Seul contre tous
I Stand Alone
I Stand Alone
I Stand Alone
I Stand Alone
Režie:
Gaspar NoéScénář:
Gaspar NoéKamera:
Dominique ColinHrají:
Philippe Nahon, Guillaume Nicloux, Olivier Doran, Blandine Lenoir, Nicolas Jouhet, Gérard Ortega, Frankie Pain, Arlette Balkis, Laurent Aknin, Aïssa Djabri (více)Obsahy(1)
Na život lze nahlížet mnoha různými způsoby. Na pravdě nezáleží, tu si každý vytváří sám.
Možná, že většina štěstí každého z nás vzniká ještě před naší vlastní existencí. Spousta lidí se pak nezamýšlí nad tím, že jsou pouze objekty v onom všeobecně uznávaném modelu pevně stanovených hodnot, morálky a hranic dnešní společnosti. Však teprve za touto hranicí myšlenky dostávají skutečně praktický rozměr.
Každý se jednou může ocitnout v situaci, kdy je třeba minulost vymazat a vydat se zcela novou cestou. Tento příběh jednoho pařížského řezníka ji poznal nejednou…
V dětství ho opustila matka, otec byl zabit v koncentračním táboře. Poté, co se mu narodila dcera, opustila jej manželka. Přesto se měli dlouho dobře. Za bránění němé dcery se ale ocitl za mřížemi a byl nucen vzdát se bytu i vlastního obchodu, na který šetřil přes patnáct let. Nyní je opět na svobodě, ale nemá nic. Pracuje za barem a po čase odjíždí se svou těhotnou partnerkou na sever Francie, aby si otevřel nový obchod a začal nový život…
(Richie666)
Recenze (98)
Gaspar Noé asi není autor, který by tvořil pro nejširší publikum, ale jeho filmy mohou těžko někoho nechat chladným. Snímek plynule navazující na "Řezníka" a tvořící mezičlánek mezi ním a následným Noého opusem "Zvrácený" se svou nekompromisní upřímností i soucitem s člověkem, jehož okolnosti vyvrhli na okraj společnosti podobá knihám Ferdinanda Célina. Režisér opět předvádí bravurní práci s kamerou, zvukem (potažmo hudbou) a dokonalé zvládnutí střihu, P. Nahon podává minimalistický a přesto nezapomenutelný herecký výkon. Formální dokonalost však není nejdůležitější - podstaný je obsah filmu, stanoviska která zaujímá k otázkám morálky, spravedlnosti, smyslu lidské existence, života a smrti. Jakkoliv zní takovéto shrnutí banálně, "Seul contre tous" má pro mne takřka bergmanovskou naléhavost a některé Bergmanovy snímky připomene i svým neradostným, syrovým ale o to přesvědčivějším vyzněním. ()
Noé je určitě pořádný magor... Jeho filmy je hrozně těžké sledovat. Zde máme celou dobu nebezpečného destruktivního sociopata, schovávajícího se za pojmy jako "morálka" a "spravedlnost", jak se prochází po Paříži a nadává na všechno, co mu přijde pod ruku. Potom nám dá režisér 30 vteřin na opuštění sálu a všechno jde do ještě většího hajzlu... Zážitek, který bych si klidně odpustil. Problém je, že vizuálně jde o neskutečně působivý film. Není to ani tak samoúčelné jako ostatní Noého flmy... U Noého je hranice mezi pseudošokující onanií, obrovskou nudou a uměleckým náhledem na svět velmi tenká. ()
Snímek navazuje na starší Gasparovo dílo Carne bez jež znalosti mi mnoho věcí nedávalo smysl a až zhlédnutím obou dvou filmů za sebou mi to konečně začalo fungovat. Osobně mám ale radši první snímek, protože dle mého názoru důsledněji vystavuje jednotlivé formální prvky a Seul contre tous je už jen libovolně variuje... - - - Varování "Pozor! Máte jen 30 vteřin na to, abyste opustili tuto projekci." je ale samozřejmě perličkou navrch :) ()
New French Extremity verze Taxikáře. V pesimistickém voice-over monologu se bahnící portrét filozofujícího magora z jatek, který je - mírně řečeno - nespokojený se svým životem. Proč Gaspar Noé přešel od těchto výživně ukecaných, ranařsky úpřimných a rebelantských zpovědí k bezobsažným vizuálním onaniím jako Vejdi do prázdna? Protože miluje Kubrickovu vesmírnou operu? Eh! Tímto celovečerním debutem dokázal vytřít zrak Ferrarovi a dosáhnout na Scorseseho! P.S.: Doporučuji taky “předfilm” Carne, kde příběh jatkaře začína. ()
Život je niekedy boj a človek, aby ho prežil musí bojovať. Len niekedy vám ten život rozdá vskutku otrasné karty a z vášho doterajšieho - ako tak dobrého - života nezostane nič. Jednou z ciest je tá, že na všetko zanevriete a zostanete naštvaný. Na všetko a všetkých. A o tomto je Noého film, o človeku. O človeku, ktorý je tiež naštvaný a možno včera prešiel po chodníku práve vedľa vás. Je to výborné, dobre natočené a Philippe hral a rozprával na jednotku. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (2)
- Na konci titulků nalezneme speciální poděkování mimo jiné také režisérovi filmu Angst (1983), Geraldovi Kargleovi, jehož snímkem se Noé inspiroval. (Eldrick)
Reklama