JamesSi

Příjemné překvapení. O dvou postavách, jedna hledí do minulosti jedna do budoucnosti. Ty "minulé životy" jsou hezky na to napojené. Skoro mě překvapilo, že to nemá nominaci za střih neboť ten byl vynikající. Například propojování scén z Koreji a USA, nebo použití flashbacků. Už jen to začít záběrem s voiceoverem dvou lidí, kteří se protagonisty snaží rozklíčovat, aniž by je znali. Jedním slovem "precizní". Odměřený, žádné velké drama a přehrávání. Jsem rád, že tvůrci neudělali velký konec s nějakým zvratem.

Trošku jsem rozpolcený. Celá situace s nominací tohoto filmu na Oscary je velmi zvláštní. Jde o film, který sleduje černošského spisovatele a trochu-snoba z bohaté rodiny, který je nespokojený s tím, jak stereotypně média ukazují černochy. Jako gangstry, jako lidi z ghetta, a jako black trauma horrory typu Jordan Peele. Ukazuje to prst na pokrytecké hollywoodské liberály. Spisovatel se rozhodne, že napíše knihu, která bude parodovat knihy/filmy/seriály o životě gangstera z ghetta. Podle jeho knihy fiktivního autora se dokonce točí film, který je ve filmu nazván Oscar-baitem. Avšak tahle zápletka není jedinou, na film je napojený jako tumor docela tradiční dramedy, která připomíná mnohé Oscar-baity i když je v mnohém za mě v něčem upřímnější než jiné pokusy? Ale jako jsou tu postavy, které by se dali doslova nazvat klišé? Gay se kterým je jeho rodiče nemůžou smířit, stará paní s alzheimerem, moudrá černošská oplácaná služka, tragická smrt v rodině, geniální spisovatel, který od sebe lidi odpuzuje. Samozřejmě jde o postavy, které jsou o dost hlubší než tyhle popisy, ale skoro to působí jako směs všech oskarových dramedy archetypů. Skoro jsem si částečně říkal, je půlka toho filmu vtip na Oskarovou komisi?  Nebo se autoři naopak dát těmhle základním achetypům hloubku? Tohle je totiž podle mě právě ten film, který budou hollywoodští bílý liberálové snobové milovat. Je rozdíl ten, že ty postavy jsou napsány upřímně, jak řekne hlavnímu hrdinovi jeho kolegyně v komisi? (btw to je asi nejlepší scéna) Všechny části s knihou a její adaptací jsou pěkné a konec je hezky meta. Za mě tak 7/10, v lepší den 4*, v horší den 3*.

Celkově vtipné, podobné třeba Yonderlandu nebo Děsivým dějinám, (jeden z herců z těhle dvou pořadů se dokonce objeví v úvodní scéně), akorát tvůrci dostali větší rozpočet na scénografii, kostýmy a davové scény. Taky připomíná hodně nedávné Our Flag Means Death od Watitiho. Ale jo, zatím dobrý a snad to bude ještě lepší s dalšíma epizodama.

"Columbo, ale z nějakého důvodu ještě více autističtější." Zatím zábavný nový seriál od autorů seriálu Braindead, který mě před pár lety příjemně překvapil. Taky je to prý spin-off právnického seriálu a televizní trvalky Good Wife, kterou jsem bohužel neviděl. Columbo měl prostě perfektní detektivní strukturu a není divu, že spousta současných filmů a seriálů ho vykrádá. Z povedených derivátů můžu například zmínit Poker Face nebo Inspector Ike. Titulní Elsbeth je všetečná paní, co prostě musí najít pravdu a o tom to je. Další epizody budu očekávat a doufám, že si je užiju jako tu první.

Ano, silně nadhodnocuju, ALE --- Vidím tam inspirace z Blade Runnera, Akiry, Vlka Samotáře a Apocalypsy Now, což pokud se podíváte na můj seznam nejoblíbenějších filmů, tak to je doslova většina toho seznamu. Vizuálně mi to taky připomíná sérii artworků Things from the Flood, akorát s tibetskými mnichy namísto původními obyvateli Ameriky.  A tyto artworky mám jako pozadí na notebooku už pár let. Vizuálně nádherné, zvlášť na ten rozpočet, včetně grafického designu. Herectví přijatelné, scénografie krásná. Avšak hlavním mínusem tohodle filmu je příběh. Konkrétně jeho vyprávění. Je dost uspěchané v některých momentech a málo vysvětlené v jiných. Říkáte si proč některé věci hrdinům nedošli dříve, nebo proč se hrdinové rozhodli takhle rychle, nebo nebyla jiná lepší možnost jak to vyřešit? Taky si nejsem jistej zda-li se můžu postavit za "hurá, umělá inteligence z Číny (pardon Nové Asie) vyhrála". Ano, jsem tedy trochu předpojatý kvůli jasné inspiraci mými oblíbenými díly, ale musím tomu hodit 4*. Nominace na Oskary za efekty je na stoprocent oprávněná. Co se týče režie a scénáře, holt každý máme přednosti a slabiny.

