Režie:
Sergiu NicolaescuHudba:
Tiberiu OlahObsahy(1)
Vévoda Michal Patrascu je hrdý valašský šlechtic. Když se postaví svému pánovi, rozhodne se riskovat soud před samotným sultánem, tehdejším vládcem nad Valachy. Sultán z něj učiní svého zástupce v zemi, on se ale rozhodne postavit jeho nárokům na odpor. Dobude celou zemi až k Černému moři, kde se ale musí zastavit s marným čekáním na podporu z Evropy, jejíž vládci pouze intrikaří. I když se Michal poddá novému pánu Transylvánie Báthorymu, pomoci se nedočká, přesto však sám slavně vítězí nad Turky u Calugareni. (YSantiago)
(více)Recenze (29)
Nádherný bohatě strukturovaný snímek, který nepostrádá ucházející herecké výkony, výbornou hudbu, bohatou výpravu a především smysl - tudíž vše, co Nicolaescovi předchozí (a dle množství hodnocení u nás i podstatně známější) Dákové, postrádají. Vznešený příběh slednotitele rumunských kmenů má vše, co by správný historický snímek měl mít a jediné, co mu trochu škodí je rozdělení na dvě - mírně kontrastnější - poloviny, z nichž druhá se soustředí především na bojové a výpravné orgie a nedokáže už diváka natolik zainteresovat jako polovina první. Přesto se však jedná o jeden z vůbec nejzdařilejších rumunských filmů. ()
První díl dobyvatelské kroniky Michala Chrabrého začíná v bojích roku 1593. Máme tedy ve dvou dílech před sebou události až do roku 1601, kdy Michal dojde své dějinné úlohy. Zatím se seznamujeme, například jeho manželka chrání jejich syna a jediný, kdo je Michalem od samého počátku fascinován, je italská hraběnka Rossana Viventini... Dokážu si představit, že kdyby byla k mání kvalitní kopie, možná i ten lepší dabing, tak by to sneslo širší zájem české veřejnosti. A třebas jen pro to, že se tu máme možnost podívat do rudolfinské Prahy také z jiného pohledu. ()
Veľmi dobré historické dielko, ale nie pre našinca, ten pozná z Rumunov len Drakulu. A práve o ňom by som skôr natočil historický veľkofilm, no nie ten mýtizovaný, ale ten pravdivý, pretože by to bol príbeh porovnateľný s Ivanom Hrozným, snád aj zaujímavejší. V tomto filme sa stretávame s postavami, ktoré nám len málo povedia, a tak sa stráca záujem. Herecky a obrazovo ale dobré. ()
Mistrovské Nicolaescuovo dílo. Historický velkofilm, který se obratně vyhýbá většině žánrových klišé a zaujme nákladnou výpravou i svižnou režií. Většina podobné západní produkce může jen tiše blednou závistí. Michal je šlechticem malé východoevropské země jménem Valašsko. Jeho snem je sjednotit země svých předků a je ochoten proto udělat cokoliv. Za pomoci tureckého přítele Selima si získává podporu Sultána, kterého ovšem po vybudování armády zradí a sám proti němu vytáhne, čímž zaujme hlavy států křesťanské části Evropy. Ti, v čele s maďarským panovníkem Zimundem Báthorym, přislíbí Michalovi pomoc v boji proti Turkům. Ta je ovšem zcela miniální a Michal je naopak ne zcela dobrovolně natlačen podepsat Zikmundovi smlouvu o svém vazalství. I tak ale pokračuje ve svém tažení, které vede až k monumentální bitvě v závěru filmu, v níž Michal bez cizí pomocí porazí několikanásobnou tureckou přesilu. ()
Začalo to pěkně po tepesovsku, takže hned na úvod jsem se dočkal hostiny s výhledem na narážení na kůl. Ale i když se pak film věnuje spíše politikaření, je se na co dívat. Nicolaescu si je jistý jak u sulatána v Istanbulu, tak na císařském dvoře či před papežským stolcem. Vydařený byl i rytířský turnaj. Vzdor samotné postavě Michala Chrabrého je film překvapivě prost přehnané dávky patosu a samotný hrdina dokáže být i pěkně proradný bastard, což ostatně nebylo u rumunských knížat nic výjimečného. Vrchol pak přichází v závěru s bitvou u Calugareni, která je epická ve všech ohledech. Sice jsem měl občas zmatek v tom, co se tam děje, ale mohutné přesuny vojsk byly natolik úchvatné, že mi to bylo jedno. 90% ()
Galerie (17)
Photo © Romania Film
Zajímavosti (5)
- Představitel hlavní role Michala Chrabrého (Amza Pellea) trpěl při natáčení vleklým onemocněním hlasivek, stejný problém jej sužoval i u předchozího společného natáčení s režisérem Nicolaescem Dákové (1967). Z tohoto důvodu bylo nutno roli Michala Chrabrého předabovat, tohoto úkolu se, stejně jako u Dáků, zhostil Emanoil Petrut. (AGAMENON)
- Ve scéně papežské audience svatý Otec Klement VIII. (Fory Etterle) podvakráte žehná znamením svatého kříže pravoslavným způsobem, nikoliv katolickým. (AGAMENON)
- Od své premiéry 13. 2. 1971 do 31. 12. 2007 film v rumunských biografech zhlédlo 13 321 377 diváků, čímž se stal v té době v Rumunsku třetím nejnavštěvovanějším rumunských filmem všech dob. (AGAMENON)
Reklama