Proces

Sigmund Freud má pěknou diskusi o nevraživosti způsobené "malými rozdíly". Nemluví však o opaku, tedy zda se (lidé) velkých rozdílů přitahují. V případě Wellese a Kafky to nejspíš platí - tedy v tomto směru, z Kafkovy strany ovšem sotva.... Tomu, co jsem napsal před rokem už moc nerozumím. Nicméně: Kafkovy příběhy jsou z Doupěte a z doby Před zákonem (možno chápat časově i místně). Z Kafkovy minoritní literatury (Deleuze) tady moc nezbývá. Chybí i "pražská" atmosféra, bez níž je rovněž nemyslitelná. Všechno je jakési nabubřelé, divoké, nadměrné, hlavní hrdina mluví různými dikcemi atd. Nejlepší by asi bylo hned od začátku filmu na Kafku zcela zapomenout. (28.04.2019)

Škoda že na Lynche je Proces asi moc tlustá kniha. (23.11.2010)

Knihu od Franza Kafku som precital celu a naprosto ma dostala. A to iste plati aj o reziserovi /moj oblubenec/ Orsonovi Wellesovi, ktory sa nametu zhostil bravurne. Najviac sa mi pacil sposob, ze Orson natocil film tak, aby bol neuchopitelny a tazko pochopitelny - a na to bol Welles predsa majster. A the Trial je u mna tak na urovni - na stejnom leveli - ako Obcan Kane. Kult svetovej kinematografie - podla mna bez debaty : 100 % (06.03.2013)

Kafka je někdy po právu označován za Michaela Baye světové literatury, takže mi přijde naprosto logické, že americký štáb nechal Josefa K. nakonec vybouchnout. (08.04.2015)

Tak. Další slovutné jméno světové literatury je za mnou (Kafka) a já jsem si opět dokázal, že se nejznámější autoři nejspíš trumfovali v tom, kdo napíše větší škvár. Upřímně musím říct, že nebýt Wellesovy skvělé režie, tak bych šel s hodnocením ještě níž, protože taková sračka se hned tak nevidí. 30% (26.07.2017)

Filmový prepis Franza Kafku v podaní Orsona Wellesa je obdivuhodný. Podarilo sa mu majstrovsky vykresliť povestnú kafkovskú atmosféru (izolácie, absurdnosti, nelogickosti). Čiernobiely materiál, expresívne svietenie, výrazné podhľady, nadhľady či vychýlené kompozície zvádzajú k označeniu „noirovej“ adaptácie. Príbehu Jozefa K. táto štylizácia (a Wellesov rukopis) neskutočne svedčí. Navyše tu máme skvelé kulisy. Skľučujúce interiéry: divadelné, neraz expresionistické, kde sú stropy buď znížené až po hlavy protagonistov, alebo vysoké, tiahnuce sa až do neba (napr. taká banka vyzerá ako obrovský, nekončiaci sklad s open-space kanceláriami). Exteriéry zasa pôsobia postapokalypticky: ulice sú vyľudnené, bez zelene a života, budovy opustené a schátrané. Kasting je dokonalý: Norman Bates je konečne súdený, Welles sa opäť dotýka zla a oči tešia pôvabné dámy (Moreau, Schneider). Depresívna spokojnosť. (24.01.2023)

No co k tomuto Procesu říci. Snad jen že jsem toho názoru, že z velmi podivné knížky je velmi těžké neudělat velmi podivný film. Orsonu Wellesovi se to moc nepovedlo. A ačkoli zde uznávám jakous takous generační propas, která zde určitě mezi mnou a snímkem z roku 1962 nastala. Franz Kafka určitě byl jedinečným autorem a tak jsem rád, že mi Welles dokázal zprostředkovat děj románu trošku nenásilnější cestou nežli by bylo čtení Kafkova díla. Pro zajímavost určitě dobré, ale skvost to pro mě rozhodně není. (15.03.2011)