"Já jsem ďáblomuž!" /// "Každou noc se mi o Ryovi zdá. Řekne "Já jsem Ďábel" a pak mi ufikne prsty." ///"Zranění se zahojily a buňky se obnovily." /// "Jsem Démon" "Nejsi démon, nikoho jsi přece nezabil. (pauza) Takže já už nejsem člověk, jsem démon." /// "Takže démoni... Proč nám berou naše těla?" "Protože jsou slabí a chtějí se zmocnit našich DNA." "Takže když démon ovládá tělo ptáka, může pak letět?" "Ano" /// "Démoni se navzájem nezabíjejí" "Já ale nejsem démon, jsem ďáblomuž. Jsem člověk stejně jako ti, které jsi zabil." "Já je nezabil, jen jsem je snědl. Lidé jedí zvířata, já zase lidi. Nejsem Satan" "Satan?" "Nejsem jako on, on chce vyhladit celé lidstvo. ÁÁÁÁH" (démon umře) "Satan?"/// "Akiro, když jsme v kostele, nechceš se pomodlit?" "Za co?" "Já bych se chtěla pomodlit, abychom se tu vzali. Měli svatbu a hodně dětí." (Akira má šokovaný výraz) /// "Musím to udělat." "Co chceš udělat, Ryo?" "Musím je všechny zabít." "Nedělej to, Ryo, prosím." "Ty jim snad dokážeš odpustit?" /// "Ať žijou démoni! (komando ho rozstřílí) "Ať žijou dé--mo--" (umírá) /// Novinový článek "VČERA BYLY ZABITI VŠICHNI DÉMONI." "Oh, it's my best friend Ryo!" /// Američani mají Catwoman s Halle Berry, Morbia s Jaredem Letoem nebo Daredevila s Benem Affleckem a japonci mají jako svůj nepovedený superhrdinský film Devilmana (2004). Když tenhle film vyšel byl japonskými cinefily označen za "nejhorší film století". Byl hlásán jako příklad úpadku japonské kinematografie. Film vyšel dvacet let po původní anime adaptaci klasické mangy a patnáct let před nejnovější anime adaptací od Science Sarú. Sérii Devilman (jak Crybaby, tak původní OVA) jsem myslím kritizoval za to, že působí jako kdyby ji napsal edgelordovský teenager, který se před pár týdny dozvěděl, že existuje něco jako satanismus. Tenhle film trefně zase vypadá, jako kdyby ho udělal teenager po dvou zhlédnutých YouTube tutoriálech v Blenderu. Takže nejakurátnější adaptace? Vizuálně to působí hůř než některé seriály z devadesátek. Arabela a Návštěvníci v kvalitě efektů, kostýmů, masek a scénografie Devilmana hravě porazí. Produkce TOHO se také rozhodla obsadit většinu rolí japonskými celebritami a J-POP idoly, kteří naprosto neumí hrát, což je jako pro nás vidět Ivetu Bartošovou v Posledním výkřiku. I moderátora zpráv hraje random americký wrestler. Tenhle film stejnak jako jiné adaptace sleduje Akiru a jeho "best friend" Rya. Akira se díky Ryovi zaplete do situace, kde je poslednut démonem trefně pojmenovaným Amonem. Lidstvo se pomalu přetočí ke zlu, démoni začnou posedávat lidi. Konec světa. A Ryo se ukáže jako (SPOILER) ----------- SATAN! Bla, bla. Atomová válka! Nemůžu však říct, že jsem si film neužil. Je to zajisté tak špatný až vtipný snímek. Hlavně kvůli herectví a digitálním trikům. A nemůžu říct, že mi to zkazilo skvělé dílo neboť jsem Ďáblomužské série fanoušek nikdy nebyl. A jediní dva Akirové pro které mám místo v duši je Akira z Akiry a Kurosawa. ĎÁBLOMUŽ!!!!!

Vrcholné dílo Neila Breena? Pokračování Twisted Pair, které sledovalo dva bratry Cadea a Calea. Dva bratry, které v mládí unesli mimozemšťané a stali se humanoidy poháněnými umělou inteligencí. Jeden se stal tajným agentem pro neznámou organizaci, druhý se stal vigilante zabiják, co unáší byznysmany. V tomto díle tajný agent Cade narazí na konspiraci ve které bohatí lidé unášejí mladistvé, aby na nich dělali experimenty s úpravou genů. Trošku jsem se bál, že Neil spadne do QAnon konspirací, naštěstí to není pravda. Cade začne financovat psychiatrickou léčebnu, která provádí genetické experimenty, aby zjistil jak celou organizaci zničit. Ukáže se, že jeho bratr Cale s organizací pracuje, aby ho zbavila jeho schopností, které mu dala umělá inteligence. Film je opět jakýmsi mišmašem konspirací, díla Davida Lynche a poetikou skečů Tima a Erika. Breen se rozhodnul natočit celý film na zeleném plátně čímž následuje tradici Sin City nebo Poslední z Aporveru. Film neustále používá dlouhé záběry velkých celků, čímž zase může připomínat tvorbu Roye Andersona. Trošku si u sledování říkáte, zda-li nejde o tvorbu psychicky nemocného člověka, čímž by se dílo dalo zařadit i do kategorie outsider art. Všechna ta neurčitá paranoia, mystické prvky a zaměření na psychické nemoci tomu nasvědčují. Tenhle film má spoustu ikonických scén. Samozřejmě jde například o souboj s bílým tygrem, který zrcadlí roleplay Cadea se svojí manželkou z Twisted Pair nebo obří taneční scénu. Hlavním negativem tohoto filmu je to, že má velmi epický začátek a konec, ale prostředních 30 minut je velmi repetetivních. Vidíme pacienty jak brečí, často v opakované kompozici nebo záběrech. Dalo by se to z hudebního hlediska nazvat refrémem, ale pro diváka se tyto scény moc často opakují. Nakonec dojde na emotivní scénu mezi Cadem a Calem a film zatahá na naše srdíčka. Dočkáme se třetího dílu Cadeovi trilogie? Pokud ano, tento film zajisté bude Temným rytířem, této série.

