Lupes

Já jsem spokojený, ba mírně nadšený. Uvěřitelná dvojice hlavních hrdinů bez zbytečného sentimentu spěje ke konci, který by v happyendových slátaninách hvězdných počátků uspěl jen těžko. Návrat noir atmosféry kinematografie poslední dekády je znát, škoda jen několika málo zbytečných patetických proslovů. Jednu hvězdu odebírám za zbytečné postavy a nepovedený humor kolem síly, slepý mnich a jeho parťák jsou skutečně velmi protivnou kulisou, která nenaplňuje probuzené očekávání kung-fu boje či souvislosti s řádem Jedi. Tleskám naopak za výběr herců, a to nejen ústřední dvojice, vedlejší role pilota-dezertéra krásně koresponduje s napohled líbivým sympaťákem hlavního záporáka. Vše je ale bohužel narušeno nesmyslnou degradací věděcké práce (vědci jsou pro teenagery zkrátka slaboši) a hrůzně tupým používáním nacistického designu (naštěstí ne tak moc jako v opěvované VII), který má zmatenému divákovi prvoplánově napovědět, kdo že je tu ten dobrý. Ještě že z jednání postav to zase tak jasně nekouká. Mizerně pojatá pozemní bitevní akce je vyvážena bojem na nebi, který je zcela určitě návratem k dobrým motivům válečných akci jak II. světové války, tak prvních dílů Lucasovy série. A v neposlední řadě smekám před odstraněním na dětské diváky zaměřených robotů a jejich nahrazením uvěřitelným a sympatickým imperiálním droidem. Hodnotou řadím za III. a před V. díl Star Wars a určitě je to mnohem lepší počin, než nedávné VII. pokračování hlavní linie.// Po 4 letech viděno znovu a v kontextu vrcholné stupidity nejnovější trilogie série Star Wars musím zde zlepšit hodnocení na *****. Kdo by řekl, že toto bude nakonec nejpovedenější díl po roce 2015.

Výborný film, který s vámi jde s kina a dlouho doznívá. Pochopitelný asi jen pro vyzrálé lidi určitého věku, nejlépe rodiče. Náznaky akce jsou spíš rušivé, motiv mezilidské (mezistátní či mezi-etnické) spolupráce je falešnou pointou pro diváky bez psychologicko-existenciálních otázek. I mnou opěvovaná myšlenka (otázka) filmu má přirozeně své mouchy; skutečně by se to, že VÍM, nijak nepromítlo do budoucnosti? Jako lidé jsme ustrojeni, abychom NEVĚDĚLI, paradoxně tak toužíme po něčem, co nám může jen ublížit.

Po jedničce se těšíte na žánrovou klasiku, navíc s takovým obsazením!... ale tohle je ... fakt sr*č*a. I když, napadá mě, kdyby se to trochu sestříhalo, mohla by to být dobrá parodie. Ovšem v tomto stavu... Ani mozek vymytý "vtipem" Troškových filmů by tohle nemohl chápat jako humorný počin s údajnou nadsázkou a sebeironií (o vzpomínce na starou dobrou ruční práci už nemluvme vůbec).

Záměr je jasný. Natočit obrazově bohatý a čistý film s minimem střihů, nostalgicky vzpomenout na řemeslo ze starých časů (věnování Fr. Vláčilovi je vypovídající). Tématem obrazu je jedna pokřivená lidská duše, prostředkem dlouhé záběry Michaliny Olszańske, která mimochodem hraje navzdory minimu dialogů opravdu skvěle. Znepokojivě soustředěné záběry její tváře skutečně evokují snímání krajiny Vláčilových filmů; krajina lidské duše se ale rodí ze souvislostí, a ty jsou divákovi skryty. Nemá šanci vědět, co určuje hlavní hrdinku, dívá se na její povrch, nikoli dovnitř. Většinou tedy tápe; byť má široký a nezastřený výhled, moc toho ze složité krajiny Olga Hepnarové neuvidí. Nedolehne k němu ani křik jejích obětí, ani myšlenky formující její sebeidentifikaci. A to je vzhledem k tématu filmu zásadní problém.

Odhlédnuto od úsměvných triků, tohle je řemeslně špatný film. V množství postav se ztratíte hned na začátku, přitom by jich stačilo tak 5. Čpí to navíc dobově povinnou kritikou imperialistické Ameriky, sami hrdinové si ovšem jako noví "nadlidé" výčitky nepřipouštějí. Pokusy o humor vyznívají trapně (asi jako Pauliho hrátky s robotem z Rockyho 4). Pokusy o akci jsou zase určeny k nezdaru militantně pacifistickým pojetím budoucnosti, napětí si užijete snad jen při průzkumu neznámé kosmické lodi. A obrazové orgie? Pravda, neviděl jsem zrestaurovanou verzi, ale kde je špatný příběh, obraz to nezachrání. Nakonec, všichni tu vypadají stejně, i v sebelepším rozlišení budou nerozlišitelní .

Za Fassbendrův herecký výkon jedna*. Film, který si na něco hraje, autor, který si něco dokazuje. Totální maglajz, kde nikdo neumí mluvit jasně; což má sice daleko k realitě, ale nosí se to...

Přízračná nevěsta je čistým blábolem; silvestrovskou hříčkou, kterou ovšem nespasí ani pořádný příděl marihuany před jejím shlédnutím. Absurdní pointa genderového exhibicionismu se totiž bere natolik vážně, že vám ani sebelepší joint nepomůže. Zajímavé je, jaké vzkazy od oddaných ctitelů seriálu Sherlock dostala.

Opět trochu konspirační paranoie levicových Francouzů. Delon se na této vlně vezl celkem často, přinášela úspěch, byť zápletky a pointy byly opravdu mizerné. Nejinak zde,ovšem výborně budovaná atmosféra napětí, strachu a bezvýchodnosti, dobré realistické akce a nakonec i Alainovy herecké schopnosti vynáší tento film přece jen o něco nad průměr. A pak samozřejmě ten závěr, zůstal ve mě od dětských let, silná a šokující scéna.

Vůbec to není nudné. Herecky bravurní, atmosférou silné, navíc se to vzpírá americké doslovnosti, což je zároveň i příčina první slabiny díla. Je jí jakási pachuť na závěr, pocit nedokončeného či nedovyprávěného příběhu. Druhou (a zásadní) slabinou je pak motiv jednání jednotlivých postav. Zkuste sjednotit vesnici, zkuste staré přimět ke stěhování a novému začátku, zkuste chtít po lidech společnou vizi a majetkovou oběť, zkuste po vojácích, aby nestříleli či nemstili zastřeleného kamaráda...

Po dvou dílech: Úžasné, skvělé, Boží! Že by to mohlo být uchopení evangelia jsem tušil, ale že takhle neotřele, šokujícím způsobem, v každé sekundě překvapivě.... Bravo. Jako v Bibli. Naštěstí! Tohle zkrátka není nuda, kterou lidé z Krista udělali. Uf, ještě že tak.