Jan Hus
Drama / Historický
Československo, 1954, 115 min
Režie:
Otakar VávraHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Gustav Hilmar, Vítězslav Vejražka, Eduard Kohout, Bedřich Karen, František Smolík, Otomar Krejča st., Vladimír Řepa, Marie Tomášová, Josef Mixa, Eduard Cupák, Vladimír Hlavatý, Rudolf Deyl st., František Kreuzmann st., Vilém Besser, Marie Brožová, Ladislav Boháč, Josef Kemr, Antonín Šůra, Václav Vydra ml., Miloš Nedbal, Bohuš Hradil, František Kovářík, Jiří Steimar, Miloš Kopecký, Marie Svobodová, Václav Voska, Vladimír Leraus, Bohuš Záhorský, Marie Nademlejnská, Jaroslav Mareš, Světla Amortová, Radovan Lukavský, Rudolf Hrušínský, Felix le Breux, Miroslav Doležal, J. O. Martin, Václav Švec, Hynek Němec, Miroslav Šipovič, Vlastimil Brodský, Libuše Pešková, Stanislav Langer, Štěpán Bulejko, Richard Záhorský, Vojta Plachý - Tůma, František Roland, František Marek, Vojta Novák, Oldřich Vykypěl, Karel Jelínek, František Klika, Gustav Opočenský, Jiří Hurta, Jaroslav Orlický, Viktor Očásek, Jarmila Krulišová, Hermína Vojtová, Karel Pavlík, Jaroslav Seník, Marta Májová, Eva Strupplová, Adolf Vojta - JurnýObsah
-
První díl husitské revoluční trilogie zachycuje období od května roku 1412 do léta roku 1415, onu vzrušenou dobu českého království, v níž dochází v Praze k projevům odporu proti kupčení s „všemocnými odpustky" jejichž prodej po celém království vyhlásil římský papež Jan XXIII. Ideovým vůdcem tohoto hnutí je kazatel Mistr Jan Hus, jehož slovům, žádajícím odstranění církevních zlořádů, naslouchají v Betlemské kapli tisíce prostých Pražanů, čeští páni i královna Žofie, manželka českého krále Václava IV. Po vyhlášení papežského interdiktu nad Prahou odchází Hus na venkov, kde pokračuje v šíření svého učení mezi prostým lidem, živořícím v poddanství šlechtických i církevních vrchností. Na podzim roku 1414 se Jan Hus vydá v doprovodu českých pánů do Kostnice, aby tu před církevním koncilem obhájil své učení. Církevní představitelé však kategoricky žádají, aby Hus odvolal to, čemu učil, a když tak Hus neučiní, odsoudí ho jako kacíře k potupné smrti upálením. (FILMOVÝ PŘEHLED 16 / 1955)
1412 - 1415: Mistr Jan Hus ve svých kázáních v Betlémské kapli pranýřuje zlořád v církevní organizaci. Je postižen papežskou klatbou a vyzván, aby na Kostnickém koncilu obhájil své učení. Krále Zikmunda však nepřesvědčil a 6.7. 1415 byl jako kacíř upálen. JAN HUS vznikl jako první část Husitské trilogie, velkoryse pojatého filmového projektu, který byl silně ovlivněn dobovou ideologizací historie. Dalšími pokračováními byly filmy JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM. (oficiální text distributora)
První díl husitské revoluční trilogie zachycuje období od května roku 1412 do léta roku 1415, onu vzrušenou dobu českého království, v níž dochází v Praze k projevům odporu proti kupčení s „všemocnými odpustky" jejichž prodej po celém království vyhlásil římský papež Jan XXIII. Ideovým vůdcem tohoto hnutí je kazatel Mistr Jan Hus, jehož slovům, žádajícím odstranění církevních zlořádů, naslouchají v Betlemské kapli tisíce prostých Pražanů, čeští páni i královna Žofie, manželka českého krále Václava IV. Po vyhlášení papežského interdiktu nad Prahou odchází Hus na venkov, kde pokračuje v šíření svého učení mezi prostým lidem, živořícím v poddanství šlechtických i církevních vrchností. Na podzim roku 1414 se Jan Hus vydá v doprovodu českých pánů do Kostnice, aby tu před církevním koncilem obhájil své učení. Církevní představitelé však kategoricky žádají, aby Hus odvolal to, čemu učil, a když tak Hus neučiní, odsoudí ho jako kacíře k potupné smrti upálením. (FILMOVÝ PŘEHLED 16 / 1955)
Komentáře uživatelů k filmu (118)
-
Lima
