HonzaBez

"Člověk člověku musí pomáhat...." Možná je to poněkud naivní příběh, taková protektorátní pohádka pro dospělé, přesto si nemohu si pomoct, ale mě tento film vždy hezky zahřeje u srdce. Největší zásluhu na tom má samozřejmě Jindřich Plachta, jehož Fábera je ve skrze sympatický člověk. Jaroslav Marvan v roli polepšeného továrníka Bartoše mu při tom umně sekunduje. A když se k tomu přidají dva roztomilí malí klučinové, těžko lze tomuto filmu odolat.

"Takové to bylo smutné milování..." Smutná tahle pohádka podle Hanse Christiana Andersena vskutku je. A nejen svým koncem. Už samotné snové zobrazení podmořské říše doprovázené výbornou hudbou Zdeňka Lišky působí dost teskně. Úplně si tak nemyslím, že by tuhle pohádku dokázali ocenit současní dětští diváci. Poetický vizuál mistra Kachyni je úžasný, ale co naplat děti budou postrádat více akce. Za výborný nápad jinak považuji využití potenciálu obou sester Šafránkových, ač tedy ta hlavní herecká kláda pro tentokrát leží na té mladší a méně zkušené Miroslavě. Tam však svou asi největší hereckou příležitost využila na jedničku s hvězdičkou.

"Podívej to je nádhera, ta ladnost, kam se hrabe Josefína Bakerová, vidíš ty oči, úplně jak lidský, jsou krásnější jak lidský“ Své kouzlo tento filmový přepis povídek Otty Pavla určitě má. Karel Kachyňa si byl vědom, že dvakrát člověk nevstoupí do téže řeky, a proto je tento snímek, i přes týž námět, svým charakterem o dost jiný než jeho televizní Zlatí úhoři. Zvláště ta první část filmu je možná až moc bujará a rozjařilá, ač musím uznat, že Karel Heřmánek (jak ho moc nemusím) je zde vskutku luxusní... Fišerova filmová hudba se opět dokáže velmi umně přizpůsobit charakteru filmu a tak zvláště ty taneční rytmy ala tango nemají rovněž chybu.