Vabr

Bohužel je to přesně ten typ filmu, kterého jsem se obával, když jsem do Prokletého ostrova šel. Jedná se pro mě o ukázku naprosté průměrnosti, kdy sice máme film vystavěn na výtečné kamerové, střihové a herecké úrovni, ale na stranu druhou scénářem nevychytaný, který je víceméně po většinu stopáže nemastný neslaný, a přestože dojde v závěru na pár zajímavých zvratů a poznatků, až tak moc to s mým celkovým cítěním ohledně tohoto snímku nepohne. Nevím no. Myšlenkově mě to neuhranulo, formou taktéž ne a stejně tak ani po dramatické lince. Za mě to byly zkrátka promrhané dvě hodiny a čtvrt jenom kvůli průměrnému filmovému zážitku. Vyhodnocení: Já tyhle přehajpované filmy prostě moc nemusím

Česká verze Pátrání a Nezvěstné nedopadla tak úplně dle mých očekávání. Ne že bych čekal kdovíjakou parádu v jako dvou výše zmíněných snímcích - to mě ani na moment nenapadlo -, ale zase bych si na druhou stranu nikdy nemyslel, že se tvůrci dopustí takových chyb. Hlavní výtku už tedy rovnou směřuju k předvídatelnosti děje, kdy není příliš těžké si domyslet, co se s Annou vlastně stalo a kdo má s tím co dočinění. Kdo si totiž dá dvě a dvě dohromady, má hned jasno, bohužel. Dalším velkým mínusem je nesympatičnost postav, kdy mi byly tak nějak všechny ve finále fuk - takže když se zrovna poštěkali tihle dva mezi sebou nebo tamti dva zas šli od sebe, to mě nějak příliš nezasáhlo. A posledním velkým neduhem je pro mě nízká energičnost celého příběhu. Když to srovnám s Pátráním nebo Nezvěstnou, není to zkrátka ono - je to vleklé. Ale abych zas filmu jenom nekřivdil: kamera byla velice obstojná, vtipy se někdy chytly a puberťáci nehráli jako žádný prkna. Vyhodnocení: Gen Z slang byl někdy trochu moc, takhle jako zas nemluvím, jo?

Dva dny po Rivalech jsem hned s bráchou zašel i na Občanskou válku, na kterou jsme se rovněž maximálně těšili, a dojmy jsou rovněž skvělé, ale ne excelentní. Úvod je vlažnější a trochu trvá, než se film dostane do správné noty. Navíc, sekvence, kdy společně nocují a na obloze jdou vidět střely, mi připadala jako takový kýč. Mimoto úvod působí dost dokumentaristicky na rozdíl od zbytku filmu. Každopádně poté až do konce film jede v našláplém tempu a skvěle zobrazuje zpustošenost a ničivost války, a to zejména na lidskou psychiku. Scéna z Jesse Plemonsem je bezvadná, ale je trochu škoda, že ji lidi až moc hypnuli, takže na mě tak velký dopad neměla. Dobrý soundtrack se i zde najde, ale bohužel ho mohlo být mnohem víc! Takový film by si ho zasloužil. Co se mi moc ale nelíbilo, bylo, když zaplácli nějakou akční scénu písničkou. To mi přišlo zbytečný. Nicméně konec, který trvá snad víc než deset minut, je odzbrojující a perfektně zobrazuje nenávist lidí. Tam jde perfektně vidět, jak fatální dopady má to, když stojíte na špatné straně. Také charaktery hlavních postav se dostanou do svého náležitého vrcholu a samotný závěr ve vás vyvolá zvláštní mrazivé pocity. Vyhodnocení: Odcházel jsem z kina a bylo mi zle

Má velká očekávání se naplnila, dokonce až přeplnila, a dostáváme nejlepší film roku 2024! Alespoň nejlepší do té doby, dokud ho nepředčí nějaká pozdnější pecka letošního roku jako nový Alien. Ale myslím si, že se Rivalům, už žádný snímek nevyrovná. Přesto, že se může zdát, že trailer řekl hodně, nechává si své nejlepší zbraně až do akce. Bombastický hudební soundtrack, který neodmyslitelně doplňuje veškeré, zvlášť ty tenisové, scény, senzační kamera, která nabídne nespočet úhlů a možností a vtáhne vás až na tenisový kurt (doslova!), a v neposlední řadě profesionální herecké výkony, které jsou zárukou kvalitní podívané: to vše a více právě Rivalové nabízí. U žádného filmu jsem nebyl tak dlouho napnutý. Nikdy mě tenis nebavil tak moc. Kdo by čekal, že spatřím tak složitou romantiku. Zážitek v sále byl rozhodně silný, věřím, že silnější, než kdybych to sledoval doma, proto určitě doporučuji do kina zajít, protože tam jsem se zarýval nehty až do sedačky. Jediné, co bych filmu vytkl je, že v pár pasážích lehce nudil a možná jako celek může působit překombinovaně. Vyhodnocení: Poslední tenisová scéna je absolutní peak kinematografie

Tak slibný námět s tolika zajímavými nápady a myšlenkami, a ono to skončí tak mdle. Bohužel o mrazivé drama, pochmurný horor, ani zasmušilou romantiku se, jak nám obsah filmu slibuje, nejedná, a namísto toho sledujeme těžký slowburn, v němž se toho moc neděje, postavy jsou neoblibitelné a nevýrazné, napětí poskrovnu, a to jak tajuplného, tak láskyplného. V podstatě jako diváci sledujeme takový táhnoucí se životní příběh, ve kterém se objeví pár neobvyklých prvků, ale to je tak vše. Vyhodnocení: Podíval bych se na remake, ale protentokrát to nejspíš vynechám

