Posedlost

„SPOILER! Žháři odpustil, pokřtil ho... a utopil!“ Amen. Kdepak edukativní pořad o norském rasismu a nemytých, hloupých Sámech s mongoloidními obličeji. Humorný casting to otočil. Pro sámskou holčičku vybrali čistokrevný nordický typ, výstavní kousek z Lebensbornu, zatímco křesťanský pastor byl hrozná držka, očividně kříženec soba a lední medvědice. Sveřepý kazatel nyní ve zmrzlé norské prdeli zkoumá, zda mu náboženská pšenka pokvete i za polárním kruhem. Jojo, vykropit půl černé Afriky, to svede i blbec, ale postavit na sámských kostech kostel na víc než jedno použití, to už chce fištrón. A do toho španělský covid, stádo (nejen vírou) nakažených oveček, na schodech nahatý a chlupatý Oskar věštící temné zítřky a slepá, na blatech zprzněná Agáta se v pokojíčku vznáší jako nějaká vzducholoď. Docela peklo. OKÉNKO ZPOVĚDNICE [][] Co je to zázrak? A) Když Bůh dá ďáblovi za pravdu. B) Když ve sklepě kostřičky sámských nemluvňat začnou mluvit. C) Když se ve zpovědním prostěradle, oddělujícím pastora od hříšnice, příhodně objeví otvor o průměru 4 cm. D) Když Suzanne otěhotní, přestože manžel přes ni už 6 let žádné prostěradlo s dírou nepřehodil. [][] Sex, incest a bohabojný zmrd, to zní dobře, ale ne v nezáživném a pustém filmu. Jen kříže hrobů a elektrické stožáry trčí z kamenité půdy, toť vše. Dvakrát otčenáš postačí. Třetí odříkám za křesťanskou poslední večeři a za nečekaný western s paroháčem. (08.05.2023)

Tohle je umění. Umění, jehož hlavním posláním je unudit diváka k smrti (nekecám - reálně máte pocit, že je to delší než Babylon a Avatar dohromady). Při snaze nekoukat na hodinky (protože pak se ten čas vleče ještě pomaleji) tak jen zoufale dumám nad tím, proč ten film sakra vznikl. Výsledkem je totiž mdlá a nezajímavá kreatura, která sice čas od času zahrozí fajn atmosférou, ale do půl minuty už se zase plácá na místě... Takže pokud se mě někdo zeptá, proč si před Scandi příště radši přečtu nějaké ty recenze, tohle je přesně ten důvod. (23.01.2023)

Tak nemůžu říct, že by to byl vyloženě průser ale ani to není film, kterej bych s klidným srdcem a vědomím někomu doporučil. Já sám z něho mám dost rozporuplný pocity. Každopádně je vidět, že nejde o americkej kousek, protože je to prostě jiný. Mám to mezi 2-3hvězdami ale v tomhle případě se přikloním ke třem slabším hvězdám. PS: Reverend byl pěknej zmrdeček(slušně řečeno respektive napsáno). (28.04.2023)

Posedlost je mysteriózní drama s přesahem do paganhororu. Pokud si odmyslíme fantastickou rovinu, pak zůstane příběh o střetu postav, který dostává podobu balady. Navrátivší se reverend má velké plány, jenže se postupně ukáže, kým ve skutečnosti je. Despotický kněz na jedné straně straší věřící Peklem a nevěřící věčným zatracením, pokud nepřijmou Boha, na straně druhé páchá jeden hřích za druhým. A nejsou to jen ledabylé lidské malichernosti, nýbrž hříchy nejtěžšího kalibru - zrada, smilstvo, vražda. Není divu, že místo pevné a láskyplné víry přináší zkázu a zmar. Působivý vizuál. Symbolické obrazy - zlatá moucha ukazující děvčátku cestu, levitující dívka, šerosvitné výjevy se svíčkami a petrolejovými lampami, drsná krajina a chladná voda divoké bystřiny. Pro běžného diváka bude asi snímek pomalejší, ale mě přišlo, že se celým příběhem vine neklidná nit temného napětí. Stavět kostel na dávném pohřebišti původních obyvatel není chytrý nápad už proto, že je nemorální. Jenže kněz se chová, jako by nebylo 20. století, nýbrž třinácté. A já správně několikrát říká, za hříchy se platí. Mýlí se však, když míní, že Bůh od hříchů očisťuje, páč k tomu slouží Očistec... (01.06.2023)

Obyčejně pomalé filmy plné náznaků moc nemusím, ale tohle mi nějakým záhadným způsobem sedlo. Jednak je to trošku netradiční zasazení, protože Norsko na sklonku I.SV není úplně standardním filmovým prostředím. Kor v kombinaci se sámskou kulturou. Dalším důležitým aspektem je sychravá atmoféra, ze které na vás leze zima i ve vytopené místnosti. Zapomenout by se nemělo ani na určitý sociální nádech, který diváka seznamuje s životem na severu Norska. No a nakonec jsou tu herci, kteří byli do jednoho skvělí ať už se jedná o Sælida v roli reverenda, nebo o představitelky nevlastních sester. Co se týče hororové stránky věci, tak tu nebylo snad nic. Snad jen jedna ze závěrečných scén žánr připomínala, ale jinak jde spíš jen o lehké myst náznaky. Nicméně to vůbec nevadí, protože v daném pojetí by nějaké výraznější nadpřirozené blbnutí působilo spíš rušivě. Za mě příjemné překvapení. 75% (22.04.2023)