A ze začátku jsem tomu fakt fandil. Ale něco se dá říct, opravdu to připomíná druhou sérii v tom, jak se to totálně rozpadne v poslední epizodě. Ve finále Noční krajiny se idiotská rozhodnutí postav (např.: lezení do jeskyň bez jištění, neustálé pády pod led) domlátí vlastně zvraty, které ve výsledku vyšumí. Hlavní obsazení Foster-Reis-Bennet bylo slušné, stejně tak prostředí a kamera. I sakra ta indiánská mytologie se dala docela využít. Digitální efekty občas nic moc, stále fakt fajn na televizní seroš. Tolik postav, které rádi zatajují vraždy, jsme neviděli od "13 důvodů proč". Postavy, které celou dobu podporovali policejní ochranu dolu, nakonec se domluví s vigilante skupinou a ta je nechá jít. Jako bejt těma původníma obyvatelkama, tak bych Denverový nevěřil, že mě nepráskne nadřízeným. Takže prvních několik epizod za 6-7/10, finále 4/10. Neznamená to, že v téhle sérii není, co si užít - rozhodně zapamatovatelnější postavy než v dvojce  a trojce (Denverová, mladý Prior a Navarrová). Ale ty odkazy na první řadu (čas je plochý kruh!!!), to jste si fakt mysleli, že je dobrý nápad? True Detective tak pro mě zůstává seriálem s jednou perfektní řadou (1), jednou (3), která se pokoušela napodobit za každou cenu starou zašlou slávu a dvě řady(2,4), které byly ambiciózní zmatkové mišmaše.

Crash Road je docela neuvěřitelným bizárem, který zasazením vypadá jako parodie na začátek 21. století. Účesy, staré telefony, slang. Kdyby se někdo pokusil natočit film z toho období, nedokázal by ho napodobit lépe. Taky je to dost inspirované coolovitostí té doby. Tarantino, Matrix, Besson! Bullet Time kopu do rozkroku sexuchtivého pervetního učitele. Je to rozděleno na kapitoly, které mají podobné názvy jako inspirativní příspěvky na Facebooku nebo MySpace. Veronika v podání expartnerky Jaromíra Soukupa Agáty Hanychové je vychytralou 2000s bad girl, která potkává random bizarní postavičky. Například babičku s pistolí, týpka s Downovým syndromem, nadržence s infarktem po Viagře, ekoaktivisty nebo gangsteři s nagelovanými blonďatými vlasy jako pophvězdy z devadesátých let. Film je naprostou definicí bincání odnikud nikam. Tohle je Estetika! Snové sekvence! Taneční scéna s prostitutkami uprostřed filmu! Crash Road je spirituálního cesta do surealistického světa přechodu devadesátek a 2010s. Film, kteří chce říct hodně, ale nemá co. Možná v době vzniku šlo o jeden z nejhorších filmů, dneska pro mě s budoucí vizí nostalgie, jde jen o zvláštní kapitolu české filmové historie. A neironicky jsou hůř natočené filmy. "Měl ho takhle malýho?" "No, tak ty ho znáš!"

Celou první polovinu jsem si říkal: "Je to sice poplatné době, ale toho rasismu tam tolik zase není." Pak přišla druhá polovina a z filmu se stal ultimátní vlhký sen KKK, kdy vidíme hodné Kukluxklanáky, jak popravují zlé bývalé otroky za to, že chtějí spát s jejich dcerami. Samozřejmě "slavná scéna" s prostěradlem. Avšak to není rasistické dle režiséra, ale H I S T O R I C K Y akurátní. Look, it's blackface! Jestli něco říct, tak Griffithovi filmy pro mě nemají, co nabídnout. Veškeré filmové postupy byly využité už lépe, témata a poučení jsou dneska už groteskní. Jediná věc, která se dá celkem ocenit je velkolepost bitev, ale ta by se mohla zvládnout i bez toho stupidního poselství a příběhu. Momentálně jsem rozkoukal šestihodinového Napoleona z roku 1927 a veškerá střihové postupy, skladba a velkolepost je už jen za první část mnohem lepší. Navíc to zatím nemá problémy Griffitha. Nutno říct, že jsem si ani neužil jeho Intoleranci.