Hrdina

Můj třetí pokus přijmout Farhadiho a dopadlo to úplně stejně jako předchozí dva. Hrdina mi velmi připomíná filmy Rumunské nové vlny, se kterými mám také problém, že jsou to teze, kterým film jen slouží. Celý pak neskýtá žádnou radost ze sledování, v průběhu něj se jenom nezajímavě a mechanicky vrší situace, které onu výslednou tezi mají podpořit. A proto, aby vyústění bylo opravdu co nejvíce čitelné, tak si musí pomáhat občas velmi krkolomnými situacemi a hodně zabedněnými postavami. Ve výsledku po dokoukání Hrdiny si budete přikyvovat se spoludiváky, v čem tenhle film má pravdu, ale nebudete se vůbec bavit o tom filmu, nýbrž jen o oné myšlence, jakoby to byl článek v časopise či kniha. A tak by podle mě diskuze po filmu vypadat neměla. (19.04.2022)

Samotný námět a scénář otevírají zajímavé téma, film má určitě skvělou kameru, hlavní herec je od pohledu sympatický, náhled do reálií současného Íránu asi dost věrohodný... těch kladů pro 3 hvězdičky bych našel víc, ale abych je sám úpřimně dokázal filmu věnovat, to by mě nesměl z velké části naprosto nezaujatě, tak příšerně nudit. A nezachrání to ani těch pár momentů, kde se chvílemi rýsovala společenská výpověď, chvílemi zas náběh na psychologický portrét vězně, toužícího po lepším životě, ale věčně se topícího v průšvizích, protože ani v tomto směru zpracování na víc, než lepší průměr nevydá. Příběh s množstvím zvratů kolem jednoho případu fingovaně nalezené tašky se tu ve dvou hodinách neskutečně vleče a ve výsledku jsem v něm navrch necítil ani trochu emocionální zaangažovanosti ze strany režiséra, ani pořádnou atmosféru a psychologie postav zřejmě hodně pokulhává, pokud jejich jednání jako divák nedokážu pochopit. Mrzí mě to, ale Farhadiho Hrdina je mým prvním výrazným zklamáním po asi 20 fascinujících, skvělých či minimálně pozoruhodných zážitcích z íránské kinematografie a bohužel z mého pohledu neobsahuje ani desetinu té osobitosti, kterou mě starší íránské filmy vždy tolik upoutávaly. Prakticky jde o naprosto tuctový a zaměnitelný festivalový film současnosti, u nichž mám někdy ten nešťastně absurdní pocit, že čím táhlejší tempo a čím delší stopáž, tím větší šance k úspěchu a získání cen. [50%] (04.10.2022)

do dneška jsem neviděl Rozchod Nadera a Simin a budu to muset v brzké době konečně napravit.Hero je pomalu plynoucí drama o tom,jak jedna malá nepravda,na kterou se postupně nabalují drobnější nedorozumění může nakonec vyústit ve velký a zbytečný problém.Hlavní hrdina je ne úplně jednoznačná figura,která se snaží dělat věci správně,ale postupem času ho skoro až tragikomické okolnosti donutí se v tom všem postupně zamotávat.Zjednodušeně řečeno zde platí staré známé pro dobrotu na žebrotu.Trochu sem se bál víc jak dvouhodinové stopáže, ale i přes pomalejší tempo a hodně dialogů film nenudí a pokud je tohle jedno ze slabších Farhadiho děl, pak se opravdu těším na ten zbytek...75% (25.02.2022)

Po Rozchode asi najsilnejší Farhadi. Na jednu stranu sa stále drží svojich typických tém, len tentoraz necháva hlavného hrdinu prechádzať jedným prúserom za druhým. Klamstvá a polopravdy, nešťastie a túžba pomôcť a zároveň udržať si tvár sa tu miesia s ľudskou malosťou. Poctivý to nie je tak úplne nikto. Každý si melie to svoje. Niektorí to robia sofistikovane. Niektorí nie. Niektorých ženú pozitívne motivácie, iných nie. Tento Farhadiho svet je nepríjemný. Nie je v ňom veľa dobrého a keď sa aj na chvíľu to dobré zjaví, tak len aby ukázalo hrdinom, čo ešte všetko môžu stratiť. Amir Jadidi je vo svojej úlohe presvedčivý. Dakedy ho máte chuť preplieskať. Na druhú stranu jeho motiváciám rozumiete. Nech už sa akokoľvek počas príbehu menia. Finále a jeho úsmev sú potom poslednou povestnou ranou voči divákovi, ktorý predsa len trošku dúfal v iný koniec. Farhadi je emočný mág. A som mu za to vďačný. Táto odvrátená strana Blízkeho východu má s tým našim svetom spoločného omnoho viac, než by sa na prvý pohľad mohlo zdať. (29.01.2022)

Nikdo nelže, a přesto nikdo neříká pravdu. Neuvěřitelně propracovaný scénář, detailní režie, fenomenální Amir Jadidi v hlavní roli člověka, který se zachová až příliš lidsky a tím se stane obyčejným hrdinou menším než život. Bohužel takoví obvykle špatně končí. Nejlepší Farhadiho film za deset let. Na emocionální punch Rozchodu už možná Íránec nikdy nedosáhne, ale pořád má slušnou páru. (20.01.2022)