Šplhající profesor

Sherlock Holmes a doktor Watson rozplétají pikantní záhadu - proč ctihodný vysokoškolský profesor pobíhá po čtyřech a šplhá po fasádě vlastního domu? Také se vám stává, že vidíte po dlouhé době film, který vás kdysi nadchnul, a zjistíte, že jste si ho pamatovali lepší, než jaký reálně je? Mně se to čerstvě přihodilo se Šplhajícím profesorem. Vybledlá vzpomínka na vzrušující kombinaci detektivní komedie a horroru po dvaceti letech od prvního vidění vzala zasvé. Komediální to tedy je, ale na hororu bych už netrval. :-) Jedna působivá scéna ze závěru, která si tak pohrála s mou pamětí, k mému překvapení trvá pouhé dvě minuty a je spíš legrační. Jako ryze komediální věc ale není Šplhající profesor k zahození. Rudolf Čechura napsal v podobně odlehčeném duchu celou sérii rozhlasových her (Sherlocka v nich hrál Svatopluk Beneš, představitelé Watsona se měnili) a Viktor Preiss sice možná není Holmes, jakého by si představoval A.C.Doyle nebo jeho bigotní příznivci, ale ze zhruba pěti českých herců, které jsem v této roli viděl, je nejsympatičtější a snesu od něj i všechny ty operetní grimasy a "zpívané" repliky, typické atributy režie Zdeňka Zelenky. Somrův doktor Watson připomíná komisaře Ledvinu z filmu Adéla ještě nevečeřela, Jan Šťastný a Kateřina Brožová statečně zápasí s plochostí svých postav pohybovým neklidem a trvale rozrušenými výrazy. Nejlíp by se mi bylo psalo o Petru Kostkovi v titulní roli, ale protože bych nerad prozrazoval rozuzlení, napíšu jen, že je to nejvýstřednější role jeho jinak celkem konzervativní dráhy. 70% (24.07.2011)

Skvělé. Vynikající scénář, kamera, lokace, herecké výkony. Jen hudba mi tam občas neseděla. Ty vtípky ve druhém plánu, ale i ty v dialozích! Skvěle podaný vztah Watsona a Holmese jako dvou skoro uličníků, radujících se ze života a dělajících si drobné naschvály. Ten dialog o jediném povolání, kde lež může vést k vyřešení záhady. Pokud jde o herce, Brožová mi přišla - jako vždy - studená a chladná a bez emocí, ale naštěstí se tu moc často neobjevuje. Celé to ale táhne Kostka, který je ve své proměně dokonalý a člověk mu to věří, jak se chová. Samotný Doylův příběh z dnešního pohledu nešlo vzít a uchopit vážně - kdyby se natočil jako detektivní horor bez nadhledu, tomu konci se dnes všichni vysmějí a profesorova přeměna by vyšla směšně. Proto je moc dobře, že tvůrci rovnou vzali předlohu z tohoto nadhledu a tímto stylem, protože jde o nejlepší a nejschůdnější cestu při adaptaci poněkud zastaralých pokusů o vědu. A ta Praha byl také skvělý fórek. Potěšilo mne to celkově velmi, pořádně odvedený kus filmařiny a herectví z doby, kdy jsme to ještě uměli. (06.06.2018)

"Náš obor je snad jediný, ve kterém i nepravdivá informace vede k nalezení pravdy." Hloubavý Holmes, nenažranej Watson a žádná vražda? Jen záhada lokálního charakteru, k jejímuž vyřešení je škoda každý šedý buňky mozkový, která při Holmesových dedukcích zemřela. Mě to tedy moc nebavilo a vtipkování o banánech na konci mi už připadalo vyloženě trapný. (22.10.2021)

Jen Zelenka dovede udělat z detektivky estrádu. Aneb Sherlock a Watson ryze po česku (viz taky srovnání Somrova Watsona s komisařem Ledvinou, o kterém píše Oskar). Jen zcela na okraj, v té době bylo zcela běžné, že si postarší muži brali za manželky o generaci mladší ženy (či dívky), na druhou stranu ale nutno uznat, že nechuť zestárnout je věčné a vděčné téma. (11.09.2018)

Ze všech českých herců, kteří kdy Sherlocka Holmese ztvárnili v rozhlasových hrách, jsem měl a vždycky budu mít nejraději Viktora Preisse. Jsem proto rád, že jsem ho v této roli mohl také vidět... A že byl skvělý jako vždy. Když si k tomu připočtu, že doktora Watsona hrál Josef Somr a pana profesora Petr Kostka, že to celé bylo příjemně vtipné a tak akorát dlouhé, měla by být spokojenost na místě, kdyby... Kdyby ovšem zpracování nedostal na starost Zdeněk Zelenka, jehož specifický režijní styl se mi zřejmě nikdy pořádně nezalíbí. Tři a půl hvězdy. (15.01.2012)