Den, kdy se zastavila Země

Oproti současnému remaku je původní verze více konzistentní a její atmosféra je také na úplně jiné úrovni. Poselství je zde více než zřejmé a ač je film zabalen do hávu sci-fi, jeho hlavní motiv spočívá v protiválečné agitaci o ukončení studené války a hrozbě jaderných zbraní. Ostatně se divím, že byl takový film ve své době vůbec natočen. Speciální efekty jsou na slušné úrovni, a i když bylo v té době CGI ještě hudba budoucnosti, Gort se mi i přes své gumové galoše, které se mu ohýbaly v kolenou, líbil svým ztvárněním více, než jeho větší a novější verze. Bernard Herman mě také potěšil a svým hudebním doprovodem navodil hutnou atmosféru již od počátku snímku. S přihlédnutím na rok vzniku tohoto díla se i po 57 letech jedná o vskutku kvalitní a především koukatelné sci-fi, které navíc obsahuje poselství pro celé lidstvo. (7/10) (12.12.2008)

Sice dost naivní, co se týče scénáře, ale myšlenkově na svou dobu rozhodně zajímavější než většina "sci-fi konkurence". Klaatu je borec-humanista, Gort borec-likvidátor a finální dvacetiminutovka má na to, zarazit člověka do sedačky a nedat mu na vteřinu vydechnout. Remake ale bude - zdá se - úplně jiné kafe. (17.09.2008)

Oproti všem těm béčkově katastrofickým sci-fi filmům z let padesátých je Den, kdy se zastavila Země konverzačním protipólem, hodným k zamyšlení nad tehdejší nukleární hrozbou, s obsahovým přesahem vhodným i do dnešních dnů po 11. září, proto také přišel velice vhodný čas na remake. Ovšem původní Den nabízí i na tu dobu velice působivý přílet létajícího talíře, za jehož vnější i vnitřní design by se nemuseli tvůrci stydeť ani v 21. století. (22.11.2008)

Bez papírových kulis a gumových emzáků vytvořil Robert Wise zajímavou vizi mimozemské návštěvy, která ač se opírá o typické padesátkové propriety (archetypy vedlejších postav, anti-atomová agitka), působí i po letech svěže a uvědoměle, byť je to celé předvídatelné až k jedné z nejslavnějších hlášek sci-fi žánru. Docela jsem zvědav na remake, trailer se tváří o něco velkolepěji. (20.07.2008)

Od tohoto filmu, byť proslaveného, mě vžycky na první dobrou odradil dobový plakát, který mě matl a působil, jako by mělo jít o jeden z mnoha šílených brakových sci-fi a hororů, jakých v Americe v 50. letech vznikaly na tucty. Naštěstí jsem dal na doporučení Mr.Apache a podíval se konečně na tuto žánrovou klasiku, která mě po všech stránkách včetně té vizuální velmi mile překvapila a nebál bych se Den, kdy se zastavila Země označit za jednu z vůbec nejzdařilejších a nejvíc nadčasových sci-fi natočených před přelomovou událostí prvního letu do vesmíru z roku 1961. Ačkoliv byl zde hlavní postavou až nezvykle hodný mimozemšťan na své mírumilovné pozemské misi, samotnému filmu to stejně jako rok vzniku vůbec neubírá na skvěle budovaném napětí a silné atmosféře. Scéna rozhovoru Carpentera s Helen v zaseklém výtahu patří k těm, díky nimž si opakovaně a zas uvědomuji ono mnohdy nenahraditelné kouzlo filmové atmosféry vytvářené černobílým obrazem. I přes naivně optimistický nádech v závěru s reálně nejspíš neuskutečnitelnou vizí absolutního míru se jedná o krásný snímek, který se díky zasazení do rodinného prostředí se sympatickými postavy stává obsahově snadno přístupným pro všechny generace. Dobový klenot žánru... a vlastně nejen dobový. [90%] (24.01.2022)