Režie:
Rod HardyScénář:
John PinkneyKamera:
Vincent MontonHudba:
Brian MayHrají:
Chantal Contouri, David Hemmings, Henry Silva, Rod Mullinar, Max Phipps, Robert Thompson, Amanda Muggleton, Yvette ReesObsahy(1)
Upíři žízní po čerstvé krvi! Jsme mocní, neporazitelní, vládneme! Někteří by nás možná nazvali upíry, ale na označení naší rasy až tak nesejde. První byla Alžběta Báthoryová, známá také jako Čachtická paní. Tak jako ona i my využíváme krev nižších živočichů, lidí, ke svému prospěchu. Ale i přes všechny výhody a přednosti nám něco chybí – vůdce. Právě proto jsme vyhledali posledního přímého potomka Alžběty Báthoryové, Kate Davisovou, a přesvědčujeme ji, aby se připojila na naši stranu. Není to lehké, Kate je houževnatá a odmítá svůj předurčený osud. A to se nevyplácí! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
Horor příliš nečekejte. Snímku vévodí halucinační scény v prostředku filmu, kdy se dostavuje slušná hororová atmosféra, jinak jde ale spíše jen o moderní upírské drama na téma, jak by to asi vypadalo, kdyby upíři žili mezi námi jako vykořisťovatelská organizace. Škoda, že zlověstný Henry Silva nemá ve filmu více prostoru, když už ho vytáhli ze Spojených států do Austrálie. Se svým démonickým zjevem mohl aspirovat na arcizáporáka, přitom má více méně postradatelnou vedlejší roli. ()
Australský horror, ve kterém upíři nenápadně infiltrovali lidskou společnost, mají své farmy, ve kterých pro krev chovají zdravé a silné lidské jedince a prakticky vůbec se nechovají jako nám známí krvesajové. I hlavní hrdinka Kate, podle všeho potomek Alžběty Bathoryové, má s jejich existencí z počátku problém. Ale oni ji mezi sebou chtějí a když něco chtějí... další z netradičních upířin, která se nese na podbně atmosférické vlně jako jiné australské horrory té doby rozhodně nedělá žánru žádnou ostudu. Možná je trochu dlouhá a místy zmatenější než systém ústecké hromadné dopravy, ale kladů, mezi které počítám i vynikající herce (Henry Silva!), je přeci jen výrazně více. ()
Jediné co mi na filmu vadilo a to opravdu dost, byla přemíra naprosto nudných pasáží, které mě dokonale uspávaly až se jim to nakonec i povedlo a já si musel Žízeň pustit znovu, abych vůbec věděl jak to celé dopadlo. Tenhle fakt zřejmě i ovlivnil můj celkový pohled na film, protože zatímco oceňuji režisérovu kreativitu a scénáristův experiment fakt, že jsem se polovinu filmu dost výrazně nudil a nepomohl ani slušný hudební doprovod mi nedovolí jít v hodnocení moc nahoru. Tenhle snímek doporučuji vidět především jen fandům upířího žánru, nebo australské produkce, protože zbytek z toho asi zrovna dvakrát odvázaný nebude. ()
Upři v roce 1979 modernizovali a po Drákulovi v New Yorku tu máme Australské upíry. Ti sice nemají žádné nadpřirozené schopnosti ani zuby, zato mají perfektně zorganizovaný systém farem, kde nejmodernějšími metodami dojí z lidí krev. A mezi ně se nedobrovolně dostává Kate, poslední potomek Čachtické paní, kterou se upíři snaží zlomit, aby se k nim přidala. Na papíře to zní výborně, ale v reálu i přes pěknou hudbu a kameru je to strašně nezáživně natočené. Žádné napětí, vzrušení, atmosféra (s výjimkou jedné pěkné snové scény), nijaké postavy a pekelně zabitý finále. Ron Hardy je zkušený leč televizní režisér a podle toho bohužel film i vypadá - jako nudné televizní drama. ()
Ve svém subžánru jistě poměrně originální počin s velmi komorním příběhem, který by vůbec nemusel být o (...), ale v podstatě jen o psycholiogicky trošku jinde hozených lidech, přesvědčených o své jinakosti a nadřazenosti, kteří se snaží zlanařit další ovečku. A jak se jim to daří či nedaří, o tom je právě tenhle film, s možná fádní zápletkou, ale silným provedením, tu silně psychologickým, tu správně lehce zmateným (u jistých sekvencí jsem si zprvu nebyl jist, která bije) a správně chmurným pomalým stylem vyprávění. Výborné herecké obsazení, zajímavé prostředí a naprosto úžasně natočená smrt v drátech elektrického vedení, jen dotváří kvality snímku. ()
Galerie (9)
Photo © Greater Union Organisation (GUO)
Reklama