Barák

Za mě teda film, který je ve všech směrech naprosto geniální. Začal bych s animací, která byla v každém ze tří příběhů tvořících tento snímek trochu jiná, což je podle mě moc fajn nápad, jednak pro lepší uvědomění si, že se jedná o různé příběhy, jednak pro to, že každý typ animace je svým způsobem originální. V první části jsou hlavními protagonisty panenky z filcu. Tento typ mně osobně docela nahání strach, hlavně kvůli těm malým černým očím, které jsou tak blízko u sebe. V druhé části je propojena animace s reálným základem, takže divák má přeneseně pocit, že by se to klidně mohlo dít u sousedů v ulici. Třetí část mi připomíná Fantastického pana Lišáka, a to jak postavami, tak i domem, ve kterém se děj odehrává. Nyní něco k příběhu: Ohromně se mi líbí nápad, že se všechny tři části odehrávají ve stejném domě. Vyhovuje mi to asi o něco více, než kdyby prostředí každého příběhu bylo úplně jiné, jako je tomu například ve filmu Smrtelné historky (2016). I když i to má samozřejmě něco do sebe. Je také dobře, že se každý příběh odehrává v jinou dobu, takže máme možnost si prohlédnout v různých etapách historie. Děj je velmi ponurý a pokud se člověk zamyslí, tak i docela filosofický, v tom smyslu, že je nad čím hloubat, pokud děj sledujete bedlivě a do hloubky. Každá část s sebou nese nějaké poselství a ponaučení z chyb postav. Celkově tedy velká spokojenost. (19.09.2022)

"Dnes má přijet můj známý." -"A má peníze?" "Potkala jsem ho před osmi lety na workshopu tibetské hudby. Od té chvíle se bavíme jen na astrální úrovni." -"takže nemá peníze!" Velice zajímavý počin! Je to absurdní, je to bizarní, ale naprosto parádní. Asi to nebude pro každého, ale já se bavil. Stop-motion animace je vždycky docela creepy záležitost! Máme tady tři příběhy, každý jiný a v podstatě stejný. Nad všemi se musí člověk pozastavit a zamyslet. Tyhle věci si nenechám nikdy ujít, pokud na ně narazím. (24.01.2024)

Stop-motion animácia krásne dopĺňa creepy atmosféru troch príbehov. Každý máme svojské chápanie umenia, a preto vám poskytnem svoj pohľad naň. Film znázorňuje v prvom snímku rodinu, ktorá je svojimi príbuznými zavrhnutá pre svoje majetné pomery. Otec rodiny spolu s matkou sa dostanú do situácie kedy sa môžu všetkého vzdať a spolu s deťmi sa presťahovať do nového. Rodinka padá do pasce šialeného architekta a stáva sa jeho hračkami. V tomto obraze vidím pohľad na nezdravé prepadnutie materialistickým túžbam. Druhý obraz som vôbec nepochopil, preto to zhrniem asi ako osobnú traumu zo životného štýlu niektorých ľudí. Posledný obraz bol optimisticky vzatý a padol po prvom a druhom na úrodnú a upokojujúcu pôdu. Dom ktorý zažil toľko ľudského nešťastia zažije obrodu, očistenie a nový začiatok podobne ako jeho obyvatelia. Vydá sa naprieč novým horizontom a zanechá svoju minulosť za sebou. Takto som film pochopil v jednotlivých obrazoch ja. Bol to zvláštny zážitok a ak nieste zvyknutí na podobnú animáciu, je to trochu nepríjemný zážitok. (16.01.2022)

Tři velmi divné povídky. Stylem mají nejblíž Gondrymu, Kaufmanovi a Jonzemu a občas je i dost jasně poznat, kde na ně autoři odkazují. První povídka je laděná hlavně jako mysteriózní, s pár hororovými scénami a pár drobnými pokusy o absurdní humor, které ale kvůli té tajemné atmosféře nevyniknou. Jinak je ta atmosféra ale dost slušná, jen mě zklamalo, že je záhada onoho domu a jeho podivného architekta je jen takovým pozlátkem a nikam nevede (ačkoli ta atmosféra se tváří, že ano), že se dá celkem rychle odhadnout, k jaké myšlence to dospěje a že zvrat v závěru vyloženě odkazuje na Gondryho segment v Tokiu!, jenže tady je použit jen jako prvoplánový šok, zatímco u Gondryho byl mnohem sofistikovanější. Druhá povídka je takový pokus o komedii ve stylu Kaufmanových filmů, tz. bizarní námět, netradičně zpracovaný a s jeho dost zvláštním humorem, který ne každému sedne a ne každý ho bude chápat jako humor. Mě ale sedí a tak jsem tu pár kreativních scén ocenil a lehce se u nich i pobavil (hlavně u tančícího hmyzu), ale pořád je to jen snaha. Nefunguje to tak dobře jak by mělo, místy je to celkem nuda a ten příběh o invazi škůdců horších než je hmyz sice má něco do sebe, ale pracovat se s ním podle mě dalo daleko líp. Třetí povídka je poetický nonsens. Je lehké mu kvůli jeho melancholické atmosféře podlehnout, ale taky je lehké poznat, že to vlastně nic neříká, že to pořádně nevygraduje a že obsahově je to skutečně prázdné. Ani k tomu dosáhnutí zenu, ke kterému to ke konci začínalo spět, to nedošlo. Na jednu stranu jsem za to rád, protože bych tu zase musel vypisovat, v čem mi tahle buddhistická myšlenka nesedí, ale na druhou stranu lepší nějaká myšlenka než žádná. Tady se vlastně jenom hlavní hrdinka (která pro mě byla napřič všemi povídkami nejsympatičtější) pohne z místa i s tím místem a tím to končí. Snad se to dá vztáhnout jen k tomu, že to bude nový začátek pro ten dům, ale vzhledem k tomu, že je to jediný spojovací prvek všech tří povídek, tomu moc nevěřím. Navíc to začalo sakra slibně, zjevně postapokalyptický svět zatopený vodou, do toho tři naprosto odlišní kočičáci žijící v jednom z posledních domů, do kterých se dá dostat, do toho vtipné scény včetně narážek na ezoteriky... Už jsem si fakt myslel, že tohle bude přesně ta povídka, která mi sedne nejvíc. Ale ono to nakonec dopadlo stejně, jako ty dvě předchozí, Proto jsem je taky nehodnotil zvlášť, protože by u nich hodnocení bylo vždycky stejné - a to 3*. Každá z těch povídek má něco do sebe, asi na ně jen tak nezapomenu, ale každá mi nemalým počtem věcí vadí. Chtělo to prostě nějaké celistvější a silnější uchopení, ale co jsem viděl pár povídkových filmů z poslední doby, mám pocit, že je to problém snad v každém. 3* (03.06.2022)

Vlastně ani příliš nevím, co si o filmu mám myslet. Rozhodně bych ho neoznačila za komedii a už vůbec ne za dětskou pohádku. Copak tam bylo něco vtipnýho? Jestli jo, tak mi to ušlo. Všechny příběhy spojuje jeden dům. První povídka byla strašidelná a připomínala dětskou adaptaci Domu v růžích nebo Sídlo Winchesterů. Druhá byla o zoufalém myšákovi, který se zbláznil a poslední o kočce, která nakonec dům neopustila. Pokud by rozvinuly první příběh, tak to mohlo být zajímavé. (27.01.2023)