lausik

V původní verzi se Martin (Michal Koblic) uštvaný pokrytectvím světa dospělých vrhne do prudké vody pod jezem a utopí se. Na velkém pohřbu, kterého se zúčastní celá vesnice, není žádný ministrant, protože kluci dodrželi svoji přísahu a všichni spolužáci přijdou v pionýrském kroji. Při zkušební projekci byl tento tragický konec diváky odmítnut, a režisér proto dotočil novou verzi, ve které se Martin zachrání a promočený a vystrašený se schová do kůlny. Původní verze se nedochovala v žádném filmovém materiálu.

V úvodních titulcích je copyright 1962. Natáčení však probíhalo 27. 9. 1962 - 20. 3. 1963.

Grigorij B. Jagdfeld a Nina V. Gernet napsali scénář k sovětskému dětskému filmu Děvočka i krokodil (1956), natočenému v roce 1957. Přepracovaný scénář k filmu vyšel jako dětská kniha. V češtině byla vydána pod názvem "Káťa a krokodýl".

Film byl promítán samostatně, v rámci pásem i jako součást povídkového filmu s dalšími dvěma středometrážními filmy Claim na hluchém potoku (1971) a Poslední výstřel Davida Sandela (1971).

Kniha, kterou čte v ději hudebník, má titul "Fantom Morrisswillu" a liší se tak od názvu filmu.

První kopie byla vyrobena 27. 5. 1969, film nebyl v Československu schválen a uveden do distribuce, premiéra byla až v roce 1990. V Bulharsku proběhla premiéra už 26. 6. 1970.

Námět zpracoval Pavel Hejcman jako román, který vydalo nakladatelství Svoboda po názvem "Dům za duhovou zdí" již v době natáčení filmu. Pod stejným názvem byl námět zpracován a uveden i v Československém rozhlasu.

Film byl věnován XII. sjezdu Komunistické strany Československa.

Snímek byl dotočen a schválen v roce 1963, v titulcích je ale uveden copyright 1962.

Na kopii je copyright 1961, přestože byl film natáčen od 10. 10. 1961 do 15. 2. 1962, schválen 2. 10. 1962 a premiéra byla 16. 11. 1962.

V úvodních titulcích i výrobních listech je uveden Bohumil Vávra, který měl hrát roli faráře – scéna s ním však byla zřejmě vystřižena ještě před uvedením filmu.

Na začátku druhého dílu jsou ve dvojexpozici použity záběry z dokumentárního filmu Cesta k barikádám (1946).

Ještě před realizací filmu napsal podle námětu Svatopluk Hrnčíř knihu pro děti, která vyšla pod názvem "Případ skončil v pátek".

Při natáčení záběrů ze sobotní zábavy byla použita skrytá kamera.

Film byl natočen podle skutečné události.

Plánována, avšak nenatočena, byla ještě pátá povídka o policii a jejím souboji s redaktory žižkovských časopisů "Chuďas" a "Nová omladina".

Africké domorodce hráli v komparzu studenti z Paříže, černošští herci z NDR a několik amerických občanů, žijících v Československu.

Dr. Emil Holub se narodil v roce 1847 a zemřel v roce 1902, s jeho manželkou Růženou se před svou cestou do Afriky setkali ve Vídni čeští cestovatelé Zikmund a Hanzelka.

V úvodních titulcích je chybně uvedeno, že Bedřich Karen hraje belgického krále Leopolda III., ve skutečnosti jde o Leopolda II. Leopold III. se narodil až v roce 1901. Leopold II. financoval Stanleyovu výpravu.

Pražské premiéře předcházelo uvedení filmu ve třiceti venkovských kinech na Vánoce 1945.