Gilmour93

Vystresovaný Rákosníček, co to přehnal se steroidy, je zde! Plný filozofování, přerostlých pudlů, zajímavých, ale rušivě působících komiksových okýnek a hlavně bez ústředního padoucha. Takže zatímco Batman má svého Jokera, Superman Lexe a Koko Tchoře, Bruce Banner se tak může maximálně obávat toho, že mu nevydrží švy na fialových spoďárech.. Ang Lee je prý multižánrový režisér s velkým srdcem - v tomto případě si však nesčetněkrát prošlo vypravěčskou arytmií.

To eye or not to eye, that is the question.. Černá absurdní fašisticko-dystopická podivnost, která zajíždí do společenské kategorizace partnerských vztahů a přitom si rochní v poznatku, že ani jedna z cest není absolutním vítězstvím a ve druhém plánu ještě stačí ironizovat všemožná hnutí odporu, co se bouří proti nastaveným pravidlům, ale sama se jinými svazují. Co tím vším chtěl nekonvenční Lanthimos říct je celkem jasné, ale oproti The Killing of a Sacred Deer u mě nezafungovalo to pojetí. Možná by přineslo potřebnou empatii, kdyby všechny postavy nebyly jak na čtyři tužkové baterky, ale to už by byl docela jiný příběh mimo autorský záměr.. P.S.: Tělnatý korýš Colin perfektní. Jeho případná proměna na humra by byla jen kosmetickou úpravou..

To spojení Karla Zemana a intra Coppolova Draculy mě na začátku mírně zaskočilo, ale tvůrčí historie režiséra do toho vnesla světlo. Čarovný, magicky ševelící les a v něm křehká laň měnící se v divoženku, kapradí podmanivého vizuálu, černohumorný mech, podhoubí podvratnosti a závěrečný lysohlávkový esprit v oparu mysticismu. Sadistický filmař Hardy a jeho otloukánek Laurel tyhle krásy asi neocení, ale musím ty kluky jedny misogynní pochválit, že se při obracející se kartě lesního diskomfortu postarali o zábavu..

Hned jak začaly v hurikánu vířit horkovzdušné balóny jak při losování šťastných deset, věděl jsem, že bude veselo.. Casper Van Dien, osoba, jenž se za život zúčastnila více sraček než bakterie cholery, jezdí po Americe s větrem o závod a vysoce fundovanými vědeckými radami zachraňuje svět. Garantuji vám, že při finální scéně, kdy při poryvu superbouře asi tři minuty visí za jednu ruku z kanálu a přitom hraje dramatická hudba, nebudete dýchat. Jen jestli to nebude tím, že se dobrovolně udusíte polštářem.. Podíval jsem se na stránky Oxford Dictionaries a u slova Asylum našel definici: „An institution for the care of people who are mentally ill.” Myslím, že to mnohé vysvětluje..

Děvka jedna, já hned od začátku věděl, že to přežije.. Neschopný kocour hrající si na Viléma Tella vs. hluchoněmá myš. Home invasion, při kterém se do domu moc nejde, řemeslně sebevědomé, šablonu bez nějakých přetahů nerušeně obkreslující. Ozvláštnění zvukem ticha (jako když se člověk potopí do napuštěné vany) či variace možných konců v hlavě hrdinky se míjí účinkem a navíc překáží logické nesrovnalosti, jako třeba že vrah někoho patnáctkrát bodne do břicha a oblečení má čisté jak na konci reklamy na prací prášek. Princ hrůzy Flanagan by měl zvážit, jestli si pořád nechávat posílat scénáře od agenta jménem Mirror..

Hu(p)sina? Ani moc ne. Klasická teenage oťukávačka při které Občan Black či ten mutující nerd s předkusem občas vypotí vtípek a mezi tím víří digitální mrdník ala posledních patnáct minut Chaty v horách, jen samozřejmě v jakési kinder-friendly verzi jako by Sony obejmula urnu strýčka Disneyho. Není to sice průser o velikosti Gulliverovy ranní stolice, ale reputaci v oboru hraných filmů si Letterman příliš nevylepšil.. Co se týká mých soukromých děsů, byl tam jenom klaun. Na obřího pavouka, Michala Davida a filmy Marie Poledňákové naštěstí nedošlo..

Kukuřičné smetí.. Že auto v nízké rychlosti sjede do příkopu u cesty a všichni připoutaní pasažéři přitom upadnou do bezvědomí, mě zas až tak nepřekvapilo, ale neznalost Bible u americké mládeže ano! Když vidím u pole ceduli s nápisem: „GEN 4:11“, musím vědět, že to smrdí bratrovraždou na Kainův způsob a ne, že se tu chystá před čtvrt na pět koncertovat Phil Collins s kapelou! Složení osazenstva k porážce klasické (realista, dýchavičný intelektuál, sportovec a jeho vyvinuté řezivo), atmosféra krom šicí dílny řídká, pointa připomínající hraní šachu bez figurky krále a herecké výkony na hranici bídy a mizérie (vyjma vrány a kukuřičných lánů). Mimochodem, tato plodina je vzhledem ke svému charakteru dokonalý prvek pro hororové kejkle, protože levandule je moc romantická, v řepce by Kateřině Jacques pošlapali biopalivo, v jeteli se není kde schovat a v konopném poli by za chvíli všichni seděli hození do pohody pod strašákem (do zelí) a sháněli něco k snědku.. Jestli nějaký „corn“ horor, tak dvojku Jeepers Creepers. Ne, že by byla lepší, ale alespoň po ní člověk nedostane chutě na vařenou, lehce osolenou kukuřici a vraždu režiséra..

Je to jako zásah Zakňaktelem - první díl vás omráčí nudou, druhý unudí k smrti a při třetím se vám vypaří z hlavy myšlenka vůbec to sledovat. Nicméně cítím kolem sebe přítomnost fenoménu SG-1 a proto mírně poupravím výrok Voltaira: „Nesouhlasím s tím, co sledujete, ale až do smrti budu bojovat za vaše právo sledovat to“.

Rolandův tvůrčí Mt.Everest, ovšem z globálního filmového hlediska je to stále jen podhůří Zugspitze. Vše zkazila bezradnost příběhu v druhé polovině filmu, za což by odpovědná osoba ze Stuttgartu zasluhovala poslat Hvězdnou bránou do jiného časoprostoru. Nemám Emmerichovy filmy vůbec v lásce, ale nelze mu upřít, že ho jeho práce naplňuje a navíc to občas docela slušně vynáší. Kolik procent režisérů tohle může o sobě říct?

Bug Hills 90210 wounded... Někteří jako by si tady nepatrně pletli R.A.Heinleina s Konradem Henleinem, ale skutečnost spíše směřuje k tomu, že v mládí je nejdůležitější zůstat sám sebou (nejlépe ve vojenské uniformě), nenechat roztahovačného komunistického brouka žít a hlavně ke všemu přistupovat s vědomím, že noční můra krevních bank Verhoeven je krásný, na ideály šlapající úchyl, co k smrti nerad dočítá literární předlohy svých snímků až do konce..