Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný
  • Drama

Recenze (127)

plakát

Sněhulák (2017) 

Jediné, co mohu pochvalít jsou zábery na zasněženou krajinu. Nic jiného film nenabízí. Teda když nepočítám ten dějovej mišmaš. Toho tam je ještě víc, než té krajiny. Dost možná to je v knize jinak, ale tady polovinu postav jen nakousnou a pak se ani neuráčej nám sdělit jejich motiv toho, co jsme je zrova viděli provádět a o motivu hlavního padoucha ani nemluvím. Ten byl prostě debilní. Třeba by tomu bylo jinak, kdyby to rozebrali alespoň ke konci trošičku víc do hloubky. Takhle máme ale 4 záběry na někoho, kdo ve filmu ztvárňuje ty ohavnosti, který sledujeme a to fakt nestačí ani abych si ho oblíbyl, ani abych ho nesnášel. Takhle jsem nesnášel akorát sebe za to, že jsem to po 2 měsících odkládání nakonec fakt pustil.

plakát

Mučedníci (2008) 

Do první poloviny neskutečně napínavej horor, kterej překypoval atmosférou a surovostí. Bohužel od sebevraždy jedné z hlavních postav uz to jde prudce dolů jak po stránce scénáře, tak atmosférou a co hůř, snaží se to mít nějaký vyšší nadpřirozený poselství. Neříkám, že jsem se vyloženě nudil. Dost scén mi utkvělo v paměti a je jasné, že tam nejsou jenom, aby "potěšily" oko fandy žánru. Jen prostě druhá polovina úplně zbytečně shazuje tu první.

plakát

Final Space (2018) (seriál) 

Viděl jsem pilotní díl před dvěma lety a říkal jsem si, jak by bylo super, kdyby to vyšlo alespoň jako miniserial. A stačilo pockat a máme už v přípravě i 2. sérii. První dil navnadil už v roce 2016 a ostatní v tom duchu dobře pokračují. Když to hodně přeženu, dost v tom vidím předchůdce Ricka a Mortyho. Uvidíme, jak si povede druhá řada.

plakát

Tiché místo (2018) 

Nechápu vůbec to nadšení. Zajímavé to bylo do té doby, než se synátor rozhodl, že těch 89 dní jsou zticha jen tak, ze srandy a že ze srandy mu táta vyndal baterky z hračky s tím, že je moc hlučná. No a tak ji spratek pro jistotu v půlce cesty domů zapnul, aby byl nějakej zvrat a my chovali nějaký ty city k rodince v hlavní roli. To bych jim milerád odpustil, kdyby se ve schodech z ničeho nic neobjevovali trčící hřebíky (on asi nebyl videt, kdyz přes něj malovali štetcem), protože to chtěl scénář a hlavně kdyby se Evelin nenechala zbouchnout v době, kdy i šoupnutí botou o asfalt může se rovnat instantní smrti ... To je prostě nuceně strojená pitomost, přes kterou vlak nejede. Potom všem už ani nemá smysl se pozastavit nad tím, že nekolik desítek minut potom (zda-li to vůbec byly desítky minut), co se sama porodila ve vaně už běhá a stříli emzáky do hlavy, zatímco armáda o nich v novinách psala jako o nezničitelných. Takhle ne.

plakát

Hora mezi námi (2017) 

Neskutečnej nesmysl, kterej má daleko jak do romantiky, tak do boje o přežití. Že se ti dva dají dohromady víme už od té doby, kdy je střih z Alex na Bena, ale museli jsme cekat 90 minut, abychom viděli to, co jsme od začátku věděli. Jídlo máme pro 2 lidi na 3 dny, ale z nějakýho důvodu s náma je celou dobu pes, kterej z nevysvětlitenýho důvodu podle toho, co jsme viděli hladem nijak nestrádal. Zabijeme pumu, to nám dá jídlo na 10 dní, ale necháme ji tam ležet a hned druhý den vyrazíme po svých. Že bychom si z tý pumy něco vzali sebou nepřipadá v úvahu. A tak by se dalo pokračovat.

plakát

Ready Player One: Hra začíná (2018) 

Popkulturou nasáklá guilty pleasure, která má tolik odkazů na kultovní filmy a hry a to i ty nejnovější, že si jich na jedno shlédnutí není možné všimnout všch. Kdo je fakt fanda, pozna Shining, Freddyho Kruegera, Halo, Overwatch, Mortal kombat, Street fighter, Supermana, Chucky, King Kong, Final fantasy... Prostě prakticky cokoliv z filmu, her a hudby, co se stalo symbolem. Příběh je blockbusterová klasika - najdi a osvoboď - konec dobrý, vsechno dobré, ale neurazí. Hrozně dobře se na to kouká a 140 minut poměrně rychle uteče díky tomu, že se prakticky neustále něco děje. Hluchá místa tu prakticky nejsou. Je to prvnotřídní a řemeslně perfektní oddychovka, která má bavit výběrem odkazů na popkulturu spíš lidi 20 a víc, co se v tom alespoň trochu pohybujou. Pro ostatní to je asi jinak z větší částisti CGI mišmaš o tom, jak se nějaký divný postavy snažej najít kliče od bůhvíčeho a bůhví kde. Rozhodně 5/5, protože v kinech něco takovýho chybělo a i když je nápad prevzatej z knihy, je to úžasně prevedený do vizuální podoby.