Už dlouho jsem měl chuť na pořádný krvák a musím konstatovat, že Noc s nabroušenou břitvou bylo to pravé ořechové. Máme fajn ústřední dvojici hrdinek, hezkou pozitivní písničku hned z úvodu a farmu, kde v noci dojde k slušnému teroru, který trvá až do samotného závěru. Sice je první kill celkem neuvěřitelný, takže působí nechtěně komicky, ale to se dá odpustit, protože atmosféra filmu dobře houstne, krve je hodně a zabiják nevinné oběti nešetří. Co je však na snímku rozhodně nejlepší, je celá sekvence na benzínce, kde jsem jednou leknutím naprosto nadskočil, a kde to bylo intenzivní až do nebes, a konec, který je šíleně brutální. Tam nám dokonce jako třešničku na dortu představí geniální pointu, během které jsem nemohl uvěřit svým očím i uším. Vrah je inteligentní (baterka), chorý a rád se dopustí gore killu (poslední kill!!!), takže pro fanoušky krváků jasný must-see! Vyhodnocení: Už jsem naučil, že když lidi na ČSFD hejtí konec filmu, tak jsou vždycky totálně mimo (Noc s nabroušenou břitvou, My, Občanská válka, Rivalové)

Komentář budu spíše směřovat na zážitek, jaký s filmem mám, než na film samotný. Minulý týden jsem strávil s bráchou na výměnném pobytu v Německu, a tak se nám shodou okolností povedlo se dostat do německého kina na film Das Erste Omen komplet v němčině bez titulků. No a to byla teda doopravdická výzva tomu všemu rozumět po tom, co se učím německy tři roky. Ve finále to šlo ovšem překvapivě docela snadno a většině dialogů ve filmu jsem tedy rozuměl a z celkového dojmu mi toho moc neušlo. To ale neznamená, že se První znamení kdovíjak líbilo. První znamení je za mě dosti béčkovým kouskem, v němž se to hemží předvídatelností, klišé a nudnými pasážemi, na druhou stranu zase uznávám, že se tu i urodilo pár parádních scén, které si z filmu odnáším (bláznění mezi protestujícím davem, podléhání ďáblu). Podtrženo sečteno fantastická návštěva kina - něco, co jsem si chtěl v životě vždycky zkusit -, z hlediska hodnocení za mě bohužel průměr. Vyhodnocení: A lístek stál pouhých 125 Kč!

(Doporučení na film jsem získal z učebnice do ZSV, kdyby to někoho zajímalo.) Děj volného pádu není ničím komplikovaný, je vlastně dost jednoduchý: Michael Douglas má všeho po krk, všechno ho sere a dopravní zácpa v rozpáleném počasí je jeho poslední kapkou; vystoupí tedy z auta a s jasným odhodláním odejde vstříc své ženě a dítěti domů napříč celým městem, kde cestou potkává x milion důvodů, proč se zlobit ještě víc! Za mě naprosto perfektní ukázka toho, co všechno člověka vlastně štve, a jaké to jsou často ve své podstatě základní, nespravedlivé věci, u kterých si člověk říká, proč tomu tak vlastně vůbec je. Michael Douglas tu za mě naprosto skvěle ztvárňuje člověka (obzvlášť k závěru), který si od života žádá málo - ženu, dítě, dobrou práci, dům, klid, uznání -, avšak mu to není ve společnosti, ve které se pohybuje, ani trochu dovoleno - ba naopak! No a když se proti tomuto bezpráví ozve takovým razantním jednáním, jaké ve Volném pádu volí, je nakonec označován za padoucha a kdovíjakého odsouzeníhodného ničemu - za mě docela smutná ironie. Tím mě Volný pád zasáhl snad nejvíce. Vyhodnocení: "I´m the bad guy?"

Klasický příklad filmu, kde všechnu pečlivě a postupně se vytvářející výstavbu složí jako nic úplně de*ilní a stupidní rozuzlení v závěrečné čtvrtině. Hidden si do onoho osudného počátku poslední čtvrtiny totiž zdatně drží tvář temného postapa s plno záhadnostmi, které nám jsou sice jako divákům odhalovány poskrovnu a velmi povrchově, zato na béčkové poměry s notnou dávkou profesionality a citu pro atmosféru, která se, jak je vidno, po většinu stopáže daří udržet. Ústřední rodina je sympatická, důvod zničení světa neznámý, bunkr tísnivý a nebezpečí číhající jen za poklopem protiatomového krytu děsivé - zkrátka perfektní mix! No jenže - kdyby tu nebyla ta poslední čtvrtina! Ta všechno akorát zkazí a je to, jako by se to všechno předtím, co se odehrálo, ani nestalo. Film tedy pomalu končí a já jsem zklamán z promarněného potenciálu. Vyhodnocení: Za ten plot twist to bohužel nestálo

Divný film. Myslím si, že vím, co chtěl sdělit (nebudu spoilerovat), ale pokud to je vážně to, co si myslím, tak žádná sláva, viděl jsem i lepší zpracování na dané téma. Abych tak pravdu řekl, tak ani nevím moc co dodat. Nějak mě to neoslovilo, divnost mi tu přišla nadbytečná, stopáž nepřiměřená a místy mě film docela nudil. Nějaká ta větší brutalita tu byla, to samozřejmě, třeba ta vcelku nepříjemná scéna s nosem, ale tím to tak haslo. Vyhodnocení: Snad milovníci aut ocení Titan víc?