Obsah
-
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký.
První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.Komentáře uživatelů k filmu (133)
-
Galadriel
Jedna z nejlepších her DJC. Nebudu tady citovat kultovní výroky, jednak už to tady hojně udělali jiní a jednak nelze vybrat jeden nebo dva, protože tohle je kultovní od začátku do konce.(18.9.2005)
-
Tosim
Tohle opravdu není pro děti. Ale dvojrole Miloňe Čepelky je nezapomenutelná. ASI SI DĚTI ŘÍKÁTE, KDE MÁM DVA SVÉ DRUHY? KAMPAK SE ASI, TI ČERCHMANTI, PODĚLI? NIKAM SE NEPODĚLI, DĚTI, UMŘELI!(3.8.2005)
-
Radyo
"Tady všude seděl. Tam jak sedíš ty. Ty i ty." "Trpaslík je dobrý plavec. Ale nevydrží." To je jen kratičká ukázka dvou klasických hlášek z této opravdu maximálně vydařené pohádky. Cimrmani jsou prostě super a patří do zlatého fondu české kultury.(25.4.2007)
-
Matty
Chci vidět Kašpárkův hrobeček!(2.1.2009)
-
Kulmon
Nádherná hra z pera Járy Cimrmana plná výborných hlášek. Dětem se však nelíbila, stejně asi jako roztomilý Kašpárkův hrobeček.(19.11.2011)
-
B!shop
Ze zatim skouknutejch her je tahle jedna z nejlepsich, hodne jsem se na ni tesil a nezklamala, je to neskutecna jizda. Mam jen dve takovy maly vytky, prislo mi, ze z dvojcat se dalo vytezit daleko vic a Vaclav Kotek je desny hovado. Prednasku tentokrat komplet zvladne Sverak, ono ma taky jen 18 minut a rozjede to fakt ve velkym. Samotna pohadka je naprosto spickova, plna genialnich hlasek a narazek na klasicky pohadky (ostatne jako prednaska) a Sverak v roli Kratkozrakyho je naprosto genialni. Uplne nejvostrejsi je pak navsteva Deda Vseveda. Naprosta dokonalost.(11.2.2008)
-
EdaS
Petr Brukner jako Zlatovláska je jedinečný, ale ani Jaroslav Vozáb nebyl špatný ve verzi, co běžela kdysi v televizi a kterou se mi teď podařilo sehnat. Ta má vročení 1991, ale vzhledem k tomu, že Vozáb umřel v roce 1988, musí být starší...(29.4.2008)
-
H34D
Tradičně něco ze života jednoho českého velikána a hlavně pohled na pohádky a jejich vliv na děti ze zcela odlišného úhlu - tohle byla skutečně podnětná a svižná přednáška, ne jako ty, kterými jsme dnes a denně svědky na našich vysokých školách, viďte? A hra byla také vynikající, inteligentní a suchý humor místy až přecházející do mokra, co se určitých tělesných partií týče... Ale 97%? C'mon, tolik tu nemá ani jediný film... 9/10(16.11.2008)
-
viperblade
Z tohoto Cimrmana vzešli asi nejklasičtější hlášky. Za všechny řeknu jen: "Tady všude seděl. Jak sedíš ty, ty a ty." nebo "Trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží." a konečně hláška, která mě absolutně dostala: Krátkozraký: " Asi si říkáte, děti, kde mám své dva druhy? Kampak se asi ti čerchmanti poděli? Nikam se nepoděli, děti, UMŘELI!" Jedna z nejlepších Cimrmanovských her.(27.3.2009)
-
petaspur
Cimrman byl největším světovým sběratelem pohádek, což bylo neslučitelné s jeho deduktivní genialitou. Brzy si všiml, že pohádky obsahují samé hlouposti (záchrana hrdinů různými mluvícími zvířaty) a logické nesmysly (hloupý Honza přelstí všechny chytráky). Cimrmanovi nezbylo než přestat nevědecké pohádky sbírat a začal psát svá díla, která připraví děti do života. Do dneška nechápu nezájem dětí o pohádkový horor O třináct tchýních, o roztomilou pohádku Jak chudák do ještě větší nouze přišel a zejména o Kašpárkův hrobeček. Stěžejní dílo mistrovy tvorby se naštěstí zachovalo, ale tvůrci čítanek svým ignorováním génia opět prokázali svou ubohost.(18.5.2009)
-
ajuska
Opět hra, které absolutně nemám co vytknout. Seminář sice krátký, ale vynikající. Pohádka nezapomenutelná, Svěrák jako Krátkozraký exceluje a ostatní to taky rozhodně nekazí, výborná je také třeba dvojrole princ Jasoň/princ Drsoň :) Hra je nabitá skvělými hláškami a vše korunuje přeměna jedné postavy v druhou přímo před očima diváka.(10.11.2006)
-
Satan
Nejživější Cimrman. [Přesná stopáž: 84 min](9.3.2008)
-
Boogeyman
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru!(21.2.2008)
-
hippyman
nepatřím mezi cimrmanofily, kteří si mezi sebou pořád citují uryvky her, takže možná proto mi to nepřišlo nijak hvězdně vtipné... prostě jen místy zábavné... 70%(9.6.2008)
-
Stegr
90%(4.7.2011)
-
Fingon
Vyjma Děda Vševěda a jeho hlášek mi to docela lezlo na nervy... sakra!(8.9.2007)
-
boshke
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100%(9.6.2010)
-
Rudovous
Mozna , ze tato pohadka, jak kolegove podotykate, uplne pro deti neni, ale ja jako sedmilety Risa jsem ji miloval. A do ditete jsem mozna az do dnesnich dnu zaklety... .(8.7.2010)
-
Sarkastic
Nejdříve jsem se snažil zavzpomínat na hru, že bych také svojí troškou hlášek přispěl do mlýna, ale jsou tu napsané snad všechny podstatné (ikdyž už ten gag na začátku: "Pohádka, která u dětí propadla"). Je obrovsky těžké psát něco, co bych vytkl, nebo naopak pochválil (všechno). Snad...lepší vtipnější pohádku jsem neviděl.(16.2.2008)
-
LiVentura
Povinně se bavit na Cimrmanech je jako povinně si dát desítku v hospodě...(29.8.2007)