plakát

The Cloverfield Paradox (2018) 

Závěrečný dil desetileté ságy, který ji nejen zakončuje, ale skládá její střípky dohromady tak moc, jak to jen bylo v jeho silách. Odehrává se zároveň před, při o po obou dílech (kdo viděl, tomu to asi bude dávat větší smysl). Herecky poměrně dobře zvládnuté. Nikdy to nebyl 3A projekt, takže ve svý kategorii výkonově i obsazením rozhodně jedno z těch lepších. Rozumim tomu, že po docela vysoko nastavené laťce prvníma dvěma díly čekali fans na nějakou bombu, která se podle mnohých tady vůbec nekonala. Ale já se bavil víc, než u hvězdně obsazeného Života, kde jediný plus po prvních 20 minutách filmu bylo to, že snad všichni za to, jak debilně se chovaj, navzdory svým vědeckým kapacitám budou náležitě odměněni smrtí, jakou si za svou hloupost náležitě zaslouží. Jasně, ani tady to nebylo bez chyby a i tady, když jste na lodi, kde se kdykoliv a cokoliv muze ocitnout kdekoliv, vám to nebrání se rozdělit a procházet se každý jinde a každý sám. Jenomže tady to je alespoň daný tím, že se realita tříští na kousíčky a co byla pravda před 5 minutama, nemusí byt pravda za 5 vteřin, takže ať spolu, nebo zvlášť, kdo ví, co se stane. SPOILER!! -Padající satelit, který bylo videt v jedničce (Cloverfield) je ve skutečnosti ten samý, který spadl v Paradoxu v alternativní dimenzy a posádka to viděla ve zprávách. -Záblesk, který byl z obrovké dálky a vypadal jako obří výbuch o kterém se mluví ve dvojce (Cloverfield lane) je zážeh urychlovače vesmírné stanice Cloverfield. -Howard Stambler, který ma spoustu konspiračních teorií ve dvojce a jiný Stambler, který mluví o teorii multivesmíru ve trojce... -Zkáza ropné plošiny korporace Tagruato v jedničce a její logo na stanici Cloverfield. Je zde strašná spousta maličkostí, kterých si asi málo kdo všimne, ale dohromady dávají za vznik za mě skvělému celku. Paramount začal v roce 2008 něco nového, co spolu na první pohled absolutně nijak nesouvisí a jinak na sebe nenavazuje (to proto, že každý příbeh je v jiné dimenzi a realitě a každá z nich byla paradoxem poznamenána jinak ), ale opak je pravdou. Každej díl je úplně jinej o něčem jiným a přitom o tom samém. Moc nerozumím tomu až zbytečně nízkému hodnocení tady.

plakát

Starship Troopers: Záchrana Marsu (2017) 

Invaze byla super. O dvojce se to bohužel říct nedá. Postavy plochý, animace po 5 letech moc velikých změn nezaznamenala, na dnešní dobu to je prostě průměr. Dlouho byla nejhorší Hvězdná pěchota 3. díl.... Teď už není.

plakát

Emoji ve filmu (2017) 

Emoji ve filmu je podle mě mnohem vtipnější, než V hlavě, se kterým to tu poměrně často lidi srovnávají. Je to prostě oddychovka u který vypnu a jenom se dívám. Ač je to animák a stylizace mi přišla hodně dětská, je směřovaný na starší publikum. Úplně si neumím představit, že 9 letému dítěti dojde alespoň polovina těch narážek. Nepřišlo mi, že nese nějaky hlubší poselství, ale proč by taky mělo a proč by to mělo být špatně? Kdybych chtěl poselství, nekoukám na animák. O to se snaží poslední Pixarovky a moc jim to nejde. To je pořád Pixar sem a Pixar tam, 3x sláva, ale od Wall-I nemá až na krásnou animaci moc co nabídnout. Nechápu tolik nízké hodnocení, protože z animáků je tohle takový hodně lepší průměr.

plakát

Život (2017) 

Mix Veřelce a Apolla 18, který ale nedosahuje kvalit ani jednoho ze snímků. U Apolla o to hůř, že je to lowbudget FF snímek, který LIFE hravě strčí do kapsy ve všech ohledech. Jestli jsem se něco naučil u tohoto filmu tak to, že když chcete umřít zbytečně, nejlepší na to je vesmír. Protože tady se planeta Země zachraňuje tím, že nechám mimozemšťana, aby me utopil v chladící kapalině skafandru uprostřed ničeho a namísto odražení se i s ním do nikam, se raději budu do poslední chvíle držet stanice, aby mel milostpán dost času na to, aby se zase dostal tam, odkud přišel. Stručně shrnuto chování všech učastníku je od prvního napadení organismem tak debilní, že to hlava nebere. Klidně to mohl být 30 minutový kraťas a věřím, že by to bylo lepší, než výsledný mišmaš idiotismu, nelogičnosti a pro jistotu ještě jednou idiotismu.