Půlnoční klub

Pomalu se mi děje to, že mám problém u teen seriálů přijmout ty mladé. U dětí, jako v případě Stranger Things to šlo docela v pohodě, ale u mladých se mi děje to, že jednak ty postavy nechápu a jednak mě otravují. Není to poprvé a zde se mi to zopakovalo. Young adult horor od Mike Flanagana, na kterém jsou sice tvůrcovi kvality vidět, ale zároveň mě to vůbec nebavilo sledovat. Atmosféru si to chvíli vytváří, abyste si po půl hodině uvědomili, že vlastně vůbec nevíte, co se tam děje. A pokud už se něco děje, tak jestli Vás to obecně vůbec zajímá. Podobný pocit jsem měl s autorovou Půlnoční mší, tak nevím, jestli to je náhoda nebo se svým nejlepším projektem (Haunting of Hill House) se autor nečekaně rychle vyčerpal. (27.10.2022)

Tak letos mě Flanagan nepotěšil. Ne že by snad ztratil režijní schopnosti, ale v Půlnočním klubu řeší témata, která mě příiš nezajímají, respektive nebavilo mě se jimi prokousávat na téhle poměrně štědré ploše deseti hodinových epizod. Chápu účel těch jednotlivých povídek - příběhů, které si hrdinové vypráví. Dokresluje se jimi hloubka charakterů, protože v každém příběhu se nějak odráží jeho autor. Ale mě to prostě nebavilo. Samy o sobě jsou ty povídky moc krátké na to, aby byly divácky uspokojivé, a dění v hospici by mi pravděpodobně přišlo divácky atraktivnější v kratší, sevřenější formě. (19.10.2022)

Ikdyž závěr tentokrát nevyvolal ten wow pocit (tak jak to u Flanagana bylo už 3x) tak mě tenhle klub bavil dost. Všudypřítomná možnost smrti, se kterou se každý v hospici vyrovnává po svém, a hlavně skvělé noční fiction příběhy jednotlivých postav, které jsou do jednoho na plnou palbu. Herecky silné (je to vidět hlavně v konfrontaci s těmi nočními příběhy, kdy děti hrajou každý večer někoho jiného) a Flanagan za kamerou zraje jako víno. 8.5/10 (08.03.2023)

Flanagan zase válí. Pro mně je to asi nejtalentovanější a nejoriginálnější soudobej hororovej tvůrce, třebaže s každým dalším dílem tam toho hororu má míň a míň. Po dvou sériích hororovýho Haunting přichází i s druhou porcí  hororovýho "Midnight" seriálu, ve kterým je však největším hororem samotnej obyčejnej a ve skrze realistickej, nepříznivej a krutej osud obyvatel zdejšího hospice. Hororový prvky jsou tady vlastně jakýmsi doplňkem toho, co se seriál snaží divákovi sdělit - vlastně (meta)fyzickým ztělesněním strachů a přání hlavních postav, ať už ve formě vyprávěných půlnočních příběhů nebo ve formě skutečných hororových prožitků v chodbách starýho baráku - a celej příběh tak vlastně není o strachu z bubáků, nýbrž o strachu ze smrti, o beznaději, o neférovosti života, ale i o naději, síle, vůli žít, nevzdat se a hledat cestu, a nakonec vlastně i o samotným smíření. A celý je to pojatý neskutečně lidsky, takže emoce, který tu kanou na každým kroku, zdaleka nejsou prvoplánový a každej je schopnej se s nima ztotožnit, i když v takový situaci ani nebyl. Vytkl bych snad jen trochu klišoidní a zbytečný cliffhangery na konci některých epizod, a závěrečnou scénu celý série, která zaváním otevřenýma vrátkama pro případný pokračování, což mi tady ale přijde zbytečný a vlastně i kontraproduktivní vzhledem k vyznění celýho příběhu. (27.10.2022)

Je tu podzim a Mike Flanagan, jeden z nejlepších hororových tvůrců současnosti, vypouští svůj nový projekt. A zas to bude dílo, které bude lidi rozdělovat. Flanagan je tvůrce, jenž pracuje s horory a jejich atmosférou jinak. Nesází na laciné lekačky, ví jaké jsou pravidla žánru, a vždy jsou u něho postavy na prvním místě. A s tím je potřeba počítat, ještě než si seriál pustíte. Celé je to o postavách, které čelí tomu nejhoršímu, a snaží se být pozitivní, a využít čas co jim ještě zbývá. Po scénáristické stránce je seriál výborně napsaný. Každá postava si projde uvěřitelným vývojem, dialogy jsou vynikající a celé je to realistické a přirozené. Hlavní herecká osmička mladých herců předvádí výborné výkony, které jsou emocionálně silné, uvěřitelné, dojemné a znovu přirozené. Tvůrci si vše pohlídali i po režisérské stránce. Každý díl funguje dost dobře, má parádní atmosféru, výborné momenty a samotné povídačky jsou zábavné, přepálené a taky napínavé. Jediný s čím jsem měl větší problém je to, že seriál má o dvě epizody více, než je třeba. Kdyby to mělo jen osm epizod, a děj by nebyl zbytečně "natahovaný" a soustředil se na hlavní dějovou linku a záhadu, tak bych byl spokojenější. Z mého pohledu je Půlnoční klub dost povedený seriál a já se těším na další projekty od Mikea Flanagana. (12.10.2022)