WinstonS

Naprostá dokonalost a návyková záležitost. Fincher je Bůh.

Popkultura 80.let, to je moje naprostá srdcovka. A po dechberoucí třetí sérii definitivně stavím Stranger Things na můj osobní seriálový piedestal.

"What kind of music do you retards play?" "Symphonic Postapocalyptic ReinDeer-Grinding Christ-Abusing Extreme War Pagan Fennoscandian Metal!" Takhle jsem se nenasmál ani nepamatuju. Metalovou hudbu miluju a finský humor je mi nesmírně blízký, takže když se tyhle dva světy potkají, nemůže to dopadnout špatně. Některá slabší místa promíjím, spousta gagů a humorných situací mi to bohatě vynahradila. Film spíše pro lidi z metalové komunity, ostatní si to asi tak moc neužijí.

Výborný western. Gregory Peck tyhle chlapáky - byť tady trochu nezvykle v drsnější podobě - prostě umí zahrát a navíc scénář se příjemně vzpouzí všem žánrovým klišé, jež v 50. letech nebylo v Hollywoodu až tak běžně porušovat. K tomu přidejte fantastickou mexickou krajinu, kterou si kamera vyloženě užívá.

"Škrtl jsem toho, kdo napsal, že se vyspal se všemi, a toho, kdo napsal, že nespal s nikým. Ve skocích na lyžích se taky nejlepší a nejhorší známky škrtají." Naprostá smršť komických dialogů, situací a gagů, navíc v exkluzivní herecké sestavě. Tohle se opravdu povedlo.

Slovenská variace na Dvanáct rozhněvaných mužů s důležitými flashbacky, skvělým Jarchovského scénářem a místy lehce přepjatými (Havelka - ovšem nasraný dialog s ženou v posteli vysoce oceňuji!), výtečně minimalistickými (Bebjak), chameleonskými (Mauréry) a naprosto uvěřitelnými (všechny děti) hereckými výkony. Takhle stísněný a nepříjemný pocit jsem při sledování CZ/SK filmu už dlouho neměl. Hřebejk furt umí a po pár letech tápání zase zaválel. Celou dobu mně v hlavě běžela nepříjemná otázka: "A jak by ses na jejich místě zachoval ty?". Starší dcera začne poznávat krásy tuzemského základního školství už za pár měsíců a nejen kvůli tomuto filmu z toho mám takový zvláštní pocit. Náraz do reality našeho okolí asi bude krušný.

Tady Luděk je ze Snědý tísně, more!

Po 4. dílu jdu na plný počet, tohle je opravdu šleha jako hrom. Snědá tíseň! Chánov není Jeruzalém! "Koukáš, co? Naše lidová tvořivost. Podle mě bych to tak nechal, jako kulturní památku, víš!?"

Ústí není Praha a Felix Gallardo není Pablo Escobar, ale právě jeho úspornější herecké pojetí báječně zapadlo do příběhu z raných časů mexické drogové mafie, kdy se v hlavě pár vidláků z venkova zrodil nápad na lepší organizaci a systemizaci pašování marihuany do USA. Právě tehdy začal příběh El Padrina, prvního skutečného drogového krále Mexika. Narcos: Mexico popisuje časy, kdy ještě kartel výrazně závisel na ochraně policie a libovůli politiků, a Gallardo i proto manévruje v hodně vymezených mantinelech. Jeho postava sice nemá onen nenapodobitelný smysl pro vyšinutou teatrálnost, jíž disponuje Pablo "Puta de madre!" Escobar, ale jistá civilnost a zdrženlivost k němu výtečně pasuje. Neliboval si v okázalých gestech jako jeho kolumbijský protějšek, ale pozvolna, nenápadně a trpělivě budoval vlastní impérium. Impérium, které položilo základy ke vzniku obřích a mocných drogových kartelů, které dnes vládnou Mexiku.

Rok po slavných Pelišcích natočil Hřebejk svůj absolutní majstrštyk, kterým si navždy vybudoval režisérský pomník a naprosto brilantně vystihl dobu, v níž se lámaly charaktery. Tady neni třeba se příliš rozepisovat, ale stačí jen uznale smeknout až k zemi. Co v tonto snímku předvádí duo Dušek, Polívka, to je Mount Everest tuzemské porevoluční kinematografie.