Hry na cestě

Austrálské filmy s horrorovými a mysteriózními zápletkami z této éry mě baví, obvykle dýchají velmi osobitou atmosférou se závanem menší nebo větší exotiky a vydávají se v ději často nepředvídatelnou cestou. Tak tomu bylo i u Her na cestě, u nichž jsem však po celou dobu prožíval až kolísavě rozporuplné dojmy. Chvílemi mi byl Stacy Keach jako hlavní protagonista nesympaticky protivný, otravoval mě svým drzým chováním a popravdě jsem mu moc nerozuměl, jindy mě však hodně bavil, třeba svým povídáním k sebe samému nebo pejskovi na cestách, na nějakou chvíli si mě získal, až jsem mu v poslední třetině plně fandil... měl jsem to tak ovšem s celým filmem, který střídal různé žánry, občas hrál na vážnou notu, jindy jakobych sledoval komedii. Vlastně bych mohl tu neustálou rozporuplnost brát i jako klad, jenže to bych nesměl mít úplně nejrozporuplnější pocit ze závěru. Přičemž jakoby tenhle film nabízel hned dva konce a zatímco ten první (poetický) mi svou lehce ujetou náladou sedl, ten druhý (horrorový) včetně ryze brakové pointy s lekačkou na závěr jsem už vnímal jako totálně mimo a zbytečně překombinovaný. Byly to zajímavé HRY, občas tak trochu i s divákem, ale prozatím z mé strany jen za silné 3*: [70%] (21.08.2022)

Silniční hry jsou fajn hlavně díky pohodovému scénáři a sympatickému Keachovi v hlavní roli samomluvou trpícího tiráka, který při křižování australskou pustinou padne na stopu sériového vraha žen. Roadthrillerovou notu ale začne film tvrdit až v druhé polovině a Jamie Lee Curtis si užijeme jen asi půl hodiny. (22.07.2016)

[Cinematik 2014] Byť Hitchcock kamionista, natočil by Roadgames, s gráciou vystavaný inteligentný "cestný thriller" so šarmantným Jamesom Stewartom v hlavnej roli. Aspoň to sa nám snaží Franklin povedať. Lenže on nie je Hitchcock, Stacy Keach v roli muža trpiaceho halucináciami a rastúcou paranoiou na stope zločinu (nech je akokoľvek vynikajúci) nie je Stewart a ten film nie je tak inteligentný. Pomalé tempo rozprávania ozploitation modelu a slabé napätie vynahrádza nadhľadom a ostrovtipom hlavného hrdinu, ale nezáživnosť množstva sekvencií je stále ubíjajúcejšia. Pocta Hitchcockovi a jeho klasickým motívom (priame citácie Vertiga) sa tak z diváckeho uhlu pohľadu mení na trochu neohrabané variovanie maestrových obľúbených prvkov. Násilie mimo záber a potlačená dravá dráždivá sexuálnosť drsného príbehu s až psychologickými kontúrami prispievajú k zmiešaným pocitom z filmu. Toto je jasný kult, ale len pre úzky okruh divákov, do ktorého, žiaľ, nespadám. 65% (13.09.2014)

Sympaťák Stacy Keach a oprsklá mlaďičká Jamie Lee Curtis čmuchají kolem místního masového vraha stopařek. Téměř celý film se odehrává v kamionu nebo na cestě. Je to takové thrillerové pátrání a běhání za vrahem. Stále mu dýchají za zády nebo se mu dívají do očí. Začátek a několik scén se mi líbilo, ale převážně se jedná o klidný film, který se utápí ve své normálnosti. Ta normálnost je příjemná, ale film se neposouvá a negraduje silou, kterou od takového filmu očekáváte. Nějak nechápu, proč nedotáhli tu strašidelnost do konce (efekty a nápady zajímavé). Je to nedokončené, jako přiškrcené. Zamrzí, protože rozjezd a postavy byly zajímavé. (12.06.2013)

Toto som si chcel pozrieť už dávnejšie, ale omylom som si namiesto toho zohnal film s relatívne podobnou zápletkou a s relatívne podobným názvom Road Games. A čakanie sa oplatilo. Musím povedať, že to má strašne fajn poetiku. Mnohým to nebude vyhovovať, radi by „normálny“ krvavý hororový triler, ale mne sa práveže páčilo, ako tu bolo na všetko čas, ako si príbeh plynul pokojným, ležérnym tempom, mal čas zastaviť sa a vlastne sa tu toho moc nestalo. Najväčšiu zásluhu na tom zjavne, rozhodne a bez debaty má fantastický Stacy Keatch, ktorý je úplne suverénnym sympaťákom a perfektne si padol do noty s mladučkou Jamie Lee Curtis, ktorá bola v roku 1981 hviezdou série Halloween a iných hororov (Terror Train, Hra na vraha, Hmla). Austrálčania si ju požičali z Hollywoodu a zjavne jej to padlo vhod, je uvoľnená, je prirodzená, je sexi. A je medzi nimi zábavný, dynamický vzťah, nie milenecký, ale nie úplne ani ako otec a dcéra. Sú tam dve veci, ktoré sú úplne mimo (wtf scéna telefonátu na políciu a wtf scéna s člnom na ceste). A to som samozrejme ešte nespomenul extra namakaného dinga (???). Richard Franklin neskôr natočil horory Link a Psycho 2. Od istého momentu začalo byť zrejmé, že všetko smeruje k absolútne šokujúcemu finálnemu twistu, mal som asi dva tri tipy, no napokon prekvapivo nevyšiel ani jeden a film sa skončil úplne štandardne, čo ma dosť zaskočilo. (24.08.2019)