František Holar, Jindřich Narenta (více)Obsahy(1)
Je rok 1941 a v Čechách vládnou neomezenou rukou němečtí nacisté. Inženýr Otakar Racek je nadmíru opatrný člověk, který se za každou cenu snaží vyhnout problémům. Zatímco některé jeho kolegy zatýká gestapo, on dostává nabídku na ředitele nového oddělení. Když odmítne pomoct manželce zatčeného odbojáře, jeho ženou Vlastou to otřese. Má ho však ráda, dokonce tak, že je smířena i s nenávistí Otakarovy zámožné matky. Jednoho dne Vlasta doma na pár dnů ubytuje svého starého známého Ondřeje Rýdla, jenž je na útěku před gestapem. Žena jej před manželem vydává za vzdáleného příbuzného. Otakar však podlehne žárlivosti a na radu své matky si na sledování Vlasty najme soukromého detektiva. Ten je ovšem zároveň konfidentem gestapa a za každého zatčeného odbojáře dostává tučnou odměnu...
Působivé psychologické drama z období okupace natočil režisér Jiří Weiss podle skutečné události, zpracované v románu K. J. Beneše Rodný hlas. Úvodní část filmu tvoří filmový týdeník, režisérem uměle sestavený z různých dobových reportáží.
(oficiální text distributora)
Recenze (35)
Silný příběh z období okupace o člověku, který sice je vlastencem, ale bojí se cokoliv podniknout aby se nedostal dojakéhokoliv konfliktu. O to horší je, když několik minut poté, kdy ho v tramvaji zachrání kolega z podniku před zfanatizovanou Němkou, ho on sám nedokáže varovat před gestapem, které si pro něj náhle přišlo. Že se stane trnem v oku pro celé okolí včetně své ženy, která se přidá k odboji, je nadmíru jasné. Film začíná sedmiminutovým výběrem zpráv z dobových týdeníků, což velice dobře nastíní jak děsivá a temná doba to byla. Všichni lidé prostě být hrdinové nemohli. Karel Höger tuto postavu i po psychologické stránce ztvárnil bravurně a jednoznačně. Z jedné strany se jeho povaha dá pochopit, ale z té druhé skutečně budí vztek. Kolem něj se zatýká, naopak on povýší. Jenomže osud je nekompromisní a morálně dojde i na něj. Snímek vznikl v padesátých letech, takže myšlenka příběhu nijak nepřekvapí. Avšak i přes agitační atmosféru se nejeví snímek jako nijak špatný. Lidé jsou prostě různí a to platilo, platí a platit bude. ()
60% — Překvapivý film, který jsem snad doposud ještě neviděl. Za minulého režimu se tomu asi nedalo divit, vzhledem k obsazení hlavní ženské role. Ten příběh je jiný, než jak vypadala většina filmů o odboji za druhé světové války. Je pravda, že schematismus tam je značně přítomen, ale jinak jsou tam také neotřelé situace, například zásadní příspěvek dětské všetečnosti a sourozeneckého „válčení“ do osudů hlavních hrdinů. Film je to už tak starý, že překvapili Václav Postránecký a Jaroslav „Vizír“ Someš v dětských rolích. ()
....herecky sa mi to až tak nezdalo -tentokrát ani Karel Hoger nebol pre mňa extra presvedčivy a Vlasta Chramostová - nesympatická.....ale hlavne som si odniesol z filmu: čo by kto robil na jeho mieste - práca mu je ponúknutá tak,že sa nedá odmietnuť - byť za hrdinu a riskovať život svoj,manželky,deti,matky...alebo prácu prijať a po vojne.......príbeh muža čo asi nemal na výber a každá voľba by ho doviedla k tragédii.... ()
"Co je to za novoty? - Jo...to bude až do vítězství - Tak to už vydržíme, ne?" Jedni z nejlepších herců své doby nám tu předvádí výborné okupační drámo, které, podle mě, není skoro vůbec zasažené dobou výroby. Nechápu, co ostatní viděli, ale já viděl střet několika charakterů k nastalé situaci a doslova rodinný odboj. Skutečně, tak rudé, jak se tady uvádí, to ani zdaleka není. Högerův krásně ustrašený ředitel a vedle něho skvělá Vlasta, jako jeho pravý opak. Rozhodně to mohlo dopadnout daleko hůř. Kdyby se film nechal pár let uležet...ale kdo mohl tušit, co bude. Přesně jako v době, ve které se film odehrává, nejistota, strach, ale i rozhodnost konat. ()
Je zcela evidentní, že původní myšlenkou tohoto filmu bylo představit domácí odboj za okupace jen jako záležitost chudých proletářů a zobrazit na postavě titulního hrdiny zkaženost a amorálnost tzv. vyšší třídy, režiséru Weissovi se však podařil vcelku zdařilý kompromis. Kolega Pohrobek zde zmínil scénáristickou nefunkčnost závěrečného odhalení, které narušuje jinak dobrou stavbu dramatické linie. Karel Höger ale podává v roli netečného inženýra Racka, kterého strach a zbabělost přivedou až na lidské dno, vynikající výkon. Současný divák je pak nucen ke stejnému kompromisu jako tvůrci. ()
Reklama