Režie:
Fernando León de AranoaScénář:
Fernando León de AranoaKamera:
Pau Esteve BirbaHudba:
Zeltia MontesHrají:
Javier Bardem, Manolo Solo, María de Nati, Sonia Almarcha, Óscar de la Fuente, Celso Bugallo, Daniel Chamorro, Fernando Albizu, Yael Belicha, Mara Guill (více)VOD (6)
Obsahy(2)
Julio Blanco (Javier Bardem) není žádný neosobní korporátní manažer, jeho továrna na průmyslové váhy Básculas Blanco je rodinný podnik, který řídil už jeho otec. Všechny tu zná, všichni znají jeho a on bere rodinné podnikání opravdu vážně. „Víte, že s mou ženou jsme neměli děti. Moje děti jste vy všichni,“ připomíná svým zaměstnancům. Na stěnách v jeho kanclu už visí pěkná řádka diplomů pro vzornou firmu a nyní si umínil získat další uznání - regionální cenu pro nejlepší podnik. Za pár dní dorazí do továrny komise, která o udělení ceny rozhoduje, a všechno musí být v nejlepším pořádku. Jenže právě v té chvíli se všechno začne jaksi sypat. Vedoucí výroby Mirailles, jindy schopný profík, je teď úplně mimo, protože řeší trable s manželkou. Vedle továrny osaměle demonstruje nedávno propuštěný José a mává transparenty, na kterých nestojí nic, co by komise měla vidět. A aby toho nebylo málo, ještě je tu Liliana, stážistka v marketingu. A Julio Blanco má pro stážistky slabost. Hlavně ty, co si rády nechají zavázat oči... Blancova otcovská pozornost vůči zaměstnancům přesahuje všechny meze. „Když vaše problémy ovlivňují chod podniku, jsou to i moje problémy,“ hlásá a snaží se tahat za nitky jejich osobního života víc, než je zdrávo. Podle jeho názoru totiž váhy, aby vážily správně, někdy potřebují pomoci. Kam až zajde jeho snaha získat cenu pro vynikající podnik? (Bontonfilm)
(více)Videa (3)
Recenze (38)
Samotná myšlenka filmu neni vůbec špatná a Javier, který hraje skvěle záporáky, předvedl opět výborný, uvěřitelný výkon a tentokrát v roli klaďase! Aneb když jste hodný a starající se o dobro ostatních, tak jak už to bývá, snaží se každý s váma vy*ebat. Film se ovšem hrozně vlekl a vy si tak od 30 minuty přejete, aby už hlavnímu představiteli bouchly saze. To však ne a ne přijít... Čekáte, že bouchnutí bude velkolepé, ale ono moc nebude. Za mne 70%, z tématu se dalo vytěžit mnohem více a to i co do zábavnosti. ()
Dobrý šéf je spíše dramatem než černou komedií, která se z velké části opírá o charisma Javiera Bardema, jenž zde exceluje v roli ředitele rodinné firmy na výrobu vah, co svou práci bere smrtelně vážně a jeho důraz na rodinu a vliv na podřízené v mnohém jako by připomínal ne podnikatele, ale přímo nějakého mafiánského bosse. Vtip filmu spočívá v ironických momentech a drobnostech, které spíše než hurónské záchvaty smíchu vyvolají lehké pousmání. Přesto počinu rozhodně nechybí cit pro detail a svižné tempo, které z něj rozhodně dělají nadprůměrnou podívanou. Sice vypadá spíše televizně a svou vážností se přitom zejména v druhé polovině oddaluje televizním velikánům žánru, jako je třeba The Office (Kancl), kde je vidět, že to celé jde udělat přeci jen lépe. Přesto si tento španělský film rozhodně zaslouží pozornost zejména jako portrét bezskrupulózního muže, který si za svým vytyčeným cílem dokáže jít nehledě na překážky. A přitom skrytý za maskou milého a ohleduplného nadřízeného… ()
Sledovať Bardema a jeho snahu mať všetko pod kontrolou bolo fajn, ale bolo mi vlastne úplne jedno či sa mu darí, alebo nedarí. Komediálna kritika spoločnosti, kde bohatý, biely, heterosexuálny muž nech dojebe čo dojebe, tak jeho okolie to schytá vždy najviac. Zároveň triafanie sa do zbytočnej snahy po zbytočnom. Keby sa udalosti viac vyhrotili, tak by som sa bavil určite viac. Takto len zbytočne dlhé a na zaujímavé konfrontácie chudé. ()
Kašlu teď na film, chci si zapsat, co mě stál. Včera v osum večer bylo v Hradci kino naslepo. Žeru tyhle akce, takže volám do kina, jestli mi prozraděj aspoň dýlku filmu kvůli spojům domů. Prej 90 minut. To vychází, tak sedám na vlak, mám to do Hradce hodinu a čtvrt. Během první scény si v poloprázdným sálu do řady za mnou neomylně sedaj dva páry, instinktivně zdrhám o dvě řady jinam a slyším za sebou vtipný komentáře. No nic, film supr, po konci koukám na hodinky. Hovno 90 minut, přes dvě hodiny to mělo! Běžím zpátky na vlak jak debil, ale zbytečně; poslední spoj má sekeru 85 minut... Paní u přepážky mi nabízí, že mi proplatěj taxík, když si koupím lístek. Seru na tuhle imbecilní dohodu a jdu trpělivě čekat mezi bezďáky. Po půlnoci skáču na to opožděný tele, samozřejmě poslední spoj do mojí finální stanice mezitím nečekal a ujel. Kdo by taky čekal dvě hodiny, až Český dráhy milostivě najdou cestu z Prahy. Vyrážím tak domů pěšky, venku jsou krásný tři stupně a přede mnou ještě hezčích patnáct kilometrů. Procházím náměstím, u popelnice vidím opřený nezamčený kolo; bez rozmýšlení nasedám a podél řeky jedu mlhou a tmou jako sériovej vrah z noční směny. Teď budou tři ráno a já konečně sedím doma v kuchyni. Jdu spát, ráno po snídani hodím kolo do auta a zavezu ho zpátky k tý popelnici. Třeba se jednou bude hodit dalšímu takovýmu volovi. A vy teda co, vtipní kluci a holky, co jste mi v kině div nevlezli na záda - udělali jste pak večer jeden pro druhýho aspoň z půlky tolik, co já pro tenhle film? Anebo už od deseti objímáte plyšáky v postýlce? Dobrou noc. P.S. Na tom kole jsem nezmrznul jen díky Amoru jménem Liliana, která mě hřála stejně jako pocit z překvapivě nabitýho večera. ()
Už z názvu je jasné, že to může být buď ironie nebo sci-fi. Javier Bardem ne náhodou šéfuje zrovna továrně na výrobu vah. Své zaměstnance vydává za svou rodinu, neváhá jim řídit i osobní životy, či použít nijak zvlášť čestné metody. A když to nejde po dobrém, tak půjde třeba přes mrtvoly. Situační komedie značně aktuální, která má celkem dost slušně rozehraných scén . ()
Reklama