tick, tick...BOOM!

Skoro jsem zapomněl jak Andrew Garfield je skvělý herec. Takhle nějak by se měli točit muzikály a je znát, že když někdo umí tak prostě umí. Dost mě potěšila i Vanessa Hudgens, která svou krsásu propůjčila spíš béčkovým pohádkám, ale pak se vrátí s takovým Boomem. Její scénu s hádkou či hlavní písní jsem si pouštěl snad tucetkrát. tick, tick BOOM je rozhodně jeden z nejpovedenějších muzikálů a je mi líto, že jsem neviděl originál. (28.11.2021)

Rent znám moc dobře a vím, co tomu předcházelo...Tudíž jsem ráda, že se tento film zaměřil na něco jimého než tento jeho nejznámější muzikál... Dost mě ten film dostal svými tesklivými písněmi, kdy mě při nich až mrazilo a přechody mluveného textu do písně byly tak... tak silný..Nemůžu najít to správné slovo.. Rozumím, že tento film bude pro NewYorčany perlou, pro ostatní velkou neznámou. Oscaři v hlavní mužské roli to tedy mají tento rok dost nabité a popravdě nevím nevím.. Je to hodně ponuré, nicméně plné cílů a touhy a myslím si, že mnoho lidí se s tím dokážou ztotožnit...Kreativní umělci holt žijí jiný život než lidé, kteří nemají takovou představivost... (12.03.2022)

Otvorene priznávam, že ten film by si odo mňa zaslúžil o niečo vyššie hodnotenie. Vie správne pracovať s emóciami, má vynikajúceho Andrewa Garfielda v hlavnej úlohe, perfektné piesne a aj téma o writer's block mi ako niekomu kto sa mimo svojho hlavného zamestnania, ktoré ho živí venuje pomimo aj profesionálnemu písaniu lyrics sadla ako uliata a dokázal som sa plne stotožniť s témou, ktorej sa Tick, Tick... Boom! venuje. Zároveň je to veľká pocta divadelným doskám, ktorá musí potešiť každého fanúšika divadla. A to je trocha ten môj problém. Ja totiž nie som nijaký veľký fanúšik divadla. Skôr preferujem tú filmovú tvorbu (obviously) a aj keď proti divadlu nič nemám, tak naposledy som v ňom bol snáď ešte na základnej škole. Vôbec nesledujem ani len svetovú divadelnú scénu, netuším kto bol Jonathan Larson a aj o Lin-Manuel Mirandovi som prvý krát počul iba nedávno pri "televíznej" premiére Hamiltona, ktorý mi však v podobe na televíznej obrazovke veľmi neučaroval (no uznávam, že naživo v divadle to musí byť neskutočný zážitok). Rovnaký pocit som mal aj pri Tick, Tick... Boom!, kde sa síce už nejedná "iba" o kamerový záznam predstavenia z divadla ako pri Hamiltonovi, ale kde mi taktiež prišlo, že toto by evidentne mohol byť perfektný zážitok v divadle, kde by to striedanie emócií a atmosféry (od veselo rozjuchanej po depresívnu) mohlo pôsobiť šikovnejšie, plynulejšie, hravejšie. To je vlastne problém, ktorý s Mirandom mám pri všetkých filmoch na ktorých sa podieľal, či už ako skladateľ alebo režisér. To čo bez pochyby funguje v divadle, nie až tak dokonale funguje vo filme. Predsa len sú to dve rozličné komunikačné média. A tak kde muzikálové čísla sú silou Tick, Tick... Boom!, tam je jeho slabinou vlastne väčšina scén kde sa práve nespieva. Raz je tu Jonathan šťastný, raz zaľúbený, raz deprimovaný, ale akoby tomu chýbala jednotná línia, celé sa to deje v takom nijakom slede udalostí bez pocitu, aby divák s ním tieto momenty hlbšie prežíval. Emočne to síce v mnohých scénach funguje tak akurát, ale vlastne to celé zo mňa vyprchalo akonáhle nabehli na Netflixe záverečné titulky. V divadle by som tento zážitok asi ešte prežíval niekoľko desiatok minút, vo filmovej podobe odznel až prirýchlo. CELKOVO: 6/10 (22.11.2021)

Úchvatný muzikál, jehož písně si budu zpívat ve sprše ještě minimálně měsíc. Uznávám, že je to trochu cheesy a kdybych hodnotil objektivně, tak tomu ten plný počet nedám, ale nemůžu si pomoct. Vyvolalo to ve mě dobrý pocit, inspiraci a radost. To je všechno, co od muzikálu očekávám. A bez rozkošného Andrewa Garfielda by byl tenhle film poloviční. 9/10. (24.11.2021)

Jonathan Larson má před sebou posledních pět let života. Samozřejmě o tom neví, ačkoliv jeho přátelé ve „velkém“ umírají na AIDS. Jemu zatím klepe na rameno třicítka, pracuje jako číšník, ovšem v žádném případě nezapomíná tvořit, a především nasávat život a nelítostnost moderního New Yorku okolo sebe. Řeší nedostavení se úspěchu, miluje svou přítelkyni, talentovanou tanečnici, a dokončuje futuristický rockový kus Superbia, který mu má přinést slávu a zaplašit černé myšlenky. Objevují se tu i prvky, které Jon následně použil i při tvorbě svého nejslavnějšího díla, rockové opery Rent. Ve stejném duchu navázal i dalším muzikálovým bestsellerem Tick, Tick ...Boom! Nedožil se ovšem ani jednoho, nečekaně zemřel měsíc před premiérou Rent. Zkoumal sociální problémy multikulturalismu, závislosti, jako jeden z prvních představil na scéně homosexuální a bisexuální postavy. A energický Andrew Garfield díky němu (znovu) dokazuje, že patří mezi nejtalentovanější mladé herce současnosti. Klobouk dolů. Lin-Manuel Miranda si Hamiltonem (kterého napsal a zhudebnil) získal řadu věčných fanoušků, i tady dokonale potvrdil, že hudbě prostě rozumí. Výsledek je oslavou umění, bohémství a hudby, která není pro masy, hudební čísla jsou každopádně nápaditá, skvěle sestříhaná a prostě jiná – třeba to, když se Jon hádá se svou přítelkyní. Paralelně skladbu sledujeme groteskně zazpívanou jím a Vanessou Hudgens. Výsledek není nijak památný, ale určitou stopu na divákovi zanechá. PS: Na konci jsem přemýšlel, zda je větší kočka právě Hudgens nebo Alexandra Shipp. (04.01.2022)