The Cellar

"The Cellar" sa asi stáva jedným z tohtoročných hororových prekvapení. Súhlasím s tými čo písali, že by si priali trošku iný koniec, no nemôžem povedať, že by bol vyslovene zlý. Je to skôr ale koniec, ktorý chcel film a nie taký, aký by som chcel ako divák. No predsa len to ešte dotvára trošku tú atmosféru. Problémom je pre mňa ale aj Keirin manžel Brian, ktorý je veľmi dlho typickou mužskou postavou tohto typu filmov. S vetami typu: "Preháňaš." alebo "Si hysterická." a podobne. V podstate sa snaží byť tým rozumom filmu, no dokopy je vďaka tomu len neskutočne staré a otravné klišé. Film však má atmosféru, bol som zvedavý kam sa to vyvinie, chcel som pochopiť o čo vlastne ide a rovnako som chcel veriť, že sa Keire podarí svoju dcéru nájsť a zachrániť. Po vizuálnej stránke to nemá v sebe možno veľa, ale zase keď sa objaví to rohaté monstrum, vyzerá celkom schopne. Film viac využíva temnotu a snaží sa tým budovať atmosféru. No miestami sa mu ju darí budovať aj počas svetla. A okrem toho by som povedal, že ku koncu som mal aj otázku, či už nejaký čas predtým neboli všetci posadnutí a neblúznili. Tá možnosť tu je. Takže koľko vlastne z toho bola realita a čo sa odohralo v skutočnosti? Nemôžem si byť úplne istý. A robí to tento film celkom zaujímavý. Myslím si, že ak ste milovníci hororov a najmä paranormálnych javov, toto si pozrite. Myslím si, že vás to môže osloviť viac ako niektoré iné projekty v tomto žánri. Hodnotenie: B+ (12.05.2022)

"Jedna, dvě... tři... čtyři... pět... šest... sedm... osm... devět... deset. Jedenáct... dvanáct...  ∞ " Originální horor, po kterém budete večer počítat ovečky marně.  Btw, mně se ztratit dcera v "pivnici", zkušeně zahájím pátrání tam, kde je Kozel správně vychlazený, čili na sedmém schodu :-). Trochu bych se bál, přiznávám, že na mě odněkud vyskočí démonický kozel (kurva, vážně bylo nutný tam toho hollywoodštinou čpícího capa cpát?) jedoucí obkročmo na přerostlé Schrödingerově kočce, současně existující i neexistující, s míčkem v hrsti a  s elektrikářskou brašnou přes chlupaté rameno. Krocaním drápem bude vyťukávat číslice nekonečného Pí do žhnoucí Hawkingovy kalkulačky a vrčet a funět hůř než chabrus větrák u nás ve výpočetním středisku, až mi to načechrá ofinu na mé nebojácné a mužné pleši. Škoda těch olezlých pekelných rekvizit, viz kozel i stará pentagramová berlička po filmové babičce. Kdyby si vystačili jen s nekonečným počítání neexistujících schodů a míčkem skákající do hluboké černé prdele... šel bych do kolen a na čtyři. (08.06.2022)

Se čtyřicítkou na krku, s ledovou tříští Diona Phaneufa (její manžel a bývalý hokejista NHL) v krku a s démonem v zádech se na filmovou scénu vrací kanadská svůdnice Elisha Cuthbert, která o pořádnou roli nezavadila téměř dvě desítky let. Nějaké seriály a jedna hokejová epizoda jsou jí jistě málo, tak to vzala do svých vnad a vyprodukovala si horor o prokletém domě, respektive suterénu, kam se se svojí filmovou rodinou nastěhovala. Netrvá to dlouho a ze scény se poroučí její dcera (Abby Fitz), mladší syn (Dylan Fitzmaurice Brady) už také vyhlíží svůj zánik, něco nepěkného větří i její manžel (Eoin Macken), do toho se vesele procvičuje počítání do padesáti, vinyl z retro gramofonu přehrává záhadný vzorec ještě záhadnější rovnice, zlo věstící symboly v domě také hlásí svoji temnou přítomnost a Elisha je pořád oblečená. Z domu se příliš nevzdálíme, takže je celkem irelevantní, že se natáčelo v irských lokacích. Peněz na velkolepou kaskádu trikových efektů nebylo nazbyt, neznamená to ale ochuzení diváka o mrazení v zádech, každý šelest v ohanbí se počítá a napětí rozhodně nemá pohov. A technicky to nevypadá vůbec špatně. Elisha s přibývajícími léty, s tmavou barvou stoprocentně kryjící šediny a rosolovitými pažemi kontroluje zdárně podání své role. Když je vyděšená, tak je vyděšená, když je neklidná, tak je neklidná, těch nesexuálních poloh si za film vyzkoušela nemálo. Režisér a scenárista Brendan Muldowney měl jasný plán, který tvůrčím způsobem příslušně naplnil. Atmosféra je solidně atmosférická, záhada je správně záhadná, rozplétá se v ideálním poměru a tempu, načež nějaké ty drobáky zbyly i na strůjce celé té nervy drásající hrůzy. Kdo chce s Elishou vstoupit do nehostinného domu, bude muset oželet, že je před kamerou poněkud skoupá na postelové hrátky, ovšem strašidelné hrátky zvládá se svým štábem nadmíru vzorně. Tak jí přejme, aby další její zajímavá herecká kreace netrvala neúnosně dlouhý čas. Tenhle horůrek byl fajn. 8/10 (21.04.2022)

Velice se mi líbilo mírné prolínání konceptu s Heinleinovým Číslem bestie (kdoví, jestli ho někdo z autorů znal). Tam, kde se lavíruje kolem Leviathana a světů. Škoda, že tam zase byla zamarmeládovaná spousta mumbo jumba, nesouvisejících prvků jako povrchních pentagramů, hebrejštiny a lebek, úplně navíc a odporujících hlavní linii rekvizit. A ubrat řvoucího melodramatického doprovodu by také dost pomohlo. (17.04.2022)