Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (354)

plakát

Do Começo ao Fim (2009) 

Veškeré mé dojmy již víceméně padly v ostatních komentářích, takže vlastně přicházím jen se shrnutím. Námět a téma je na pět hvězd a stejně tak si obdiv zaslouží i odvaha autorů se do něčeho tak silně kontroverzního vůbec pustit. Zde klady končí. Příběh je doslova o ničem, dialogy jsou přihlouplé, psychologie postav veškerá žádná, každá druhá scéna je okatě samoúčelná a nesoudně kýčovitá a srdcervoucí hudba nastupující každých pět minut velice efektivně leze na nervy. Přiznám se, že prvních 20 minut jsem byl ochoten na toto všechno skočit. Ale čeho je moc, toho je příliš...

plakát

Robot a Frank (2012) 

Robot a Frank je oddychový film na nedělení odpoledne s prvkem sci-fi tak rozmělněným, že si vlastně nejsem jistý jeho skutečnou přítomností. Za chybu to ale nepovažuji, naopak se díky tomu stává přístupný většímu spektru diváků. Na IMDb obdržel 7,1, což mi příjde lehce přestřelené, zdejších 65 % v době mého hodnocení se mi jeví střízlivější. Příběh filmu je sice jednoduchý, o originalitě by se také dalo polemizovat, ale byl zpracován tak upřímně a zároveň nevtíravě, že zkrátka nenudí a baví. Vyzdvihnout musím také hlavní herecké duo - Frank Langella je sympaťák, se svou rolí nerudného dědka směle utáhne celý film a se skvěle sekundující Susan Sarandon je to potom zkrátka potěcha pro oko. Zato James Marsden a Liv Tyler jako by tam ani nebyli, za výraznou ztrátu to ale nepovažuji... Když to vezmu kolem a kolem, tento odvar filmu Andrew, člen naší rodiny mě prostě a jednoduše bavil - nezapomínejme však, že je to stále jen odvar. Opravdu by mě zajímalo, jak by se tento snímek tvářil Asimov :)

plakát

Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva (2012) 

S Christianem Clavierem odešla z filmových Asterixů a Obelixů i soudnost a tento čtvrtý díl je toho dalším důkazem. Bezbřehý kýč už není v takovéto podobě ani milý, ani překousnutelný, ale prostě a jednoduše šeredný. Dobře, OK, tak je to asi film pro děti, těm se to bude líbit spíš... Ale ouha - jak asi děti rozdýchájí komedii, která obsahuje poměrně dost pro ně ještě nepochopitelných odkazů (v nejedné chvíli i značně nevhodných), a která trvá silně přestřelené bezmála dvě hodiny? Pro koho tento film tedy je? Nebýt skutečnosti, že jde o Asterixe a Obelixe, guilty pleasure mého dětství, a nebýt Gérarda Depardieua, který doslova vypotil ty tři vtipné scény, s klidným srdcem bych tomuto paskvilu (který byl českým dabingem, ač s ním nemám obvykle vůbec žádný problém, doražen) udělil hodnocení nejnižší.

plakát

Patrola (2012) 

Nemusím filmy o policajtech, o drogách, bez konzistentního příběhu, odehrávající se v hispánských čtvrtích měst USA a navrch natáčené zpravidla otřesnou ruční kamerou. Je proto přinejmenším s podivem, že mě Patrola dokázala udržet u obrazovky, aniž bych pocítil závan nudy. Možná to bylo střízlivou stopáží, možná mým oblíbencem Jakem Gyllenhaalem, možná tím, že některé situace byly skutečně zajímavé, neřku-li silné... A možná to bylo vším dohromady. Pravdou však zůstává, že tento film z hlediska tématu zkrátka není mým šálkem kávy, a ač jiní jej oprávněně vynesou do nebes, já už si za pár dní budu pamatovat prakticky jen epochální závěr.

plakát

Návrat do Silent Hill 3D (2012) 

Tento snímek neměl vznikat. Ač se snažím být benevolentní sebevíc, nezbývá mi než přiznat, že druhý Silent Hill je zkrátka béčko s rozpočtem áčka. Audiovizuálně je na vysoké (byť dnes již standardní) úrovni, v tomto směru všechna čest, a pokud jste fanoušky této série, jistě si vsugerujete jistou míru nostalgie. Ale co je to platné, když příběh je neskutečně zkratkovitý a nezajímavý, situace jsou na sebe násilně šroubovány a strach, o který jde primárně, zkrátka nepřichází a nerpřichází... O tom, že nějaká logika a pravidla silenthillovského světa nastolená v první díle jsou prakticky od prvních minut překrucována a stavěna na hlavu, nemluvě. Co nám tu ale potom zbývá? Pro fanoušky horor nudný, pro ostatní pak rovnou nekoukatelný. Bohužel.

plakát

Pieta (2012) 

