Skunkiee

Už konec druhého dílu mě navnadil že se mám těšit na výbornou šílenou ujetou jízdu po divokém západě. "Kde máš koně? - Rozbil se...", "Jak se jmenuješ? Clint Eastwood", "Clint Eastwood je největší zbabělec na divoké západě" a další nesmrtelné hlášky u kterých se válím smíchy dodnes. Podle mě nejlepší díl a vrchol celé trilogie je více než důstojným zakončením jedné z nejoriginálnějších a nejchytřejších sérií všech dob, naprostá paráda....95procent

Po technické stránce rozhodně dokonalý film. Ale přemýšlím nad obsahem a podstatou filmu. Malá Ofélie přijíždí s těhotnou matkou do Španělska, kde v tamějších horách bojují partizáni proti nacistickým okupantům, jejichž hlavním představitelem je zde nový nevlastní otec Ofélie. Dívka má obrovskou představivost a ráda čte. Díky tomu se před ní začínají objevovat bytosti z jiného světa, víly, faun, obří ropuchy. Nutno ovšem dodat že oba světy, reálný i fantastický si vzájemně nepodrážejí ale naopak se podpírají a celé spojení funguje naprsto dokonale (zde bych srovnal s filmem Most do země Terabithia, kde svět fantaie působí uměle a nepatřičně....) Film má své nesporné krásné a poetické momenty, chvílemi ovšem vyrazí dech nečekanou drastičností a naturalismem v některých scénách. Zde ovšem vidím kámen úrazu. Pocity, které chce režisér vyvolat, se u mě objevily jen málo. Asi jsme už otupili vůči krvi, která se stala standartem v každém druhém filmu, vypovídající hodnota drastických scén v takovém filmu pak poněkud ztrácí svůj původní záměr a nepůsobí tak jak by měla. Pocit, ten se dá vyvolat jen náznakem, hudbou, letmým pohledem kamery. A pak by film oslovil ještě daleko tvrději, než takhle. Alespoň to je můj názor. Rozhodně to není pohádka, je to pořádně dospělý film, ve kterém Ofélie ztrácí iluze a vidí že i ve světě fantazie se za chyby platí, a občas je třeba přinést oběť nejvyšší. 85procent

Nehrdinský hlavní hrdina? Jednooká hlavní hrdinka? Robot Bender se zíálibou v chlastu a krádežích, který prodá i své vlastní tělo? Nixon jako prezident Země v roce 3000, s tělem kyborga a ničící vše kolem? Jsem pro všemi deseti a když říkám všemi deseti, myslím plné hpodnocení 10/10

Nuda, nehorázná nuda. Můžete jásat nad uměním psychologie, ale já jakožto obyčejný divák dívající se především na film jako na zdroj zábavy, nemůžu napsat nic jiného. Čekal jsem alespoň dechberoucí vizuálnou stránku snímku, ale i po této stránce jsem byl zklamán. A abych dával 5 hvězdiček za předvídatelné klišé s červenou barvou, které tam najednou působilo tak nepřirozeně a násilně (sice krásný pokus o metaforu, ale tak vykřičený, že s ním nemohu souhlasit). Vyzdvihl bych herectví Iréne Jacob a chvílemi i pěknou hudbu, ale jaksi mi ušla hlavní myšlenka díla a to by se asi stát nemělo.

Výborně jsem se bavil a to je si myslím splnění účelu ne? :)

Množství nevtipných "rádoby"-hlášek, přehlídka digitálních efektů, celkový dojem ovšem působí jako přeplácaný Disney Land. Z příběhu mumie se stala atrakce bez smysluplného příběhu, postrádající vtip i logiku a nabubřele pompézně kráčející k povinnému happy-endu. Několikrát jsem se od srdce zasmál, ale pouze hlouposti Hollywoodu, který z nás dělá takové tupce, až to není možné. Archeoložka uprostřed starobylé hrobky v přiléhavém červeném tričku bez jediné smítky, s nakadeřenými vlasy, z obličeje stékající make-up. Tenhle film je prostě šílená hovadina, který pobaví hodně tupého a nenáročného diváka.

