Bezejmenní

Po Nepřemožitelném zlu jsem měl příjemné chvění na zátylku. Po Rec jsem se nemohl hýbat. Po "tomto" jsem se hýbal velice dobře a to směrem na záchod. Dáme tomu temnou atmosféru, pár stroboskopických střihů s hrozným zvukem, trochu nechutnosti a nakonec to trochu zamícháme, aby to vypadalo, že je to pro inteligentního diváka. Tvl s tím jděte víte kam. Tohle žrát nebudu! Prostě nejblábolovatější blábolojdní blábol z Blábolova. Hvězdička za slibný start. (03.09.2009)

,,TEPRVE TEĎ JSME PŘIPRAVENI. TEĎ KONEČNĚ DOSÁHNEME TOHO CO SE JEŠTĚ NIKOMU NEPODAŘILO. OBNAŽÍME ZLO V JEHO NEJČISTŠÍ PODOBĚ. TOTÁLNÍ SPOJENÍ, MAXIMÁLNÍ ČISTOTA. KONEČNÉ ZOHAVENÍ EXTÁZE. A TY TOHO BUDEŠ SVĚDKEM“...... /// Nekecal! Byl jsem u toho rád! I když přiznávám – nalezená holčička nebyla pohledem pro boha, ale pro silný žaludky. Ten kdo ji tam nechal neměl (zřejmě) zájem na identifikaci. K tomu se přidá po letech záhadnej telefonát...... Paranormální jevy a esoterismus mající kořeny až v Dachau (jasně že ne někde na náměstí) v ponuré detektivce s téměř dokonalou atmosférou. Strach mají herci, venku (u mě) je měsíc v úplňku a tak já....no co mám dělat, když furt choděj sami po nebezpečnejch místech! DĚSÍ TĚ, PROTOŽE SE TĚ BOJÍ! (Aha, díky!) Nikomu se tady netřese ruka, děj je jednoduše logickej a paní začíná bejt nepříčetná. Novinář je na místě činu, polda se tam chystá a .....pravda, konec překvapil, ale HLAVNĚ MI NEVOLEJ!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knížku ,,The Nameless“, kterou napsal Ramsey Cambell číst nebudu. 2.) Thulský společnosti. 3.) Nemám na ta Japonský sračky žaludek. 4.) Od filmu chci víc než jen utrpení. 5.) Thx za titule ,,tomaszon aka mufik“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (12.08.2011)

Nějak jsem neporozuměl motivaci těch Bezejmených. Mnoho situací a postupů se mi zdálo naprosto účelových a pro posun děje zcela nepodstatných, např. podříznutý muž nebo ty "střihové vize", které pak neměly žádný význam. Tohle by mi nevadilo, kdyby Los Sin Nombre byli strhující po formální stránce, což nebyli. Napjatý jsem sice byl, jenomže pak to zabil docela pitomý závěr. Škoda, rozjezd byl velmi slibný. (13.09.2009)

Můj asi nejlepší Balagueró. Dokonce se mi Los sin nombre líbil víc než REC. Tématika nacistického okultismu mi je docela blízká a je škoda, že se jí filmaři neujímají více. Snímek je od začátku tajemný, napínavý a má příjemnoě mrazivou atmosféru. Já osobně jsem každý další záběr hltal a čekal jsem, co nového přinese vyšetřování, jak matky, tak vysloužilého policajta. Závěr, který měl šokovat zrovna moc nešokoval a trošku mi pokazil celkový dojem z filmu. Kdyby závěr byl trošku více tajemný, tak dám plný počet hvězdiček. Tenhle závěr mi přišel moc obyčejný. (31.12.2011)

O jeden chlup z nosu menší pitomost než autorova následující Temnota. Zatím jsem od něj viděl pouze tyto dva snímky, ale na další už ztrácím chuť. I přes mojí svatou trpělivost to šlo celé mimo mě, osud hrdinů mi byl ukradený stejně jako všechny ty mysticistní bubu bláboly. Ale co čekat od Španělů, kteří podobné shity produkují pravidelně a rádi. 35% (08.07.2011)