humanbeing

Průměrný remake ničím nevybočující z řady průměrných remaků.

Nenápaditý film, v němž se hlavní hrdinka ocitne uvězněna ve smrtící časové smyčce - na jejímž konci vždy umírá. Bohužel, nikdy není nic vidět (ani krev, ani tělo hrdinky) a není to vůbec napínavé (po třetím opakování se dokonce film na chvíli mění v komedii), ale jakžtakž to funguje jako příjemný film na jedno podívání. Pokud vám přišel Vřískot (či kterékoli jeho pokračování) až příliš brutální, zkuste Všechno nejhorší. Nechápu zdejší zařazení do žánru Horror a už vůbec nechápu, jak takhle veskrze průměrný film produkoval Blumhouse. Po posledním průšvihu s Amityville pro mě Blumhouse přestává být zárukou kvalitní podívané. Když už napínavý (či horrorový) film s časovou smyčkou, tak raději Triangle (2009).

(SPOILERY)Jednoznačně nejslabší díl z celé série Saw. Oproti předchozím pokračováním mu chybí originální nápad (používá a mixuje nápady, které jsme už viděli v dílech Saw, a to bez inovace). Až na jednu slušně zohavenou mrtvolu mě tento díl zklamal i po stránce gore a ani pasti už nebyly tak inovativní, jako v předchozích dílech. Jediná zajímavější věc na filmu je ta, že Jigsawa tu skutečně hraje Tobin Bell a jeho životaschopnost je o to zajímavější, že ve čtyřce mu byla provedena pitva; a přesto se film odehrává deset let po jeho (údajné) smrti. Nebo snad ne? ;-) (Spoilery pro ty, co film ještě neviděli).

V první hodině se Amityville: Probuzení drží nad vodou jen díky nápadu s bratrem hlavní hrdinky, který je ve vegetativním stavu udržovaný na přístrojích - něco, co v horrorovém žánru ještě zase tak moc využité nebylo. Jinak se víceméně neděje nic zajímavého - natož strašidelného. Jakmile se děj začne posouvat dopředu, slabé zpracování stěžejních scén zabije poslední zbytky strašidelného potenciálu filmu, takže pak už jen zbývá koukat, jak se poslední třetina filmu s náhodně vygenerovaným sledem událostí dotrmácí do konce, který mohl končit daleko lépe (zajímavěji - ale abych se vyhnul spoilerům...). Poslední Amityville nenabízí atmosféru, ani dobré lekačky. Jedinými pozitivy jsou: zajímavý nápad s postavou ve vegetativním stavu, herecký výkon Jennifer Jason Leigh a pěkná figura hlavní hrdinky. Ani toho 'strašidelného domu' se člověk nakonec moc nedočká. Od Blumhouse Productions jsem něco tak slabého nečekal.

Nejzajímavější na filmu mi přišlo, jak kombinuje seriózní záporáky a neseriózní hrdiny, podobně jak to dělal v osmdesátých letech Action Jackson. 3+/5

Dark Song má parádní zápletku podtrženou sympatickým pravidlem: Nikdo nesmí před koncem rituálu vyjít ze strašidelného domu, ať se děje co se děje. Venku, za okny, se navíc může dít cosi podivného, ale to jsou jen představy, které s realitou nemají mnoho společného, říká vymítač Neil svojí klientce Sophii, která by si ráda promluvila se svým mrtvým synem. Přestože zápletka je vskutku dobrá, jsou to ty nejvypjatější scény, které selhávají, nemají tu sílu diváka zahnat do kouta a tam na něj nepěkně zakřičet. Světové špičce (Conjuring, Insidious) se Dark Song nemůže rovnat, i tak ale myslím, že stojí za zkouknutí. Je to debutový film a potenciál tu rozhodně je a ne nijak malý.

V podstatě totéž tu bylo cca před deseti lety v totožné pojmenovaném snímku Meatball Machine. Romantická zápletka zůstala. Navýšil se rozpočet: Přibyli čtyři karate bojovníci, čtyři kyborgové a celkově se prolilo přes čtyři sta litrů krve. První polovina je komediální, druhá čistě soubojová.

Chvílemi jsem měl pocit, že se dívám na další díl z nekonečné série parodií na žraločí horrory. Největší problémy představují žraloci, kteří jsou digitální, ve špatném smyslu slova, a hlavně ve filmu nejsou ukázáni v dostatečné realistickém provedení, spíše naopak. Dialogy jsou neuvěřitelné, a jsou neuvěřitelně špatně pronášené. Děj má docela velké logické kiksy: hrdinky mají zůstat v kleci, pak zase nemusí, jednou vysílačka jde, podruhé ano, při nedostatku vzduchu se mluví ostošest a komentuje se úplně vše, jednou další kyslíková bomba není vhodná, podruhé ano. Žraloci nikoho na kameru nerozkousají, všechny smrti jsou mimo kameru. Závěr filmu je nenápaditý (obšlehnutý z mnohem lepšího filmu).

Covenant mi splnil vše, co jsem od pokračování Promethea chtěl. Pokračuje v nádherných vizuálech, nabízí dobrodružství v neznámých končinách vesmíru a přináší hrůzu z jiného světa. Bonusem je nádherné gore.

Koukatelné i dnes, po více jak čtyřiceti letech od svého natočení. Jakožto fanda seriálu jsem byl hodně zvědavý (a tedy s filmem jsem se poprvé seznámil až teď), jak si vede jeho filmový předchůdce. Největším překvapením pro mě byla obrovská podobnost se seriálem - jak park vůbec funguje (včetně toho, že pro mrtvé přijíždí v noci sanitka), nově vznikající příběhové linky za pochodu, aby se zákazníci neměli šanci nudit a události, které se odehrály až v samém závěru seriálu. Je to méně sonda do duše umělé bytosti a více hodně kreativní a velmi zábavný počin, který si drží vysokou úroveň až do závěrečných titulků. Yul Brynner podává perfektní výkon jako obávaný Gunslinger.