Řemeslná stránka filmu je nepopiratelná, Otakar Vávra prostě historické velkofilmy umí. Horší je to s obsahem. Z historického hladiska je dost směšné, že je zde Hus a hnutí kolem něj prezentován víc jako bojovník proti zemské vrchnosti a církvi, což je samozřejmě nesmysl. Hus nebojoval proti katolické církvi, ale šlo mu pouze o její očistu a přísné dodržování písma svatého. Scenáristi zde z něj udělali revolucionáře a bojovníka za práva lidu, přesně v intencích doby vzniku. K smíchu. Ale protože já historický žánr miluju (v tomhle případě spíš pseudo-historický), výprava je parádní, stejně jako ostatní filmové složky a Zdeněk Štěpánek je herecký bůh, dám Janu Husovi za čtyři, ačkoliv by si to v podstatě nezasloužil.(21.1.2004)
-
Galadriel
Pro ty, co mají problémy s učení dějepisu ideální.(16.4.2004)
-
Radek99
Opravdu kontroverzní filmové dílo. Při dobrém vědomí si toho, že existují dva protichůdné pohledy na českou historii (a osobu Mistra Jana Husa musíme reflektovat nutně jako historickou postavu), a to proud protestanský (reprezentovaný prof. Palackým, zpopularizovaný Aloisem Jiráskem) a neméně důležitý proud katolický (reprezentovaný prof. Pekařem, zpopularizovaný např. Jaroslavem Durychem), přičemž prvý vnímá jako dobu největšího vzedmutí českých dějin právě fázi husitské revoluce a dobou ,,temna" je označována doba pobělohorská, katolický pohled je právě opačný. Komunistická propaganda v čele s hlavním ideologem profesorem Nejedlým si zcela logicky vybrala historický rastr protestanský, který již do jisté míry zvulgarizoval svým dílem Alois Jirásek, Otakar Vávra šel ještě dál - podepřen absolutně profesionální řemeslnou stránkou přivádí Jana Husa revoltujícího (jeho revolta navíc nemá rozměr duchovní, ale povětšinou sociální až třídní se silnými nacionálními prvky toho nejprimitivnějšího národního obrození spíše začátku než konce 19. století), Jana Husa oproštěného o jeho duchovní rozměr, ne Husa intelektuála, akademického hodnostáře, kněze, ale Husa lidového kazatele, Husa ikonu... Jeho velkofilm je čirá ideologická manipulace a historické otupování faktů...film natočený v kontextu své (mezní) doby... Těžko pak hodnotit absolutně...(i když nepopiratelné umělecké kvality má)... Podobné filmy: Jan Žižka, Proti všem(1.8.2009)
-
Superpero
To jsem se jednou takhle u babči nudil tak zapnu TV a tam tohle. A řeknu vám že je to docela hodně dobrá podívaná, která hravě strčí do kapsy 95% současné české kinematografie.(6.7.2006)
-
T2
Kde je tá doba keď, sa točili tak úžasné a veľké filmy ako tento, režisér Otakar Vávra bravúrne zvláda svoj post a prináša veľké posolstvo za podpory skvelých hercov na čele so Zdeněkom Štěpánekom. Film a príbeh ktorý nestarne. /100%/(5.7.2010)
-
Karlos80
Chudák Mistr Jan Hus (nebo ještě dříve Ježíš Kristus) on byl vlastně takový obětní beránek novodobých komundírů, jako kdyby zato mohl, že si vybrali právě jeho, kterej se zastával chudých, utlačovaných, kritizoval zlořády, odpustky, chtěl napravit církev, byl to takový reformátor (asi v tom všem později viděli dělnickou třídu bo co), faktem je že z dnešního novodobého pohledu, náznaky pozdějšího komunismu to byly (a to mnohem dřív než třeba známé francouzské "Rovnost volnost, bratrství"), ať je to tak či onak husitství mělo pro naší zem prospěch i neprospěch (to co nám tloukli dlouho dobu ve škole do hlavy jako že je to vrchol českých dějin, tomu se ani nelze divit), v té době pokud mě paměť nemýlí, jsme si také krátce vládli sami, což se nám v historii poté mockrát (možná vůbec) už nepovedlo, názor na onu dobu si pak každý musí udělat svůj. Zpátky ještě k Husovi ti lidé co ho tenkrát postavili na hranici (opomenut tady byl Michal de Causis, který proti Husovi štval už od jeho začátku a později při koncilu patřil mezi nejtvrdší jádro opozice) ti stejní by ho v 50 letech postavili zas, dějiny, revolta se opakujou a