RobbieM@N

Na svůj věk velice přitažlivá Pam Grier a můj zdaleka nejoblíbenější Tarantino. Dlouhé záběry a pomalejší vypravování tomu velice sluší.

Už oficiální text distributora šoupá Dlouhé cestě nože do zad. Vyblitě směšné.

Nepochybně skvělá režie, opravdu taková, kterou zvládne pouze jihokorejec. Na druhou stranu ale zvedám prostředníček vůči korejské filmové obsesi s vážnými nemocemi a používání tamních playboyů do hlavních rolí, těžko pak brát film jako celek vážně, když od začátku zkušenější divák ví jak to všechno dopadne. Film mu totiž zpočátku nedovoluje blíže se zžít ani s jedním z hlavních hrdinů, jenom zachycuje jejich pocity ale neseznámuje blíže s jejich charakterem a pozadím. Ukazuje mikrosvět, kde jsou si oba milenci dokonalými partnery a následně i manžely a vylučuje možnost dobývání toho či onoho a z pochybné scénaristické rovnice vychází typická vše-ničící raritní choroba. Problém je však hlavně v tom, že nemůžu vystát Woo-sung Jung, všem charakterům, které hraje, nevěřím ani ň.

Velice slabé. SyFy se trochu sekla, Warehouse 13 není sám o sobě úplně stoprocentně propracovaný seriál, typicky bez filtru stejně jako Eureka, ale postavy se už od začátku zmítají v klišovitých osobních problémech a spíš to vypadá jako x-tá sezona provařeného seriálu a ne jako teprve premiérová sezona nadějného seriálu.

The Beast nejvíc těží z postavy, kterou hraje Patrick Swayze. Je profesionálem ve službách FBI, jenž se zásadně řídí pouze podle své definice spravedlnosti, bere spravedlnost do svých rukou - střílí lidi, trefuje "javelinem" auta - a to bez mrknutí oka, dal by se považovat za samozvaného boha, který bere spravedlnost do svých rukou. Na televizní obrazovce to opravdu funguje. Nepochopím ale člověka, který tohle stříhá, ani ty filtry nejsou moc ok. Zatím velice zajímavé.

Nepopsatelná nuda, srovnávat se se seriály jako "Mentalist" nebo "Psych" nemůže ani v nejmenším, na vině je hlavně špatný casting a špatně napsané postavy.

Směšná Anne Hathaway, do puntíku předvídatelný scénář, snaha zalíbit se, velké duchovní poselství - všechny tyhle a mnoho jiných nedostatků vyvažuje výborná Meryl Streep a hlavně překrásná Emily Blunt. Ta by se dala nazvat jediným důvodem proč se dívat. Příčinou velké oblíbenosti DWP je zjevně dobře mainstreamově zvládnutá režie.

Ačkoli je to typický "hollywood", tudíž postavy jsou přehlídkou prázdných a nudných charakterů, scénář je plný nutných cliché. Tak na druhé straně stojí výborné scény různého prolézání a zalezání, kde Petersen buduje hutné napětí a spolu s "příjemným" vybuchujícím prostředím to dává ucházející popcorňák, který je samozřejmě prázdný atd......ale jako bohapustá zábava to vystačí.

Unrated verze je někdy opravdu odporná, nevázaný styl tvůrců má dobrý vliv na úroveň filmu v rámci žánru, mnoho výborných vtipů a krásná Amanda Crew.

Interview by podle všech předpokladů mělo stát na dobrých dialozích, jenže ty samy o sobě šustí papírem a jsou utahané (hlavně zpočátku), nudné. Scénář působí vypočítavým dojmem a v důsledku je Interview děsivě povrchní a nelogické. Charakter Stevea Buscemiho je ostřílený novinář, o-politice-píšící a jeho intelektuální úroveň by přece nedovolila, aby byl takový ňouma na plátně, jeho pojetí role mi film opravdu zkazilo.