J*A*S*M

51. KVIFF - Deadpool znásilnil Turbo Kida. Zábavná antisuperhrdinská hříčka, která ale v sobě má i temné, až patologicky působíci prvky (velmi nesexy sexuální scéna v převlékací kabince). 8/10

51.KVIFF - ale jo, fajn dokumentární film s krásnou kamerou a oku lahodícími exteriéry, ale život mongolských sokolníků je mi asi moc vzdálen, abych byl nějak extrémně rozjařen či dojat. Koment Daisy Ridley trochu na sílu. Ale jako jo, pěkný. 7/10

Námětově prostší, v podstatě spíš zfilmovaná moralitka "s poučením" než narativní film, ale emoce to zvládá navozovat bravurně a tak nějak z toho cítím upřímnost, což je v tomhle "žánru" asi nejdůležitější. Technicky nemám laickým okem filmu nic k vytknutí a příjemnou třešničkou na dortu jsou i herci. U amatérských filmů slabé herce nehodnotím jako mínus, ale pokud jsou dobří, a to tady jsou, především ústřední superhrdina, tak to dojmu jenom pomůže. Jen mi přijde zbytný ten úvodní a především závěrečný voiceover. Jednak ten text je nepřirozeně knižní, zadruhé mi přijde nešťastné tak doslovně křičet pointu, když by to i ze samotného vizuálu vyznělo totožně. Celkově ale rozhodně oba palce nahoru a hlavně pokračovat :)

S01E01 70 %, S01E02 60 %. Wingard v prvním díle navnadil dostatečně, druhá epizoda s jiným člověkem za kormidlem ale trochu řadí zpátečku.

Kdyby se mi do baráku nastěhoval Guvernér, beru těhotnou ženu a zdrhám, co mi síly stačí. To by přece nemohlo dopadnout dobře, no ne? Hezky natočený, slušně odehraný, leč bohužel příliš jasně nalajnovaný thriller. Zhlédnout se dá, ale nic na zapamatování.

February vyžaduje tak trochu svatou trpělivost, ještě zhruba ve dvou třetinách stopáže jsem byl přesvědčen o spíše průměrném hodnocení. Pak ale postupně začne skládačka zapadat do sebe a v posledních pár minutách se Perkins vytasí s velmi zajímavou a ne zcela jednoznačnou pointou, která otevírá dveře k poprojekčním debatám. Očekávám tu komentářový shitstorm, protože značná část publika to možná nepochopí už na elementární úrovni, a část těch, kteří pochopí, bude mít výtky k některým tvůrčím rozhodnutím, díky nimž film může fungovat tak, jak fungovat chce. Ono to vážně je lehce vychtěné, ale já s tím nemám problém, protože výsledkem je netradiční pojetí profláklého posedlostního hororu. Kéž by takových bylo víc. Nadto i debutující režisér předvádí až překvapivě silný výkon, dává snímku zajímavě nervní a temnou atmosféru. Je z toho cítit taková znepokojivá prodchnutost zlem, i když se třeba zrovna nic moc neděje. Nemůžu se dočkat, co přijde dál. Jo a bacha na jeden ze zdejších dosavadních grafomanských blábolů, jehož autor film, obávám se, nepochopil, ale bystřejší čtenáři by mohli kvůli části jeho blábolu přijít na určité věci dřív, než je pro plnohodnotný zážitek vhodné (a pokud mu křivdím a pochopil, pak je debil, že do komentu něco takového napíše a potenciálně kazí ostatním překvapení... takže si nevybereš).

V zajetí mainstreamu. Úplně to samé jako jednička, takže v řemeslně takřka bezchybném hávu zabalené duchařské klišé, kde se nestane nic opravdu zajímavého. Žádné pnutí, žádný nečekaný zvrat, ani žádná extra zajímavá lekačka (lekačky tam jsou, a funkční, ale je to taková ta klasika, nic hravého). Zblízka navíc duchové vypadají dost chabě, nejstrašidelnější mi přišla ta jeptiščina malba. Trvá to zcela zbytečně přes dvě hodiny, což vzhledem k prostotě toho všeho je úplně neadekvátní. Snaha o budování divákova strachu o postavu Eda Warrena přichází vniveč, protože po zkušenosti z minula, kdy se ve výsledku nikomu nic nestalo, je jasné, že se nikomu nestane nic ani tentokrát. Zkrátka takový bezpečný hororový přístav, což je přesně to, co by horor být neměl. Lidem neschopným docenit horory nezávislé, umělecky cennější, hororově ostřejší a divácky náročnější (ťuk, ťuk, ťuk) lze ale bez váhání doporučit, studiový horor bohužel v současnu nic lepšího nenabízí. Napoprvý by mě to bavilo hodně, ale tohle je už, počítám-li Insidiousy, Wanova čtvrtá zastávka v duchařském baráku, a to je prostě moc. Propříště zachovat žánr, ale obměnit subžánr, prosím.

Zajímavá hradba nepochopení, co se týče dosavadních zdejších hodnocení, přívětivější imdb je v tomto případě imho přesnější. Slušně natočená sranda, jejíž dialogový humor se patrně v očích mnoha diváků zcela mine účinkem, ale já si to celkem s chutí užil. Je to takové sebeuvědoměle trapné, ale fakt vtipně. Viz třeba když se jeden ze zlodějů uvězněné oběti ptá, zda nemá hlad ... - Are you okey? You need some food? - Yes. Please! - I'm sorry. I don't have any. Pokud vám tahle výměna přijde vtipná, tak to asi zkuste.

No, je to docela zajímavě pojatý revenge/kidnap/slasher film, ale snad poprvé se mi zdá, že u Bogliana nevidím v rámci celku jeho filmografie posun vpřed, ale spíše vzad (zvlášť vzhledem k posledním dvěma kouskům - Late Phases a Here Comes the Devil). Tohle totiž spíše než film vyzrálého sebejistého filmaře působí jako taková neujasněná prvotina plná snahy a celkem fajn nápadů, jejíž autor se ale teprve hledá.

Řemeslně není ani jedna z povídek špatná. Dál je kromě sváteční tématiky ale bohužel spojuje také neschopnost příběhy nějak zajímavě vypointovat. Krátce k jednotlivým svátkům: Valentýn: Zpočátku kvůli postavám velmi otravný, posléze velmi průhledný love-revenge příběh. Sv. Patrik: Svižně a znepokojivě natočený bizár se strašidelnou holčičkou s enormně creepy ksichtem, ovšem když by měl začít gradovat, tak se naopak propadne do nezajímavosti. Velikonoce: Ze všech povídek rozhodně nejatmosféričtější, s celkem fajn vzhledem "velikonočního zajíčka", ale opět spíše bez pointy. Den matek: V podstatě o ničem. Den otců: Dokáže to držet dvákovu pozornost a zvědavost, jen kdyby to zase neskončilo bez pořádného konce. Halloween: Afektované postavy a lacinější vizuál možná zprvu odradí, ale hlavní postavě se tam dějí tak nepříjemné věci, navíc za doprovodu dobře zvolených monotónních ruchů, že je to pro mě spíše jedna ze silnějších povídek. Vánoce: Fajn výchozí námět, ale skončí dřív, než se stačí rozjet. Nový rok: Jsem si téměř jistý, že jsem přesně totožný nápad už někde viděl, ale za živého boha si nemůžu vzpomenout kde.