opakovat se budou i nadále...Za pravdu boží následuje vždycky jen smrt..Problematika Janu Husa je složité téma, nikdo dnes nemůže říct se 100% platností, co to bylo za člověka a jak to on chudák vlastně myslel, stejně jako razantní nástup husitství, nástup lapky Žižky i úloha Zikmunda atd..Dalším důležitým faktorem je i jak budeme brát posloupně jednotlivé dějiny a osobnosti typu Jiráska, Palackého na jedné straně a Vávru, Nejedlého a Kopeckého na té druhé..Zpět od politiky, film je na svou dobu velmi zručně natočen, mohutná výprava, brilantní kamera, a nádherné barevné kostýmy, stejně tak mamutí megalomanské bitky s mnoha tisícovým komparsem, s herců rovnako nikdo vyloženě nevybočoval, to jsou jen všeobecné kecy, všichni zahráli velmi dobře a dokonce jsem jim věřil i to co povídali:-) Zajímavé komentáře : Sportovec, Radek99, canakja, NeutrinoX..(11.5.2006)
-
Subjektiv
K člověku, jenž položil život za "pravdu", zajisté lze chovat značný obdiv. Filmový Jan Hus nám však nabízí jen některé z "pravd" Husa skutečného. Hus se zde stává revolucionářem nikoliv náboženským, ale sociálním, třídním a skorem i nacionálním. Hus se však nesnažil pouze o návrat církve k chudobě či zrušení odpustků, měl i jiné, pro katolickou církev zcela nepřijatelné názory, které naprosto nesouvisely s její mocí a bohatstvím, např. učení o remanenci. Film je však zcela ignoruje. Další zradou, které se dopouští na historii a v tomto případě i umění jako takovém, je záměrná schematizace a stylizace postav. Hus a spol. jsou málem bezchybní, protivníci přehlídka koncentrované úlisnosti, slizkosti, mamonu a zbabělství, kterým zjevně na žádné "pravdě" nezáleží, jen na jejich pupcích a moci. I to, že jedna a jedna jsou dvě, by z jejich úst znělo jako ZLO. Silné **.(9.3.2009)
-
Kulmon
Husitství je moje oblíbená historická epocha a tento film v souvislosti s dobou husitství oslavuje. Co mi na něm vadí je ruka Josefa Macka, marxistického historika, jehož Husitské revoluční hnutí, je vlastně jakousi předlohou, ale v tehdejší době to asi nešlo jinak natočit.(4.4.2007)
-
canakja
Stejně jako dnes, i včera se na filmech podepisoval režim.. takže.. no a? Tenhle hus nerevoltuje jen proti církvi, ale proti mocným obecně. Za svou pravdu se nechá upálit a jeho poselství by nás mělo oslovit všechny. Nenechat sebou manipulovat. Film je výpravnej i parádně zpracovanej, což můžu(2.11.2009)
-
Dudek
Z tohohle filmu jsem měl jako malý strach. A tom u nikdy nebude odpuštěno.(3.7.2005)
-
berg.12
Scénář k téhle trilogii psaly stránky komunistických učebnic a režimních cenzorů. Nevím, jestli by se vůbec měla promítat, protože historické povědomí drancuje způsobem možná mnohem horším, než takový "Major Zeman". Otázka je, jestli i navzdory tomu dokáže nabídnout nějaké alespoň filmové hodnoty. Tento první díl jich má velmi málo, až na pár momentů se tu tupé odříkávání "povinných" dialogů střídá s ještě tupějšími monology, dav se valí plátnem pouze aby se ukázala síla lidu, vše velmi statické, charaktery bez života o ikoně Husa nemluvě. Zahrané na objednávku. O nějakém přesahu nemůže být řeč, s tímhle by zkrátka ani jiný režisér nedokázal za takových podmínek víc udělat.(2.1.2006)
-
Falko
Velmi casto davali tento film v telke, avsak vzdy som sa mu nejako vyhol, ale teraz som si povedal, ze to chcem vidiet a neolutoval som. Vypravu, kostymy a vobec cely film zvladol reziser Otakar Vavra na jednotku a nemusi sa hanbit ani v porovnani so zahranicnou produkciou 50-tych rokov. Uz jeho KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) malo u mna vysoke hodnotenie. Bolo smutne, ze v 15 storoci mala moc cirkev, ktora si o sebe myslela, ze je ta spravna a pritom akosi zabudla na jedno z desiatich prikazani, ktore znie nezabijes. Jan Hus to vedel a preto pokracoval vo svojom uceni i dalej na dedinach, avsak to sa mu tvrdo vyplatilo... 18.09.2010 _______ Zdeněk Štěpánek - (Jan Hus) +++ Karel Höger - (Václav IV.) +++ Vlasta Matulová - (Královna Žofie) +++ Ladislav Pešek - (Šašek Miserere) +++ Gustav Hilmar - (Jan z Chlumu) +++ Eduard Kohout - (Lefl z Lažan) +++ Rudolf Hrušínský - (Purkmistrův syn) +++ Eduard Cupák - (Tovaryš Stašek) +++ Miloš Kopecký - (Biskupský kancléř) +++ Vlastimil Brodský - (Mladík v Týnu) +++ Hudba: Jiří Srnka +++(18.9.2010)
