Hodina nejistoty

Tento thriller a socialni kritika s hlavni postavou Iphonem nedosahuje kvalit podobnych filmu jako Uplne bezvetri (1989) nebo Rabbit proof fence (2002). Reziser se zrejme snazi zkoumat zarmutek pri tragedii a k tomu nabizi lacine vzruseni.  Naomi Watsonova dela co muze. Hodinu bezi, tezce dycha, telefonuje a tvari se silene s rozsirenyma ocima, coz neni moc zabavne. Je to pochopitelne. V pandemickem case se zadne hromadne sceny tocit nedaly. (22.08.2022)

No tak neviem, z celkového filmového času je Naomi dve tretiny v lese, kde beží a beží, 95% celého času je na telefóne a fakt neviem, kde ten jej syn tú školu mal, ale myslím, že prebehla pol zemegule, možno aj viac než kedysi Forest Gump. Aspoň to naťahovanie diváka vyšlo, to odhalenie, čo stojí za tým. Ale napätie minimalistické, tak ako celý tento film. Je to len o herectve Naomi, ktorá je super, ale zaslúži si niečo väčšie. (18.03.2022)

Zaujímavý koncept, kedy z akcie v škole nevidíme (skoro) vôbec nič, respektíve iba zopár fragmentov prostredníctvom mobilu. V rámci filmov o streľbe na amerických stredných školách tak ide o novinku, trochu pripomínajúcu napríklad Searching (informácie iba cez technológie), alebo Locke (jedna postava celý film telefonuje) ale predsa len menej atraktívnu. Ono pobehovanie po lese a príjazd na miesto činu nedokáže nikdy naplno strhnúť, ale pri tak krátkej stopáži je výsledok uspokojujúci. (01.08.2022)

Námět parádní zpracování tragické na to, že to točil režisér Sběratele Kostí bída. Ženská si jde zaběhat nejspíše do Mexika podle vzdálenosti a mezitím ve škole kam chodí dojde ke střelbě. Tak si různě volá lidem a lidi volají jí a nakonec se tam dostane a vyřeší to. Pominu to, že má všude signál (absolutně nereálné) to, že se nedokáže otočit a je tak blbá, že si nedokáže zavolat třeba záchranku, aby ji vyzvedla  a tím pádem se z toho lesa dostala nemluvě o nějakém gps polohy podle , kterého by ji našly, ale co nepominu je to, že podělaný taxikář s navigací se tam ztratí taky . Jinak ten mobil co měla bych chtěl mít taky volala hodiny a nevybil se a pokud si normálně nechává policie řešit případy střeleb ve školách s rodiči tak se nedivím, že to tam tak vypadá. 40 procent (09.04.2022)

Ryze telefonní drama. To si šla takhle (dříve více sličná) Naomi Watts  jednoho rána zaběhat a její každodenní rutina byla narušena projíždějícími policejními vozy. Konaly se totiž policejní manévry v nedaleké střední škole, kde byla hlášena střelba. A shodou všech špatných okolností tuto školu navštěvoval i její syn, který je tam i tentokrát. Naomi zpanikařila, otočila běžecký kurs směr škola, duchapřítomně přivolala taxi, co má kvůli zátarasům zpoždění, a vydatně telefonuje. Telefonuje s policií, s autoservisem, se synem i pachatelem... prostě telefonuje neustále. A do toho se její počáteční svěží běžecký styl postupně mění na styl po třídenní souloži. Běžet necelých devadesát minut, co film trvá, může být únavné jak pro běžce, tak i diváka. Píchání v boku je hrdě potlačeno. Píchání Naomi také. Klikaté lesní pěšiny a silnice jsou takřka liduprázdné, takže běhej, holka, běhej. Nikdo tě hned tak nesveze. Stárnoucí Watts spojila síly se zkušeným režisérem Phillipem Noyce a vyprodukovala si drama, které nám sled dramatických událostí zprostředkuje pouze přes telefonní linky. Není to objevné, ovšem není to nikterak hrozně podáno, aby se to v pohodě nedalo vydržet. No, trvat to dvě hodiny, tak to už by si raději divák přál, aby hrdinka zakopla o bludný kořen, upustila telefon, který by se jí zakutálel do mokřiny, a běh Terryho Foxe by se předčasně ukončil. Film také může fungovat jako návod na levnou produkci. Určitě se náklady pohybovaly na velmi skromné úrovni. Můžeme být rádi, že nám Watts úspěšně dotelefonovala, nijak se u toho běhání nezpotila a příště může ve vytrvalostním běhu i reprezentovat, aby si udržela ten správný fyzický fond. 6/10 (24.08.2022)