Haškovy povídky ze starého mocnářství
Komedie / Povídkový / Historický
Československo, 1952, 80 min
Režie:
Miroslav HubáčekHudba:
Jan RychlíkHrají:
František Smolík, Růžena Šlemrová, Jaroslav Vojta, Josef Kemr, Jan Pivec, Jiřina Šejbalová, Vladimír Řepa, Stanislav Neumann, Václav Trégl, Jiří Plachý st., Jaroslav Marvan, Zdeňka Baldová, Hana Kavalírová, Rudolf Hrušínský, Ladislav Pešek, Alois Dvorský, Světla Svozilová, Eman Fiala, Bohuš Záhorský, Vladimír Hlavatý, Ladislav Sedláček, František Filipovský, Svatopluk Majer, Viktor Očásek, Jiří Dohnal, František Kreuzmann st., Jaroslav Seník, Fanda Mrázek, Martin Raus, Bedřich Vrbský, Antonín Holzinger, František Černý, Ferdinand Jarkovský, Marie Nademlejnská, Bedřich Bozděch, Bohuš Hradil, Věra Kalendová, Josef Příhoda, J. O. Martin, Karel Effa, Jan Stanislav Kolár, Vladimír Bejval, František Marek, Viktor Nejedlý, Josef Vošalík, Otto Čermák, František Klika, Bohumil Machník, Miloš Nesvadba, Věra Matějová, Václav Švec, Richard Záhorský, Josef Hlinomaz, Antonín Jirsa, Hermína Vojtová, Milka Balek-Brodská, Antonín Soukup, Josef Najman, Stanislav ŠašekObsah
-
Čtyři zfilmované povídky největšího českého satirika Jaroslava Haška. "Polévka pro chudé děti" vypráví o tom, jak kníže Robert sám uvařil polévku pro chudé děti, "Schůze obecního zastupitelstva v Mejdlovarech" je historií obsazení místa obecního policajta, "Trampoty pana Tenkráta" ukazuji, jak podivné události vedou k sňatku a povýšení, "Vzpoura trestance Šejby" líčí vítězný boj trestance Šejby o knedlík za ministrováni při mši. (FILMOVÝ PŘEHLED 50-51 / 1952) (oficiální text distributora)
Čtyři zfilmované povídky největšího českého satirika Jaroslava Haška. "Polévka pro chudé děti" vypráví o tom, jak kníže Robert sám uvařil polévku pro chudé děti, "Schůze obecního zastupitelstva v Mejdlovarech" je historií obsazení místa obecního policajta, "Trampoty pana Tenkráta" ukazuji, jak podivné události vedou k sňatku a povýšení, "Vzpoura trestance Šejby" líčí vítězný boj trestance Šejby o knedlík za ministrováni při mši. (FILMOVÝ PŘEHLED 50-51 / 1952) Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
Kulmon
Poslušně hlásím, že je to hrozný. Sníst to voni jasnosti, tak určitě chcípli.(31.5.2011)
-
Bart
Velmi dobrý přepis Haška na filmové plátno. Někdo si možná neuvědomuje, jak dokonalá satira na lidskou povahu to je. Povídka Trampoty pana Tenkráta je ale přece jenom drsná. Alespoň pro ty, kdo ví, že zde Ladislav Pešek hrál vlastně sám sebe, což pro něj muselo být bolestné. On sám byl kdysi fanatickou fanynkou donucen k uzavření manželství, ve kterém trpěl. Tady se jednalo o něco podobného.(11.12.2006)
-
ripo
Jaroslava Haška znají čtenáři především jako autora nesmrtelného „Dobrého vojáka Švejka". Méně je známo, že Hašek napsal velké množství povídek, v nichž svým nenapodobitelným způsobem ostře tepal zlořády společnosti rakousko-uherského mocnářství a později i první republiky. Scénáristé „Haškových povídek" vybrali z těchto povídek čtyři, které si především berou na mušku farizejskou dobročinnost, pokrytectví a korupčnost rakouských knížat, byrokratů, starostů, kaplanů a všelijakých správců, kteří všichni dohromady tvořili prohnilé základy mocnářství. Našim tvůrčím filmovým pracovníkům se podařilo postihnout geniální Haškův humor a smysl pro satiru a připravili tak divákům vskutku kouzelný pohled na dobu starého mocnářství. Filmový přehled 50-51/1952(3.2.2008)
-
LiVentura
Hezké české se skvostnými herci dávno již zapomenutými, bohužel.!!(9.3.2011)
-
Šandík
Na předloze je žel velmi znát, že ji Hašek psal vysloveně jenom jako "chlebovku" za niž dostane příslušný honorář. K tomu je navíc potřeba přidat ideologický náboj padesátých let, aby člověk pochopil proč je ten film tam slabý. Na druhou stranu zde zdánlivě paradoxně září řada skvělých herců. Vetchý děj jim totiž dal obrovskou možnost zcela volně improvizovat a projevit tak svůj komediální talent, což tento film tahá z šedého průměru. Lepší tři hvězdičky...(10.9.2006)
-
Marthos