-
sud
Kvalitní výpravný historický velkofilm. Nádherná výprava a kostýmy, výtečně vybraní herci. Zdeněk Štěpánek je natolik imponující postavou, že dokázal Janu Husovi vdechnout nevídaný náboj. A ještě pár slov nakonec. Už mě unavují ty věčné žvásty o tom, že je to propaganda. Pravda, rysy padesátých let a určitá nadsázka je z toho dobře čitelná, ale vy všichni co to tvrdíte, řekněte mi, kdo a kdy něco podobného na toto téma natočil a natočí?! Otakar Vávra natočil husitskou trilogii v době nejtemnějšího komunismu, ale zaplaťpánbůh za "Jana Husa", "Jana Žižku" a "Proti všem". Někdo jiný (a jindy) by to těžko zfilmoval.(8.2.2005)
-
ripo
Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955(4.7.2003)
-
sportovec
Názory, že tento vynikající film je poplatný režimu, jsou jen velmi obtížně hajitelné. Nejedlému se podařilo pod záminkou lidovosti uchovat mnohé z českého 19. století. Antikomunista Jirásek - po r. 1918 senátor za národní demokraty - , sám školený historik, je spojitou nádobou vynikajícího historika a myslitele evangelíka Františka Palackého. Hus jako revolucionář jve filmu vykládán není, revolucionáře proti jeho vůli z něj udělal nemrav doby a jalová ochota špiček k nutným reformám. Goethův výrok, že za společenské otřesy vždy nesou zodpovědnost dysfunkční elity (poněkud jsem aktualizoval kvůli srozumitelnosti jeho formu), je stále živý. Štěpánkův výkon je strhující a podmaňující i dnes. Živý Hus měl sice k trpícímu idealistovi podle všeho daleko už svým zevnějškem, ale statečnost, kterou tento otec evropské reformace prokázal, zůstává výzvou a ideálem i dnes. Vávra při prosazování svého záměru odvedl mimořádný výkon právě tak jako jeho odborný poradce Miloš Václav Kratochvíl. Cenzura, byť se snažila, v tomto případě byla ke štěstí věci v naprosté defenzívě. Patos, který může připadat dnes jako neživotný, tehdy nebyl jen specifikem východního sovětového bloku (FANFÁN TULIPÁN a mnoho dalších příkladů). Hus je zakladatelským dílem české formy velkofilmu. Už tím je dán jeho význam výsostného a strhujícího uměleckého činu.(26.8.2007)
-
gudaulin
Otakar Vávra byl zkušený a spolehlivý režisér, původním povoláním architekt a měl smysl pro kompozici, což je na tomhle filmu vidět. Davové scény mu šly od ruky a měl taky podporu vedení Československého filmu, takže na výpravě se nešetřilo a měl k dispozici ty nejlepší herce. Však taky film svým národovectvím dokonale odpovídá tehdejší oficiální ideové doktríně. Ten protiněmecký osten je jasně patrný. Ve stejné době se třeba v Itálii natáčely výborné neorealistické filmy a moderní kinematografie směřovala jednoznačně jinam. Samozřejmě, že se středověkou českou historií tenhle film zas tak společného nemá. Nicméně pokoukání je to slušné. Celkový dojem: 60 %.(16.6.2006)
-
paascha
Ideologický patos 50. let bohužel udělal z tohoto jinak povedeného dílka spíše parodii, ale přesto je to dobré(8.4.2008)
-
AGAMENON
Patos prosakující každým milimetrem filmu. Tomu se nedá odolat.(30.3.2003)
-
Sašenka165
Tenhle film jsem od dětství viděla dostkrát na to, abych mohla říct, že není špatný, ale ani příliš dobrý (promiňte pane Vávro) - to Jan Žižka, ten je o dost lepší (ale jen z důvodu, že "založil" mé rodné město :-) )(3.9.2007)
-
LiVentura
Dusné, pravdivé, historické....nesoucí poslání svým potomkům..(28.7.2008)
