Azurovydrak

Hodně divný, vážně divný film, s částmi kvalitativně odlišnými jako den a noc. Největší problém vidím ve scénáři, jelikož dialogy mě řezaly. Snad i ty herečky musely vnímat, co za nesmyslné repliky to musejí odříkávat. Úvod obecně působil neskutečně amatérsky, jakoby ho psal začínající ňoumes, co v půlce náhle odjel na Kanáry a přebral to zkušený veterán. Střídala se jedna praštěná scéna za druhou, film se nezdržoval nějakým vysvětlováním (sestry se porvou na smrt, načež střih a už jsme besties) a já jen v duchu litoval, že bravurní výkon Florence Pugh v roli Yeleny, jejíž casting se ukázal trefou do černého a již bych v budoucnu vídal velmi rád, byl téměř utopen vinou těžké nekompetence písařů oněch prokletých dialogů. Natašina proměna na emoční citlivku mi též na náladě nepřidala (vzpomínáte na dobu, kdy byla ještě cool?), jelikož tento charakterový nešvar v nedávné době předvedl už seriálový Loki a na velkoleposti mu to zrovna nepřidalo. Tak jako tak jsem aspoň rád, že úplný finiš, aneb destrukce Rudé komnaty a zvraty s ní spojené, se relativně podařilo prodat a potitulkový závěr, ač bohužel vyzrazen v rámci mého půlročního čekání na dabing, navnadil na Hawkeyeovo řádění. Mohlo, mělo to být lepší, ale na to, že jsem podle první reakcí očekával hrůznou hrůzu, se to dalo vstřebat i bez žaludečních potíží - 50%

Nezfilmovatelná Duna zfilmována potřetí. Knížky jsem nečetl, o Duně jsem věděl prakticky jen že je to obrovská sága, svou kompaktností a členitostí srovnatelná s Martinovou Písní ledu a ohně, a že tam někde plavou píseční červi. Proto jsem byl zvědavý, jak si tak obtížnou látkou režisér skvělého Zmizení poradí. Prvních pár minut dalo okatě najevo jednu věc, a to že se hodně pojede na efekt. Režisér Villeneuve se snaží diváka ohromit technickou stránkou. zabírá široké písečné scenérie a ponouká vizuální orgie. Duna je hned od začátku působí neskutečně monumentálně, epicky, kvalitou záběrů se hravě vyrovná třeba Hvězdným válkám. Pak se však dostává ke slovu příběh a ten jasně dokazuje, proč si tolik slovutných filmařů na Herbertově předloze vylámalo zuby. Je toho zkrátka moc. Záplava jmen, planet, rodů, jejich zvyků, ale i mystických sil a proroctví naflákaná do jednoho filmu nutí nezkušeného diváka domýšlet se častěji, než je zdrávo, nebo se například podrbat na hlavě, když komorná u předávání dýky začne dramaticky kvílet. Herci se snaží, ale krom pokynu "vypadejte cool" toho nemají moc na práci a takový Timothée Chalamet prakticky nedělá nic jiného, než se tváří zamyšleně a má vidiny. Nejvíc mě nakonec oslovila Rebecca Ferguson, která dokázala emoce své postavy uvěřitelně prodat. Přes to všechno ale nakonec největší problém ukázalo tempo, kdy se film snaží působit tajemně a mysticky, ale v realitě působí vláčně a utahaně. Časté slow-mo a táhlé záběry na tváře tomu jen přidávají. V závěru jsem doufal v epické završení, která nepřišlo. Přese všechny výtky však Denisi Villeneuvemu přeju, ať si Duna vydělá na pokračování a on může tenhle mírně rozpačitý prolog dovést do zdárného konce - 80%

Mrzí mě těžké snížení Ultronova potenciálu, který byl z všemocného multivesmírného dobyvatele degradován na pompézní figurku, kterou si podá partička lehce vylepšených humanoidů, ale jinak je finále slušně zvládnuté. Memy o moci temného Strange nejsou ani trochu přehnané a mě je až líto, že tento díl je poslední. Watcher je omega-cool postava a skvělý "průvodce" alternativními dimenzemi, takže doufám, že se tvůrci kousnou a s druhou sérií přispěchají co nevidět.

Tahle epizoda mě v trailerech lákala asi nejvíc, avšak její celkové provedení příliš neučarovalo. Po zajímavém začátku se díl plně vybarvil jako jen nepatrně obměněná kopie Black Panthera. Postavy, jejichž přítomnost díl odlišovala, byly rychle odpraveny a příběh klesl opět k banálnímu konfliktu ohledně distribuce wakandských zbraní a Killmongerově nutkání hrát si na hrdinu. Je to, jako by se tvůrci báli vymyslet něco nového. Což zase nedává smysl, uvážím-li, jaký husarský kousek se povedl dílu o Doctoru Strangeovi. Ten nabídl hodně zvláštní odbočku s takřka hororovým námětem, a uspěl především proto, že to bylo něco originálního a odvážného. Tohle je jen vyprchaná sázka na jistotu, který se minimálně u mě s úspěchem nesetkala.

