Záhadná paní Savageová

Je těžké poznat, kdo je a kdo není normální. Je ale také těžké poznat, kdy se normální člověk chová jako blázen, anebo je to jen blázen, jenž se chvíli chová normálně. A když se blázni i normální sejdou v jedné místosti a začnou se "chovat jako blázni" všichni, je to opravdu mazec. Pomalý příběh nám vykresluje postavu za postavou, aby přinesl vcelku vtipné a zároveň dojemné rozuzlení. Herecký ansámbl je špičkový a tak film nemá chybu. Jen si na závěr kladu otázku, jestli by mi nakonec v blázinci nebylo líp, než tady v tom "blázinci"...90% (30.06.2012)

I v druhé polovině devadesátých let bylo v silách České televize spustit na obrazovce herecký koncert, neboť stále disponovala možnostmi k jeho uskutečnění. Hvězdami v tom nejlepším slova smyslu (Květa Fialová, Preiss, Postlerová, Donutil, Lábus, Vančurová, Brodská), kvalitním scénářem (Patrickova hra) i citlivou režií (Fialové manžel Pavel Háša). Pointovaný a rafinovaně gradovaný děj divadelnost předlohy jen dále podtrhnul a tím umocnil i působivost hereckých kreací včetně té, která po zásluze vévodí: paní Savageová byla evidentně uzpůsobovaná Fialové na tělo a její pojetí s postavou bezesporu dokonale splývá; určitě jde o jednu z jejích životních rolí. Černobílá dvojznačnost hned celého řetězce mezních situací, násobená řadou ryze komediálních přesahů, dala hercům další možnost k demonstraci jejich neoddiskutovatelných předností. Výsledný tvar i dojem, lahodný bonbónek pro požitkářského diváka, patří již teď nepochybně do zlatého fondu české televizní tvorby. (22.03.2008)

U tv inscenací s Květou Fialovou se vždycky cítím jako na příjemné návštěvě u dobré, roztomile trhlé známé. Troufám si směle říct, že v téhle komedii hraje sama sebe. Vynikající je i obsazení vedlejších rolí, zvláště povedený trojlístek Donutil-Lábus-Postlerová v rolích vypečených dětí p. Savageové exceluje. (06.05.2003)

Tahle televizní inscenace se mi velmi moc líbi. Taky souhlasím se všemi ostatními , že všichni herci v téhle inscenaci excelují. Příběh vypráví o staré ovdovělé bohaté dámě alias Květa Fialová , kterou její tři děti poslali pro jeji pošetilost do blázince. Její tři deti chtejí po ní jenom peníze z dědictví. No nejvíc se mi líbil ten konec , když ji ředitel blázince propustil a řekl ji tohle. Vy rozhodně mezi blázny nepatříte a vy nikdy nebudete sama. A měl i pravdu protože i když ji její děti zapudili tak žena s takovým dobrým srdcem jako je ona nikdy nebude sama. (04.05.2008)

Ačkoliv výchozí situace příběhu (sobectví tří dospělých dětí a jejich nepřejícnost štěstí své, ač nevlastní, matky) je na první pohled smutná, celá inscenace je pojata v lehce komediálním duchu. Květa Fialová ve své vcelku typické poloze laskavé postarší dámy zaujme na první pohled, není však zdaleka jedinou hvězdou této výtečné televizní inscenace. Úžasní jsou snad všichni aktéři, ať už jde o jednotlivé pacienty sanatoria (namátkou bych třeba vyzdvihl Viktora Preiss či Danu Batulkovou), kteří vcelku nenápadně postupně vyjevují důvody své hospitalizace, nebo o hamižné děti paní Savageové (Donutil, Lábus a Posterová), jejichž intriky ve snaze získat majetek své nevlastní matky se neustále stupňují. A Marta Vančurová v roli laskavé zdravotní sestry je tak kouzelně empaticky napojená na hlavní  hrdinku příběhu, jak to jen ona umí. (14.06.2023)