Ben Hur

Zlaté hollywoodské období sandálových velkofilmů. Ben Hur budiž navěky jeho výstavním kouskem. Symbol doby, symbol síly a hranice tehdejších možností a techniky. Okázalá pompézní show se vším, co k tomu patří. 50 tisíc komparzistů, kostýmy, kamera, zvláštní efekty, 3,5 hodinová stopáž. Pomstou zapšklý Ch. Heston (Už vím, odkud Schwarzenegger okoukal některé své osvědčené grimasy. Jen toho Oscara mu nikdy nedali.) Nešetřilo se na ničem. Takovéto filmy se už netočí a točit nebudou. Nikdo by je nezaplatil. Velká námořní bitva a legendární závod koňských spřežení. Nabubřelá velkolepost spojená s dokonalostí filmového řemesla. Ano, tento film měl mít všechno, ukázal hranice možného. Ve své době naprostá bomba. V dnešní produkci už Ben Hur nemá účinek jako kdysi. Vyplouvají na povrch jeho slabiny. Jediné, co film tradičně drží, a co přetrvává, je příběh. Ten je sice silný, opřen motivem románu Lewa Wallaceho, ale nemohu se zbavit pocitu, že mu nebylo věnováno tolik péče a pozornosti, jakou by si zasloužil. Příběh se nikdy nestal hlavním stavebním kamenem, stala se jím pompézní velkolepost a ta se časem vytratila. Sice i dnes je Ben Hur úctyhodnou podívanou, ale určitě není tím dokonalým nejlepším filmem, kam ho ve své době postavila americká akademie. 80% (01.01.2012)

Makes Lord of the rings trilogy look like an ordinary epic... :) Čekal jsem od Bena Hura hodně, ale vůbec by mě nenapadlo, že mě takhle mocně roznese na kopytech. Wylerovo veledílo, které po téměř padesáti letech, překonává Gladiátora i Tróju snad ve všech ohledech, je neuvěřitelně poutavé a mistrně vystavěné... Herecké výkony jsou patetické a přesně tak, jak se na velkofilm takového rozmachu sluší a patří. Co však nejvíc bije do očí je formální a hlavně vizuální stránka... Scéna kdy Judah Ben Hur vjede se svým překrásným sněhobílým spřežením do arény cirku je tak bombastická, podkreslená přesnou hudbou, že se mi úplně sevřelo cinefilské srdíčko. Mohl bych se tady sáhodolouze rozepisovat o všemožných kladech snímku, ale to by bylo spíš na poctivou esej než na krátký komentář. Co je důležité je ten pocit, který jsem měl devadesát procent stopáže filmu - a to pocit, že sleduju něco geniálního. 100% (20.05.2007)

Bena Hura si sice nebudu pouštěť několikrát do roka, ale jsem rád, že jsem tenhle velkofilm mohl vidět! Určitě je to jeden z nejmonumentálnějších filmů vůbec, a přitom je celý dělán skoro na kolení, to klobouk dolů a nebýt té poslední fanaticko náboženské půl hodinky, dal bych jistě plný počet! Heston nehrál, ten se s Judou ztotožnil a bylo to fantastické, ale ani on nedokázal ten konec nějak oživit. Takhle je to jen za tři hvězdy, ale opravdu smekám a kdyby to bylo kratší, rozhodně bych Bena Hura vychvaloval, kde jen mohl. Škoda. (16.11.2008)

Monument světového filmu, který konečně na trůn usadil velikána Hestona a Mikloszu Roszovi dal příležitost stvořit jeden z nejpodmanivějších soundtracků. Navíc Wyler ukazuje další možnost zobrazení Krista na plátně - tedy nezobrazit ho skoro vůbec, jen ve výrazech tváří, které na něj hledí. Svým způsobem bravurní, i když zubem času trochu nahlodaný film. (19.04.2006)

Asi jsem od tohoto Wylerova velkofilmu čekal víc. Nevýhoda těchto filmů je jejich délka a tu je opravdu přemrštěná. Jinak se tu najdou i pozitiva. Je to nesrovnatelně lepší než poslední remake. Je to klasický příběh o pomstě a o tom, kam až člověka může dohnat. Super je ale námořní bitva a závod vozatajů. Celá linka s Ježíšem mi ve filmu přišla naprosto zbytečná. Jedna z nej rolí Charltona Hestona. Dnes už by to tak nikdo nenatočil... Dost se mi tu ale líbila velkolepá hudba. "Sláva vašemu bohu." (28.10.2019)