Horší než jsem čekal. Motiv zombie apokalypsy skýtá obrovské množství zajímavých námětů, o to víc mě mrzí, že výsledek je takový nemastný neslaný. Přehnanou rychlostí vyprávění a přeplácaností jednotlivých scén se vracíme k premise prvního dílu, kde lidé (a androidi) mění své motivace v rámci vteřin, protože na vysvětlování nezbyl čas. Také si mi nelíbilo zacházení s postavami ve stylu "ty teď zůstaneš vzadu a bezdůvodně umřeš, protože si to žádá dramatičnost". Obecně tu postavy jeví nulové emoce, i když jim před očima umírá láska jejich života. Předchozí dva díly měly nápad, tohle je jen vaření z vody. Potěšilo v podstatě jen zapojení postav jako Sharon a Hope, jelikož ty si v hlavním marvelovském vesmíru moc pozornosti neužily. Asi nejzbytečnější díl.

Ochutnávka hororové atmosféry Multiverse of Madness aneb drasticky rostoucí kvalita dílů opomíjeného seriálu. Nádech temnoty je zde opravdu patrný, uvážíme-li, že jde o první marvelovku se špatným koncem. O to více cením odvážný námět a provedení, které je perfektní od začátku do konce. Teď je doufám, že to vše Zombies nepošlou do kytek...

Paráda. Přesně tohle jsem si představoval, když byl seriál poprvé oznámen. Navíc Loki nikdy nebyl víc cool a to už je co říct. "Such insolence will not be tolerated. And your planet will be taken as retribution." Ps: Oceňuji zakomponování motivů z Neuvěřitelného Hulka, jelikož Marvel doteď úspěšně předstíral, že neexistuje. A ten kompromis mezi vzhledem Nortona a Rufalla byl k popukání :d "You have until the next rise of Midgard's sun to deliver my brother's assassin, or I will reduce this planet to ash and ice."

Nejsem cílová skupina, přesto musím uznat, že Princezna Mononoke je nádherná japonská legenda. Staví na prostém, příjemně naivním příběhu odvážného prince Ashitaky a jeho osudovém střetu s vlčí dívkou Mononoke. Animace je moc hezká a ve své době musela vytřít zrak. Hudba je přímo fenomenální a perfektně podkresluje atmosféru příběhu. Režiséru Mijazakimu se podařilo vykreslit kouzelný svět se spoustou nadčasových témat a motivů, které inspirují tvůrce anime dodnes. Trochu mě zklamal závěr, který mi přišel nedotažený a prakticky anuloval veškerý charakterový vývoj - 85%

“Remember, remember the fifth of November of gunpowder treason and plot. I know of no reason why the gunpowder treason should ever be forgot.” Tohle není jen film, tohle je umění. Mistrovsky uhmataný produkt čiré geniality, v rámci žánru bořící hranice. Tady se povedlo opravdu vše, od castingu přes vizuál až po scénář, jehož každý citát se stal prakticky přes noc kultem. “I shall die here. Every last inch of me shall perish. Except one. An inch. It's small and it's fragile and it's the only thing in the world worth having. We must never lose it, or sell it, or give it away. We must never let them take it from us.” Je to film, který mě udržel po dobu svého trvání v neuvěřitelném napětí a který ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Nemohu jinak než maximálně. "Beneath this mask there is more than flesh... beneath this mask there is an idea, Mr. Creedy... and ideas are bulletproof." - 100%

Začnu tím, že po hodině jsem to chtěl vypnout. Asi si řeknete, jak mohu dát takovému filmu plný počet. To je snadné. Po pomalém rozjezdu musí zákonitě přijít ta pravá jízda. A ta začíná, jakmile se dostane tým do věže. Čistá adrenalinová extáze. Takovou smršť originálních nápadů, badass momentů a dojemných chvil jsem nezažil. Smál jsem se, křičel, byl dojat a hlavně nevěřil vlastním očím, co to vlastně vidím. Že dnes ještě někdo dokáže točit takové filmy. U této scény mi uniklo malé smutné "Ne..." K postavě, jejíž osud mi byl zpočátku volný jako vzduch, jsem si za pár desítek minut vytvořit takový vztah, že jsem si nepřál nic, než aby tu děsivou přehlídku smrti a bezmoci přežila. A nakonec, když bylo po všem, a postavy zdárně došly na konec své cesty, ať šťastný či nikoliv, jsem byl vděčný, že jsem mohl tu pouť prožít s nimi. Tohle jsou znaky pravého, poctivého filmu, který je produktem srdce génia jménem James Gunn. To vše pochází z jeho hlavy, a najmout si ho byl nejlepší nápad Warnerů od dob Temného rytíře. Teď už jen doufám, že nebudou tento klenot nenažraně milkovat, a nechají ho v ryzí formě, tak, jak je. "Why rats, Papa?" - "Rats are the lowliest and most despised of all creatures, my love. If they have purpose, so do we all." - 95%