41. Lfš (09.08.2015)

Tajemnost pribehu me oslovila. (13.04.2024)

V podstatě dokonalý film, který má pro mě osobně jednu jedinou chybu - předlohu. Už si zcela přesně nevybavuju děj knižního Procesu, ale způsob zpracování mi přijde precizní a pocitově a atmosférou film tomu, jak si předlohu vybavuji, odpovídá. Pokud bych neřešil obsah, ale pouze formu, a nehodnotil emocionální dopady filmu na moji osobu, bylo by to na 5*. Ale vzhledem k tomu, že hodnotím právě pocitově, je hodnocení, jaké je. Kafka obecně a Proces jako takový už vůbec není úplně pro mě. Na můj vkus je příliš odtažitý, strohý a absurdní a kromě bezútěšnosti a úzkosti z něj nic moc necítím. Konkrétně v případě tohoto příběhu mám problém se vcítit do hlavní postavy, spíše než jako příběh konkrétní osoby na mě působí Proces jako nějaké podobenství. A ten chlad, který na mě z toho příběhu dýchá, je důvod mého hodnocení. Pokud ale někdo má rád Kafku a jeho knihu, lze vřele doporučit. (23.08.2015)

Predlohu som nečítal, a tak mi asi unikla podstata. Chlapík je obvinený z čohosi a ani do konca filmu nie je vysvetlené, z akého dôvodu a nie je tiež vysvetlené, prečo sa on a aj ostatné postavy chovajú, ako by boli z inej reality. Dvakrát počas filmu ma chytali driemoty, raz ma z nich vytrhla rozkošná Romy Schneiderová, druhýkrát už bohužiaľ nič. Bizardná záležitosť plná absurdných scén, ktorá stojí na mieste a nikam sa nepohýňa. (04.01.2017)

Absúrdnosť. Bezvýchodiskovosť. Nezmyselnosť. A z toho prameniaci pocit beznádeje. Dokonalé vizuálne dielo ktoré sa snažilo priblížiť atmosféru a myšlienky Franza Kafky. Film to bol výborný, bez zodpovedaných otázok. Nepáčil sa mi záver - výbuch, ktorý sa nehodil k estetike celého predošlého deja - filmu. Takže 4 a 1/2 * Orson Welles bol, je a bude velikán svetového filmu. (08.12.2013)

"Svět je bláznivý a postrádá smysl.." Vyznat se v onom bizardním/kafkovském případu obviněného úředníka Josefa K. je poměrně složité. Skoro tak složité, jako je pro samotného Josefa složité najít cestu z labyrintu chodeb soudní budovy, v níž jeho soud probíhá. I samotný film Orsena Wellese mi místy přišel jako takový labyrint, v něž se musí člověk chvíli rozkoukávat, než se v něm může začít dobře orientovat. Hodně na mě každopádně zapůsobila vizuální stránka filmu (ať už šlo o hru světel nebo nápaditou výpravu/architekturu). Trošku bych měl ale asi výhradu k hudební stránce filmu. Ač mám onen hudební motiv od Bacha velmi rád, zde bych spíše ocenil něco trošku tísnivějšího. Něco co by podpořilo přeci jen asi poněkud tísnivější atmosféru filmu. Z herců se mi  asi nejvíce líbila Rony Schneider v roli advokátovy sekretářky. Jinak ony scény u advokáta (zejména ta posední) patří v celém tom příběhu/filmu mezi to nejabsurdnější, na co zde člověk může natrefit. Snad jen následná scéna, kdy Josef K. spěchá po točitém schodišti za portrétistou soudů, aby s ním pak mluvit v jeho půdním ateliéru, kde tu jejich rozpravu sledují před dřevěné mřížové dveře snad desítky ženských očí, toto vše předčí. Za mě asi nejpůsobivěji natočená scéna. K samotnému konci snad jen poznámka, že původní Kafkův konec (poprava Josefa K. za použití nože) by mi přišel asi tísnivější než filmový konec s použitím dynamitu. (21.05.2023)

