Kdo to tam zpívá

Tento druh filmů mám nejraději, omezený prostor, mnoho zajímavých charakteru a zcela ucelený příběh bez zbytečných odboček. Scénář naprosto bez chyby, luxusně absurdní humor a všudypřítomný soucit, který divák váže k hluboce promyšleným postavám, které za své menší či větší chyby nakonci krutě zaplatí. Tento film nemůže nikoho zklamat. (08.09.2006)

Velký luxus. Srbové a obdobná chamraď z východu je mrdlá do hlavy tím nejlepším možným způsobem. Tuhle cestu do Bělehradu rozhrkaným autobusem jsem si vskutku náramně užil. Po cestě si divák nejenom užil spoustu zábavy, ale přiučil se něco nového o srbské nátuře, poznal srbské zvyky, srbský folklor, a to celé na pozadí zuřící války. Nádherně zachycená a skvěle předaná atmosféra doby divácky maximálně atraktivní formou, kde není nouze o humor, ale nechybí ani trošku hořké momenty. Z mého pohledu jeden z nejlepších jugoslávských filmů, které kdy spatřily světlo světa. (12.11.2019)

Úplně si nejsem jistý, jak moc to Šijan zamýšlel jako podobenství o zániku tehdejší Jugoslávie a zrození nové (přičemž ten zánik způsobila druhá světová) a jak moc šlo o poetickou lehce absurdní road movie tragikomedie. Já totiž mám pocit, že se snažil o obojí a nějak divně se to v tom všem pere. Především to podobenství v tom není úplně nejlíp zpracované - stará Jugoslávie je přítomná po celý film, různorodí cestující se střídavě moc nemusí a někdy si zase rozumějí (jak to tak v životě většinou bývá), ale náznak konce předpovídá jen stále častější přítomnost války jak v životech cestujících, tak v samotném filmu. Probíhá to tam, ale jen na pozadí. Zatímco mezi postavami žádný takový "vývin" není, maximálně tak těsně před koncem. Zas tak velký problém to pro mě ale není, protože nějak promyšlené to je tak jako tak a v tom si mi ten film líbí. Horší je však to, že si mě nedokázal úplně získat a největší podíl na tom asi má ta hudba, která tam hraje často a mě osobně prostě nesedla. Ne vždycky, ale většinou jo. Ale i tak ty slabé čtyři dám - pobavit to dokázalo, nějak promyšlené to je a celkově ta cesta autobusem po polích a poničených statcích má svoji kouzlo a poetiku. Slabé 4* (26.06.2021)

Road-movie s autobusom a malou spoločnosťou, kde je svojím spôsobom zaujímavý asi každý člen. Aj keď je deň pred vojnou, tak vojnová dráma to (okrem záveru) nie je, skôr vyložene komédia. Okrem otravného spevu, keď išla stále dookola tá istá pesnička, sa dalo zabaviť. Ale kultovým bude film asi len pre domácich, ktorí sa dokážu s mentalitou a prostredím stotožniť viac. (10.05.2014)

Jakmile cikáni dohráli svoji poslední písničku a skončily titulky, úplně jsem se zamiloval do jugoslávské kinematografie. Moje první seznámení s kinematografií této země tedy dopadlo skvěle. Naprosto jsem žasnul jak může příběh, který se odehrává pouze v autobuse, být tak strašně zajímavý. Je to především naprosto geniálnímy typy charakterů. Žádné umělé postavy, ale dokonalé úkazky typů běžných lidí. Připomínalo mi to i Menzelovskou poetiku filmů jako třeba vesnička. Miluju typickou poetickou českou kinematografii a jelikož ta jugoslávská je v mnoha věcech hodně podobná je jasné, že miluju i ji. Rozmýšlel jsem se mezi 4 a 5, ale i za ten krásný humor musím dát 5. (26.10.2006)