Nikola Šuhaj

Kanóny střílí jak jinak než naslepo. Magie: čarodějnice se mění v hada (symbol ďábla). Divní křesťané: braní božího jména nadarmo, rouhání se (Pán Bůh má teď jiné starosti na frontě, na vás nemá čas!). Všudypřítomné násilí: chudiny proti obchodníkovi (když nedáš kukuřici po dobrém, tak si jí vezmeme po zlém), chudiny mezi sebou (vraždy), mocní proti chudým (střílení do lidí při oslavě, zapálení střechy nad hlavou četníky). Velkohubé plány Šuhaje loupežníka, že bude bojovat proti pánům po celé Evropě. Dobrý výkon: Nezval a Pfeiffer (vrchní strážmistr). 40 % (27.02.2021)

Jak je člověk zvyklý na ty přepoetizované balady (proč ne?), tak tohle je poněkud šok ve své realističnosti a konkrétním dějovém, historickém i časovém zasazení, kde všechny tyto okolnosti hrají roli. Začátek s 1. světovou válkou je skvělý, i návštěva u baby Jagy je slušně natočená, škoda, že kritika vrchnosti je opět prvoplánová (figurky tlustého pána, peněz chtivého žida apod.), snad jen žandáři vypadají tak nějak normálně. Ve druhé polovině film skutečně přestává šlapat, i když některé scény jsou stále silné, a soustředí se spíš na téma lásky a zrady mezi svými. Což zase není úplně špatná myšlenka k zahození. Přesto film stále vypadá, jako kdyby první půlku psal někdo jiný, a dopisoval zase někdo odlišný. I tak mne ale svým netradičním pojetím příjemně dostal. (05.12.2012)

Film mě nijak zvlášť neoslovil, i když musím konstatovat, že je mnohem zdařilejší než projekt podle brněnského muzikálu s mladým Donutilem "Balada pro banditu". Nikola Šuhaj patří k plejádě skutečných zbojníků, kteří v myslích lidu bojovali svérázným způsobem za jejich lepší život, proti těm, kteří je vykořisťovali, zde v dobách na konci světové války, kdy všude panoval hlad a bohatí pro sebe schovávali zásoby jídla. Odpor lidu je v tomto filmu vyjádřen ještě v době před Únorem,přesto z něj už cítíme naděje na lepší budoucnost lidstva. V protikladu k této naději však film ukazuje, jak marná to bude naděje, když mezi "zbojníky", chcete-li revolucionáři, nebude panovat jednota,když mnozí z nich dají přednost svému vlastnímu sobeckému a individualistickému pohodlí před prospěchem všech. Šuhaj byl zrazen a nakonec zavražděn svým bývalým soudruhem. - Jednu z mála záporných rolí sehrál ve filmu Saša Rašilov, Jiřího Plachého jsem v roli žida poznat neuměl, zajímavá role připadla Františku Kováříkovi. Směsice starých oblíbených herců s nastupující generací trochu ukázala, že nové hvězdy českého filmu se teprve zrodí, tyhle byly nevýrazné a řada včetně Lídy Vostrčilové brzy zhasla. (28.06.2017)

Vcelku zdařilý snímek z těsně poválečné doby. V této době se filmaři zaměřovali buď na válečná anebo neutrální témata. Toto je něco mezi. Poválečný vývoj tentokrát po první světové válce. Ukázka toho, že obyvatelé Podkarpatské Rusi na tom nebyli nikdy nijak zvlášť dobře, ať byl u moci kdokoli. Dokonce ani Češi jim nedali pokoj. Krásný příklad toho, že pán se bude mít vždycky dobře,buď se dohodne s tím nebo tím. Takže pro obyčejný lid prašť jak uhoď. Oproti pozdějším pokusům v televizi (Nikola Šuhaj, 1977) a hudebního ztvárnění (Balada pro banditu, 1978) , o něco méně zajímavý počin. Možná nevtáhne tak do děje tak jak by měl, ale přesto milý film s celkem dobrými hereckými výkony. (29.11.2010)

Ani kniha Ivana Olbrachta mi nepřišla kdovíjak čtivá. Tato filmová adaptace je ještě o několik řádů horší. Po dobu sledování se mě pevně držela nuda. Přiznám se, že na jeden zátah bych tento snímek zhlédnout asi nedovedl, ač není příliš dlouhý. Knihu Ivana Olbrachta film vzhledem k stopáži ukazuje pouze v obrovské zkratce a vešly se do něj pouze asi ty nejpodstatnější momenty a ani ne všechny. Neubráním se tady odpadu. (05.04.2012)