Skvělý film ze soudního prostředí, který si budu muset pustit ještě jednou, abych ho pořádně vstřebal. (24.03.2013)

Logika Procesu je logika snu nebo noční můry. Proč? Proč to panu Kafkovi všichni dělají? Proces je jeho nejlepší sociálně-kritické dílo, Orson Welles však zcela zřetelně ani v nejmenším nepochopil, o čem je. Ve srovnání s výborným britským filmem jde o neskutečný brak, a to naprosto ve všem... ve scénáři, který se ve vyznění zcela rozchází s knihou, v kameře, vytvářející nesmyslnou atmosféru noční můry, v hereckých výkonech, kde i Anthony Perkins hraje mizerně, hlavně protože se na tuto roli vůbec nehodí. Strašný film, kdybych to nesrovnával s předlohou, což se mi nedělá lehce, protože mám Proces a vlastně kompletní dílo Franze Kafky hodně rád, ocenil bych film alespoň po stránce psychopatického film noire stylu (kamera je občas působivá), ale film je i tak naprosto nesmyslný i špatně zahraný. (14.04.2012)

Anthony Perkins podává hodně dobrý výkon ve smyšleném procesu. Nutno uznat,že celý film působí dost depresivně. (10.02.2013)

Ten Kafkov absurdný vesmír právnického sveta ma bavil po určitý čas, ale dve hodiny bolo priveľa. Úžasne postavené interiéry ma nútili sledovať viac prostredie ako titulky, a tak som sa strácal v deji, ak by sa to dianie na obrazovke dalo nazvať dejom. Zúfalstvo ma prepadlo, keď som už videl, že sa film nemôže dopracovať k žiadnej dobre zrozumiteľnej pointe. –––– Prečo sa vždy namočím do niečoho, o čom nič netuším? (20.09.2018)

Je to pocta F.Kafkovi.Vynikající kamera,černobílé provedení jen podtrhují děsivou atmosféru.Overtura je hrůzná.Ráno, policie,a hned vyptávání...Ale nač vlastně a proč?Tohle se táhne od začátku do konce.Příšerný a parodický obraz jakéhosi slyšení v divném sále s nestvůrnou atmosférou.Obžalovaný sám obviňuje a volá k odpovědnosti,ale musí utíkat...Stádo soudních úředníků, kteří jsou....co vlastně jsou? Sluhové, také oběti, kati? Asi to i to! Snaha racionálně uchopit neuchopitelné, vše to graduje, přes surreálnou návštěvu bizarního malíře s děsivým během v čemsi, co silně připomíná labyrint nebo snad peklo....Ženský fenomén Romy Schneiderové je křehký a jediný stravitelný.A vše to končí zabitím pana K, ale to také není úplně jisté, neb v poslední chvíli popadne dynamit a...snad hodil nazpět,ale to už....Tak tedy co je uchopitelné?Snad jen ta hrůza z neuchopitelnosti.Hodnotím vysoko! Mimochodem, sám jsem byl jedné z "kafkáren" svědkem, ale to je úplně jiný příběh.A (08.10.2012)

09. 10. 2012 (274.); pan Kafka je složitý a pan Josef K. tomu nerozumí (10.10.2012)

Převést Kafku na stříbrné plátno, to nikdy není nic snadného. Ona samotná knížka se nečte sama. Přesto se o to Orson Welles pokusil. A myslím, že velmi úspěšně. Kafkovská depresivní atmosféra umocněná černobílým filmem na vás působí v každém záběru. Na A. Perkinse jsem si chvíli musel zvykat, na Romy Schneider nikoli. Bylo to její první a poslední setkání s velikánem amerického filmu a myslím, že velmi úspěšné. Pro oba. (17.01.2011)