Udělejte si hezký večer, vypněte všechna světla, nastavte si zvuk, pusťte televizi a nechte se unášet....Procestujete dalekým vesmírem...Projdete se v nádherných Pompejích...A popovídáte si s Pink Floydy...Nadčasová, takřka meditativní hudba jedné z nejoriginálnějších skupin 20.století vás dokonale pohltí a v kombinaci s nádhernými záběry starověkých paátek a s vkusně zakompovanými digitálními záběry vesmíru a zkázy pompejí, zažijete jediněčný audiovizuální zážitek. Dokument má erfektní koncepci, v úvodu prolétáme vesmírem, aby se před námi objevila naše modrá planeta a vzápětí už jsme na starověkém amfiteátru, přičemž zní geniální skladba Echoes. Povídání s jednotlivými členy skupiny se prolíná s nahráváním alba Dark Side Of The Moon. Za naprostý vrchol tohoto koncertu považuji skladbu Set The Controls For The Heart Of The Sun, která mi v kombinaci s vizuální stránkou opravdu vyrazila dech. Vše uzavírá druhá část skladby Echoes a my odlétáme opět pryč a Země nám mizí za Odrácenou strano Měsíce...Dokonalý udební zážitek, 100%

Oproti filmu Jan Hus, mě Žižka velice zaujal. Tedy spíš, film Jan Žižka mě zaujal, protože přímo k postavě Žižky mám výhrady, ale k tomu se ještě dostanu. Oproti Husovi film nepostrádá okázalé výpravné scény z husitských bojů, i kazatel Jan Želivský je mi milejším agitátorem než Hus, z jeho úst znějí slova mnohem upřímněji, opravdověji a tak rozhýbává lid pražský a posléze český, který se začíná bouřit proti pánům a Hus se asi otáčí v hrobě. Z jeho učení vzešla revoluce, která uvrhla zemi na mnoho let do těžké bídy, husité kradli a přepadávali, křižáci kradli, přepadávali a všichni společně svorně pustošily zemi. Takhle to ovšem ve filmu neuvidíme, ten je z pohledu Aloise Jiráska a komunistů, kterým se téma revoluce obyčejných lidí náramně hodilo do krámu. Když překousnete tento idealistický přístup, čeká vás velmi kvalitní historický velkofilm. Bohužel mi ve filmu chybí charismatičtější představitel Jana Žižky, který ve většině scén jen stojí, mlčí a tváří se zlověstně. Věřím tomu, že takový Jan Žižka nebyl. Ale celkově bych dal přes 80procent, na padesátá léta v čsr je to opravdu jízda.

Úvodní díl historické trilogie z období husitství mě trochu zklamal. Ve filmu chybí jakákoli akce, stále se řeší politika. Vím, že to byl politický proces a o boje ještě tehdy nešlo, ale v tom případě snad nebylo nutné o husovi točit celý film, stačil by krátký úvod a pak se vrhnout na husitství.Česká herecká smetánka zde cedí toporné dialogy, které jako by vypadly z knih aloise jiráska. A navíc ten příběh už znáte...Takže mé hodnocení je za výpravu a za odvahu něco takového v té době natočit.

Když přežijete vcelku nudnou úvodní polovinu snímku, nebo se na ni připravíte jkao na klasický patetický romantický snímek ve stylu 30.let s mnoha písňovými pasážemi, tak druhá půlka vám to vynahradí mírou vrchovatou. Tak sugestivní válečný snímek jsem dlouho neviděl. Neuvěřitelně emotivní scény vás najednou bez předchozího varování vtrhnou do víru války. Film vypráví o hrdinství, o hrdinství obyčejných lidí, kterří se s klackami a kameny, na koních, odvážili vyjet proti tankům a bránit svou rodnou zem. O lidech, kteří neváhali spálit své domovy, aby se nedostaly nacistům do rukou. Bezděky mě napadla myšlenka, zda-li by toho i dnes byli lidé schopni? Za tyto a další morální otázky, za napětí v druhé polovině filmu a za neuvěřitelnou scénu náletu Štuk na vesnici dávám 5*.