Krásné bytosti

Film, který se zajímavou lehkostí kombinuje lidskou křehkost a zároveň i zbytečnou surovost. Ještě ke všemu v rovině kluků, kdy se mnohdy předhazuje spíše to druhé. Nejvíce překvapující na filmu byly vztahy mezi aktéry, které ukázaly, že něco takového mohou mít i zastánci mužského pohlaví. A přitom nemusí jít o žádnou macho propagandu. Klasicky do toho musí autor vtěsnat nějaké nadpřirozeno, což je na tyto filmu už klasika, ale zase toho nebylo tolik. Po nějaké době islandský film, který mě bavil a dával mi i smysl. (17.10.2022)

Silný drama o dospívání a hledání svého místa, který tak trochu bortí naši idealizovanou představu o bezpečném severu Evropy zalitým sluncem. Film maluje obraz chaotického života puberťáků a na paletě má vše od šikany, přes zneužívání a problémové vztahy s otcem, po drogy nebo sociální nerovnost. Když v příběhu začne rezonovat i mystika, začal jsem se v množství témat trochu ztrácet a přemítal, co chce vlastně režisér snímkem říct - zda jde o znepokojující apel nebo se jen snaží vyprávět příběh a nechat diváka vybrat si, co si odnese. Díky kinu Edison jsem měl možnost se na to Guðmundssona přímo zeptat - a odpověď mě celkem překvapila. Krásné bytosti mají podle něj dvě vyznění (mini spoiler) - první je řídit se intuicí (jako protagonisti kterým radí hlásek v podobě svědomí nebo snové matky) a druhé ukázat body, v nichž dospívající mohou zahučet do spirály kriminality, a apelovat tak na společnost, aby jim v těchto momentech pomohla se vrátit na tu správnou cestu - neboť nejde o v jádru špatné lidi, ale jsme všichni krásné bytosti. 80 % (20.09.2022)

Takový to malý, hezký, skoro až roztomilý, násilíčko. Jak řiká Fincher, "i think people are perverts", což vysvětluje obecnou oblíbenost těhlech kousků. Ta zhnusenost při sledování šikany nám prostě nedovolí odtrhnout oči. A i když tihle mladíci na cizí štěkaj, mezi sebou jsou jedna velká rodina, co si kreje záda, takže relatable™. Všichni přece chceme někam patřit. Jedna filmová: ti dětský herci byli vynikající. Často drsný, občas opravdový, jednou dojemný. #kviff56 (80%) (30.10.2022)

Výborný evropský film neupozorňuje jen na obvyklé trable dospívání, ale taky na zvyšující se agresivitu mladých. Nekončí však u konstatování faktu, jak je obvyklé v jiných dílech, ale přináší i určité řešení a nadějnou vizi. A důležité poselství, že kamarády je potřeba si vybírat. Občas selhává kamera ve snaze být cool, jinak ale nemám co vytknout, po delší době opravdu kvalitní dílo. (12.11.2022)

Čakal som novú Skazenú mládež, no tá sa našťastie nekonala. Miesto toho som dostal citlivo vyrozprávaný príbeh o mladých kamarátoch, ktorí tak nejak... žijú. So všetkým, čo im život dal, ale taktiež o to snaží odobrať. Avšak chvalabohu to nie je len príbeh o bolesti a utrpení, ale taktiež aj o nádeji na lepší zajtrajšok, o chvíľkovom pocitu šťastia, o snahe uniknúť od boľavého života a odtrhnúť sa z okovov. Miestami to možno strácalo moju pozornosť, možno to strácalo na kráse a možno tam sú chvíle, kedy filmu dochádzal dych. Ale taktiež tam bola islandská príroda. Hudba. Mladosť. Citlivosť. Vtip. Moment. Láska. Priateľstvo. Priateľstvo, ktoré bolo silné a krásne. Rovnako ako citlivý a emocionálne inteligentný Addi. A vlastne aj tie ďalšie bytosti. (16.06.2023)