Krásné bytosti

Takový to malý, hezký, skoro až roztomilý, násilíčko. Jak řiká Fincher, "i think people are perverts", což vysvětluje obecnou oblíbenost těhlech kousků. Ta zhnusenost při sledování šikany nám prostě nedovolí odtrhnout oči. A i když tihle mladíci na cizí štěkaj, mezi sebou jsou jedna velká rodina, co si kreje záda, takže relatable™. Všichni přece chceme někam patřit. Jedna filmová: ti dětský herci byli vynikající. Často drsný, občas opravdový, jednou dojemný. #kviff56 (80%) (30.10.2022)

"Kde mas skutecne oko? Otcim mi ho vystrelil vzduchovkou, nevedel, ze je nabita... A kde je tvuj vlastni otec? Umrel, utopil se. Dal si LSD, myslel si, ze je Jezis a chtel chodit po vode." Takovy normalni film o sikane, dospivani a pratelstvi na Islandu. Film ve svem vypraveni neni dokonaly (Co Balli a skola, jeho spoluzaci? Ti zmizeli jako mavnutim kouzelneho proutku.), ale bavilo me to a ma to atmosferu a kvalitni zpracovani. Hosi na houbickach byli bezchybni. Zajimave je z postav sledovat predevsim Addiho. Jenom nechapu, proc tam tvurci za kazdou cenu sroubovali zase nejakou homosexualitu, ktera na celkovy dej nema zadny vliv? Uz by si mohli uvedomit, ze to je kontraproduktivni a nikoho to nezajima. Jinak dobry. (22.04.2023)

Zapomeňte na klasické šablony filmů o školní šikaně, tenhle film je chytřejší. A jeho hrdinů je vlastně také více než ta čtyřčlenná klukovská parta. Celé se to odehrává v nějakých horších částech Reykjavíku, prostředí je to stejně nehostinné jako poměry panující ve většině domácností našich hrdinů. A kupodivu se s tím moc netluče ani ta trocha nečekaného magična. (10.07.2022)

Skvelá sociálna dráma, ktorej ale do dokonalosti niečo chýba. V mojom prípade ide o absenciu pedagogického dozoru v škole a až do konca filmu aj polície. Ťažko uveriť, že by udalosti prebiehali presne tak, ako vidíme vo filme. Inak Krásne bytosti dokážu emocionálne strhnúť, ukázať postavy v ambivalentnom svetle a predovšetkým s nimi dokážeme (sú)citiť, aj keď sa chovajú proti všetkým spoločenským pravidlám. Dôvodom je fakt, že scenár ukazuje aj rodinné pozadie (anti)hrdinov. Dôvodom ku konečnej spokojnosti je aj vygradované finále, ktoré ma presvedčilo o lepšom hodnotení. (18.09.2022)

Príbeh, aké sme už viackrát videli. Na jednej strane outsider, Balli, na druhej strane drsná parta, ktorá ho prijme medzi seba a velí jej Addi. Ukáže sa, že každý z chlapcov žije v  podivnom prostredí, v ktorom dospieva. Je to príbeh o problémoch dospievania, navyše - okolnosti nie sú priaznivé. Scéna je postavená tak, že sa jej nedalo celkom veriť. Ale asi mala splniť svoj účel. Tempo je pomalé, ale podčiarkuje osudovosť príbehu, situácie sú občas humorné, ale niekedy až na hranu – smiech cez slzy. Je zaujímavé, že tí mladí herci pochopili postavu, ktorú mali predstavovať a poctivo zahrali bolestivosť dospievania. Záverečná pointa prekvapila. (25.02.2023)