Cesta za smířením

Tommy Wirkola řeší manželské krize jinak než Woody Allen. Stejně zábavně a kreativně, ale hooodně jinak. Což mi připomělo, proč mám tak rád povedené filmy šikovných tvůrců, kteří svoji práci dělají s radostí a myslí to s námi diváky dobře. Cesta za smířením je norskou verzí amerických žánrovek, kde se všechno nečekaně zkomplikuje a teče červená. Silně černohumorná i vážná, groteskně brutální i se srdcem. Ne úplně originální námětem, ale neokoukaná postavami a jejich svetry. Přes počáteční jednoduchost nakonec i výživně sestříhaná a vyhrocená přesně tak, jak si spokojený divák žádá. Herecká parta eňo-ňůňo! (29.10.2021)

Norská divočina, která perfektně skáče mezi komedií, thrillerem, akčním filmem a vztahovým dramatem. Film, který nepřipraveného diváka může až šokovat a nikdy není jasné jakým směrem se bude dále ubírat. Pokud se divák filmu přizpůsobí a uvědomí si, že to tvůrci po většinu času nemyslí úplně vážně, bude se bavit jak při dialozích, tak i při přestřelených krvavých scénách, které jakoby vypadly z Braindead. Jedinou ale zásadní výtku mám k nevyváženému tempu a možná zbytečné dvouhodinové délce. Pořád to je ale originální dílo, kterým Netflix příjemně překvapil a má celou řadu výborně vypointovaných a vymyšlených scén. Cesta dědy na chatu je nejvtipnější scéna, kterou jsem viděl za posledních minimálně 10 let. (06.11.2021)

Film, ve kterém jsem se zamiloval do Noomi Rapace. A kdyby v něm bylo ještě trošku více krve a méně fekálií (fakt nechápu, proč je na sílu tlačit do skoro každé "cáklé komedie", a myslet si, kdovíjak to nebude svěží a vtipné?), šel bych s hodnocením klidně vejš! Každopádně mám po tom chuť začít se zajímat o norskej rock, soundtrack tu funguje znamenitě. [Netflix] (19.10.2021)

Brutálna a zábavná pecka, o ktorej som do včera nemal šajn, ale užil som si ju veľmi. Mix žánrov je namiešaný výborne a krvou sa nešetrí. Wirkola servíruje skoro až tarantinovskú zábavu so všetkým čo k tomu patrí a musím povedať, že si ma získal a zožral som mu to aj s navijakom. Takéto filmové prekvapenia mám veľmi rád. 9/10 (16.10.2021)

Tommy Wirkola už kdysi překvapil s jeho 7 životů a Jeníček a Mařenka, ale tohle mi kupodivu zas tak nesedlo. Předem nutno říct, že jde o trochu jiný film, než co by si člověk představil pod klasickým Norskem. První půlka je za mě trochu těžkopádná, nicméně pak už se film rozjede a dokáže relativně bez újmy zabavit. Nápad o třech vězeňských utečencích v domě není nic bůhvíjak originálního, herecky jde o průměr a jinak film ničím obecně nestrhne. Taková obyčejná kříženina parodické komedie a home invasionu se slušným gore, která jede ale v obou směrech jen napůl a moc mi to k sobě ve výsledku nešlo. Celou dobu jsem měl zkrátka takový pocit, že je mi jedno, co se ve filmu bude dál dít. Zlatý průměr - nic, co by se nedalo překousnout, na druhou stranu nic, nad čím bych jásal jako zdejší kolegové. (19.10.2021)