Patrně nemá širší smysl polemizovat o Haškově literární nadproduktivitě, která se musela logicky odrazit i na kvalitě často improvizovaných a svým způsobem náhodně sesmolených textů, jimiž si zajišťoval existenční status. Na druhé straně je nutné přiznat Haškovým povídkám charakteristický rukopis, utvářený znechucujícím stanoviskem k rakousko-uherské monarchii, výborně karikující mentalitu měšťanské společnosti přelomu devatenáctého a dvacátého století, jejíž banalitní a pletichářské tendence okupují v nemalém měřítku i současnost. Jak jinak si lze vysvětlit nadčasovou aktuálnost příhody nazvané Schůze obecního zastupitelstva v Mejdlovarech, kde o pomyslném výběrovém řízení na místo venkovského policajta rozhodují úplatky, pokoutní intriky a vzájemné vlichocování, podobně jako se v povídce Polévka pro chudé děti pokouší degenerovaný šlechtic velkodušně vyhovět dobročinnému účelu, aniž by si uvědomoval směšnost celé, fiaskem zakončené situace. Nepominutelným a v rámci hrané tvorby padesátých let poměrně zásadním faktorem zůstává celková absence tzv. povídkových filmů, jejichž trend se v Československu v protikladu se světovou kinematografií začal objevovat až v poválečném období (prvním filmem tohoto typu byly Fričovy Čapkovy povídky). Samozřejmě, realizaci byla věnována nemalá pozornost vládnoucích špiček, které usilovaly o plnohodnotné naplnění Haškova úmrtního jubilea, ovšem o celkové absurdnosti nejlépe svědčí původní (a vzápětí jednohlasně odmítnutý) pracovní název Býval svět jako květ (v německy mluvících zemích byl film promítán pod názvem Gute Alte Zeiten / Staré dobré časy). Naprostého maxima dosáhly výkony plejády vynikajících hereckých osobností, kteří se v rámci svých miniaturních drobnokreseb vyšplhaly až na pomyslný herecký Olymp. Výborně odstíněné tu jsou jednotlivé typy klasického herectví; Smolíkův portrét dětinského knížepána nebo Fialova vězeňská kreace uzavírají mohutnou pyramidu, podpíranou zčásti Peškem, Marvanem, Vojtou, Pivcem, Plachým, Záhorským, Filipovským, Baldovou, Šejbalovou a dalšími. Připočteme-li k již jmenovaným veličinám jistě nemalý umělecký vklad tehdy mladého Oldřicha Lipského, vzhlíží k nám důstojný a dnes stěží překonatelný pomník Haškova génia, směřovaný svým nesmlouvavým satirickým tónem nejen k odkazu minulosti, ale především k úsvitu budoucnosti.(9.10.2010)
-
Master19
Pro mě je možná nejlepší povídka o výběru obecního policajta a krásná věta pana starosty: "Všichni dali skoro stejně, takže to vlastně korupce není..." :-)(20.7.2006)
-
MarekT
Špatné to úplně není, největší problém ale je, že tyhle povídky Hašek spíchl horkou jehlou, pak celý cyklus nemůže zachránit ani to výborné obsazení (především Marvan, Hrušínský a Šejbalová).(9.10.2009)
-
klúčik
Výborný film - nezabudnuteľný F.Smolík keď varil polievku pre chudobných.........65%.(15.10.2010)
-
pulnicek
První povídka odpad -uřvané -zběsilé- křečovité- bez nápadu. Expresivnost (zběsilost) hereckých výkonů je děs... Proti Čapkovy je to 4. cenová skupina...a já raději vinárny...(8.5.2011)
-
HH
Myslím, že se Oldřichu Lipskému podařilo vystihnout Haškův humor vcelku přesně. Povídka, v níž senilní knížepán (F. Smolík) vaří "pro ta pakáž" polívku za asistënce "vožralého" policajta (J. Vojta), je dokonalá(6.1.2004)
-
yossarian-
Haškova kritika české povahy, převedena na filmové plátno. A to tak že dobře. Nejlepší povídka je podle mě volba obecního policajta...(3.12.2006)
-
Forsetino
Jako všechno od Haška, i tohle bylo naprosto trefné. Je až k nevíře jakou "nadčasovost" autor předvedl. Ony se totiž vykreslené, zpravidla negativní, vlastnosti a tendence ve velké míře vyskytují pořád. Vlezdoprdelství, uplatkářství a celkově absurdní chování dominuje všem 4 satirickým příběhům. Snad nejbizarnější jevy byly k vidění v posledním příběhu, který mě tak zaujal nejvíce. Není nad lidskou blbost!(26.7.2011)
-
insurgentes
Nejlepší filmová role Františka Smolíka, Rudolfa Hrušínského, Františka Filipovského, Jaroslava Marvana a Jana Pivce v jednom jediném filmu, to je fakt nabitý. A komentáře zdejších "moudrých" o nějaké Haškově literární nadprodukci jsou jedině k smíchu.(18.6.2011)
-
Pitryx
Hlavně první ppovídka je bezchybná:-).(27.10.2009)
-
lucascus
Všechny povídky jsou dokonalé. Herci jsou zde zvoleni výtečně, s vybranou pečlivostí. Povídky zde karikují (nejen monarchistickou) společnost, ve které se všichni poznáme. Dle mého názoru nejlepší povídka byla hned ta úvodní - aneb jak pan šlechtic vařil polívku pro chudé děti. Věta "ja sam tej chudej cholota ufaším!" neměla chybu.(22.1.2012)