Trochu přeceňovaný, ale i pro víkendové publikum celkem stravitelný (byť lehce náročnější) snímek. Je zjevné, že Kim Ki-duk by se rád vyrovnal svým filmům, které tu byly cca deset let před Pietou, ale nedaří se mu to. Palčivost vycházející ze situace nahradila vizuální kontroverze a ačkoliv je výsledek srovnatelně bodavý a nelítostný, už to zkrátka není ono. Rovněž v tom postrádám jistou poetičnost, která je zvláště asijským dramatům tolik blízká. Na druhou stranu musím přiznat, že nuda to nebyla a celkem to odsýpalo. Doporučení? Pokud s Kim Ki-dukem začínáte, po Pietě klidně sáhněte, možná budete příjemně překvapeni. Pokud ale už něco znáte, patrně vás nepřekvapí vůbec.

plakát

Mistr (2012) 

Mistr není nijak extrémně náročný film, ale rád by byl. Způsob, jakým se toho snaží dosáhnout, je ale přinejmenším nešťastný - opakovaným poukazováním na totéž a s tím spjatou lehce přestřelenou stopáží činí sám sebe atraktivním pro poměrně malé spektrum diváků a to je škoda, protože má co říci, má režiséra a scénáristu v jedné osobě, který to umí říci, ale ve výsledku mu chybí jakási konzistentní epochálnost. Chvílemi jsem měl pocit, že je to snímek dělaný spíše pro herce než diváky - herecké koncerty zde předvádí všichni zúčastnění, nominace na Oscary jsou proto rozhodně na místě, ale po chvíli si začnete říkat, že když už chápete jednání a pohnutky postav, děj by se mohl pohnout kupředu. Ale on ne a ne... Je těžké tento film ohodnotit hvězdičkami, váhal jsem mezi třemi a čtyřmi, nicméně mistrovský závěr to definitivě rozčísnul :)

plakát

Talisman (2012) 

Příběhů Nicholase Sparkse jsem četl a viděl skutečně dost a s klidem mohu prohlásit, že veškerá jeho tvorba je pouze kardinální kýč z něhož klišé přímo kypí - očekávat proto cokoliv jiného je přinejmenším naivní. Na druhou stranu musím uznat, že ne všechny jeho knížky jsou špatné a nečitelné - některé jsou zkrátka jen podané vkusně a některé ne. Talisman patří bohužel do té druhé kategorie a je tedy zřejmé, že když není dobrá předloha, její filmová adaptace taky slavná nebude. Mně osobně se na tomto filmu líbila snad nejvíce hudba a výprava, ostatní bylo průměrné či podprůměrné. Změny, kterých doznal scénář oproti předloze, byly naprosto k ničemu, chvílemi (zejména díky přeslazeným dialogům) spíše uškodily. No a Zac Efron? Jak to jen říci... Konstantní výraz týraného štěněte na mě zkrátka nefunguje. Na koho ano, nechť si připočte hvězdu k dobru.

plakát

30 minut po půlnoci (2012) 

Ledový styl Kathryn Bigelow se v tomto filmu projevil v plném rozkvětu a je hlavním důvodem mého "jen" průměrného hodnocení. Pro tuto režisérku je natáčení jako hraní bowlingu, zvraty jsou koulí a postavy kuželkami - koule je vržena a kuželky buď padnou, zakymácejí se, nebo zůstanu nehnutě stát. Ať se však stane cokoliv, diváka se to absolutně nijak nedotkne... A to je podle mě (navíc vzhledem k síle tématu) opravdu velká chyba. Někdo to možná nazve prospěšnou syrovostí, já to vnímám spíše jako projev absence empatie. Ale abych pouze nekritizoval - film má i své nesporné kvality. Kupříkladu příběh je zpracován naprosto skvěle a podrobně (aby také při dvou a půl hodinách stopáže ne) vypráví o dopadení Bin Ladina. Obsahuje sice pár hluchých míst, ale to lze přičíst snaze o onu podrobnost a s tím související věrohodnost. Rovněž herci (zejména Jessica Chastain a Jennifer Ehle) hrají jako o život, limitováni jsou pouze režisérským přístupem. A tak bych mohl pokračovat dál... Pro příště bych si však ze strany Kathryn Bigelow přál aspoň kapku patosu a nepříjde-li, ať se paní režisérka vrhne raději na válečné dokumenty.

plakát

Let (2012) 

Robert Zemeckis se po dvanáctileté animované pauze vrátil k hranému filmu a myslím, že lepší comeback si snad ani nemohl přát. Toto na první pohled nenápadné drama, u kterého se jak vidím ve zdejších komentářích spojení "morální agitka" objevuje s oblibou ve všech pádech, přináší ve výsledku možná nepřekvapivé zjištění, že "alkohol je fuj," ale způsob, jakým nám jej režisér, scénárista a herci servírují, lze označit za přinejmenším skvěle odvedenou práci. Denzel Washington předvádí skutečně výtečný výkon a posouvá tím film o stupeň nahoru, stejně tak musím vyzdvihnout scénu v letadle, ze které se jednoduše tají dech, a překvapivou konzistentnost celého zpracování, díky které snímek i navzdory dlouhé stopáži rychle uteče a nestihne nudit. Pozastavil bych se snad jen nad vztahem hlavních postav - Whipa a Nicole - který mi přišel trochu vykonstruovaný a jehož existence podle mého postrádala nějaký skutečně silný motiv. Ale to už se vrtám v detailech... Za mě to jsou nakonec silné 4 hvězdičky.