Režie:
Victor SjöströmScénář:
Victor SjöströmKamera:
Julius JaenzonHrají:
Victor Sjöström, Edith Erastoff, John Ekman, Nils Arehn, Sigurd Wallén, William Larsson, Artur RolénVOD (2)
Obsahy(1)
Victor Sjöström otevřel filmem Ejvind z hor švédskou kinematografii světu. Příběh, odehrávající se v 19. století na Islandu, se stal jedním z prvních švédských filmů, které se dostaly po válce do evropských kin. První světová válka totiž zpřetrhala vazby skandinávského filmu se zbytkem Evropy, a tak měl švédský film možnost vyvíjet se zcela nezávisle na cizích vlivech. Výsledkem bylo posílení domácí kinematografie a příklon k severské kultuře, což demonstruje i čerpání námětů ze severské literatury. Eyvind z hor vznikl na motivy divadelní hry islandského spisovatele Jóhanna Sigurjónssona. Výrazným rysem filmu Eyvinda z hor se stala krajina, podobně jako v režisérově předchozím filmu Terje Vigen (1918). Drsná a nehostinná příroda, vykreslená s až mystickým nádechem, podtrhuje celkové poselství filmu o neodvratitelnosti osudu, což je prvek společný oběma jmenovaným filmům. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (10)
Adaptace divadelní hry Jóhanna Sigurjónssona Ejvind z hor a jeho žena (Berg-Ejvind och hans hustru) z roku 1911. Syrové drama z islandského venkova v 19. století neskutečně mrazí a dojímá i po mnoha letech od premiéry. Skvělou mileneckou dvojici sehrála skutečná manželská dvojice Victora Sjöströma a Edith Erastoff. U nás se hra hrála na Vinohradech od roku 1925 se Zdeňkem Štěpánkem a Leopoldou Dostalovou. Pro českého diváka zůstává fascinující už jen ten pohled mezi obyčejné lidi žijící v souladu s přírodou, které tíží vlastní vina tolik, že jsou ochotni obětovat vlastní dítě a nakonec i svůj život... #Scandi ()
Film Eyvind z hor (neboli Psanci) vznikl na motivy divadelní hry islandského spisovatele Jóhanna Sigurjónssona. A ta dramatičnost je ve filmu cítit v mnoha svých konotacích. Především dějová skladba je natolik působivá (dramatická) a klasická, že by se směle mohla rovnat dílům největších severských dramatiků, interiérové scény jsou výborně vypointované… Hlavní deviza celého filmu ale spočívá ve strhujících exteriérech. Eyvindovu postavu na pozadí bezútěšné severské krajiny si budu pamatovat ještě hodně dlouho. Co mi mírně zkazilo výsledný dojem, i když se samotným filmem to nemá nic společného, byl hudební doprovod skladatele a multiinstrumentalisty Koliba. Jakoby místy vůbec nerespektoval náladu na plátně a účel těch pár monotónních vysokých tonů už nechápu vůbec. [LFŠ 2010 – hudba: KOLIB] ()
Zajímavý příběh postavený na zajímavých vizuálech trpějící místy hluchými místy a občas lehce nepříjemným zvukovým doprovodem. ()
Motiv lásky až za hrob. Film vzbudil ve Švédsku a v Evropě velké nadšení. Je i přírodopisnou podívanou. Nádherné scenérie vodopádů a islandské přírody. Mladý muž chce zachránit hladem umírající rodinu. Ukradne ovci, je vězněn, pomůže mu bohatá farmářka. To je morální lapsus, protože on je ženatý a ona vdova. Utečou do hor a mezitím vidíme folklórní obrazy. Jsou objeveni a následuje srdceryvná scéna s dítětem. Vztah se začíná ochlazovat. Pouze poslední emočně silná scéna byla točena v ateliéru. Ostatní reálně. Film je soudržný ve struktuře, ve vyvážení obrazu a příběhu. Film má na tehdejší dobu neobvyklou délku a přitom nemá protahované scény. ()
Od pohledu krásný film. Sjöström s Jaenzonem měli řemeslo v malíku a dívá se na to i po letech náramně. Stejně silný je film i v suverénním podání prostého příběhu o lásce propadlých vyděděncích. Poutavě vystavěné dílo, které svou emoční sílu zúročí hlavně ve famózní a trpké závěrečné kapitole. ()
Reklama