Režie:
Ladislav SmoljakHrají:
Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Robert BártaObsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (199)
Trochu vážnější, než jsme u Divadla Járy Cimrmana zvyklí, ale možná o to víc se mi líbí. Chvílemi trochu statické, dokonalý protipól rozjuchaného Záskoku, který autoři napsali těsně po něm. Na Blaníku se možná podepsalo i to, že vznikl těsně po roce 1989 a Smoljak se Svěrákem se v té době trochu hledali. Když to ale srovnám s tehdejším "hledáním se" jiných tvůrců, nutno říct, že S&S z toho vyšli s noblesou. A pamatujte: "Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř!" ()
Pro mě jedna z nejlepších her. Tentokrát bez Svěráka, ale svoji obrovskou kvalitu to neztratilo. Seminář byl sice kratší, ale o to byl větší prostor pro povedené loutkové divadlo a nezapomenutelnou scénku v nitru hory Blaník. Horní hranice* * * *. Po dalším zhlédnutí shledávám tento díl jednoznačně nejvtipnějším ze všech. ()
Zábavné dílo z dílny velilána Járy Cimrmana. Seminář představuje Cimrmana v oblasti historie. Jeho nesouhlasem se špatně zvolenými historickými daty, či jeho vědeckými úvahami o defenestracích. A nemůže chybět ani ukázka z jeho historického díla Blaník, původně určené pro loutková divadla. Takže tu máme i ukázku loutkařství s názvem Nevěřící Vlasák. Samotná hra nám pak dává najevo, že sice v Blaníků jsou ukryti spící rytíři, kteří jsou schopni vyrazit na pomoc českému národu, ale vyrazí jen tehdy,kdy bude národu nejhůře. takže vždy může být hůře. Hra nám zábavně ukazuje nespokojeného Veverku z Bitýšky (dobrý Ladislav Smoljak), který je se svým lipanským husitským jezdectvem vždy připraven vyrazit na pomoc, ale nikdy mu není dopřáno sluchu. A i když svévolně opustí horu, neslavně se vrací zpět. Smil Flek z Nohavic (dobrý Jan Kašpar) je poťochle ironický zapisovatel. Politická mrtvola Hynek z Michle (dobrý Jaroslav Weigel) je přednostou a přímým podřízeným svatého Václava, rozhodně se neukvapuje a nevyjíždí jen tak. Dále je tu učitel Josef Bohuslav Chvojka (Pavel Vondruška), který náhodou se dostává do jeskyně a marně přemlouvá rytíře k výjezdu v bouřlivém roce 1848. Dále vyzvědač Šlupka (Genadij Rumlena), který přináší novinky z venčí a Jeskyňka (Robert Bárta), která v hoře uspokujeje mužský chtíč. A tak národe, nespoléhej se na mýtus, ale jen sám na sebe! Bohužel. Inscenace je z roku 1997. ()
Blaník je vlastně taková skvělá satira. Vtip samozřejmě nemusíme hledat, ten na nás vyoukne sám. Tak chytré a prosté vysvětlení, proč nám Blaničtí nikdy nepřijeli na pomoc, je ovšem naprosto unikátní. Takže, ať už jde o úryvek z loutkového divadla, nebo kritizujícího husitu v podání Smoljaka, naprosto skvělé divadelní představení. A kdo se do hry obouvá jak do kecek, dostane do hlavy pět pecek. ()
Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (8)
- Při psaní hry autoři již mysleli na Jana Kašpara a napsali pro něj roli Smila, který sedí za svým kamenem a nebylo přes něj vidět, že je Jan Kašpar na vozíku. Postava Smila však sama o sobě na vozíku není a jeho alternant Petr Brukner na vozíku být nemusel. Ani v semináři představitel Smila nevystoupí. (mnaucz)
- Původní seminář vypadal jinak jak tvrdí Zdeněk Svěrák: „Blaník jsme napsali před revolucí, seminář až po. V semináři jsme měli některé věci, které bychom tam dříve nedali; třeba o perestrojce v Sovětském svazu nebo o totalitě. Na zkoušku se přišel podívat Andrej Krob a povídá: ,Kluci, tohle vám nesluší.‘ Vycítil, že to nepotřebujeme. A tak jsme to vyndali.“ (mnaucz)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
Reklama