Roboválka

Italský drekař Bruno Mattei si zase jednou zajel za kamarády na Filipíny, ale tentokrát už si místo druhého Ramba spolu pustili "Predátora" a trochu zavzpomínali na "RoboCopa". A stejně jako spoustu malých kluků je to inspirovalo k tomu vlítnout do lesa a vystřihnout tam vlastní verzi. Jen v jejich případě k tomu měli kamery a místo klacků zbraně a haldy slepých patron. Pohoršovat se u bijáků, které společně spáchali Bruno Mattei, Rossella Drudi a Claudio Fragasso nad tím, že to jsou jen kopírky, znamená zcela chybné výchozí divácké rozpoložení. Zatímco řada VHS braků se zkouší tvářit jako původní počiny, ačkoli všemožně parazitují na populárních hitech, Matteiho nejlepší remake-sploitation fláky skýtají hurónskou zábavu právě skrze to jak důsledně se svých vzorů drží, přičemž jejich klíčové prvky a scény převádí v rámci ultra laciné produkce s partou somnambulních ochotníků. Matteiovky kopírování povyšují skoro na úroveň švédování, jen namísto zero budget DIY kreativity je zde na místě obdivovat low budget šejdířské patlalství a domýšlet si produkční okolnosti, které vedly k realizaci okopírovaných scén, postav i nejrůznějších detailů právě do oné třeskutě marné podoby, kterou nám filmy předkládají. S touto optikou představuje "Robowar" velkolepou podívanou (byť totální prim hraje novější matteiovina "Shocking Dark"), navíc obohacenou o nejvelkolepější příklad absolutního rámu v dějinách kinematografie (tedy scénu, kde postavy dělají, že nevidí něco, co je hned vedle nich, dokud se to neobjeví v záběru). Mimochodem o osm let později natočili na Filipínách vlastní lokální kopírku "Predátora" s názvem "Bangis". (29.01.2021)

Italské hororové sci-fi – protože tak by se snímek dal určitě označit – „Robotická válka“, patří k takovým těm produktům jimž prostě nejde o nic jiného než navázat na něco, co bylo úspěšné. A dělá to klasicky – špatně. Na druhou stranu kanály jako SyFy nebo Asylum to také dělají, ale nedaří se jim to s takovým úspěchem. Je to béčko, je to špatné béčko, ale je koukatelné. (20.05.2020)

Italská céčková vykrádačka Predátora od stejné bandy zasloužilých umělců, která zplodila veledílo Terminator II (který vykrádal především Vetřelce). Bohužel ale ani zdaleka tak vtipná. Originál kopíruje konkrétními scénami, záběry, hereckými gesty i dialogy. A spojuje je výplňovými záběry na vojáky, kráčející džunglí za tónů laciného elektronického soundtracku s rockovými kytarami. Ovšem pozor! Dočkáme se zde šokujícně odlišné pointy - vesmírný lovec totiž není jen tak nějaký mimozemšťan! P.S. Vybavte se na to značnou dávkou trpělivosti a sebeovládání. (16.10.2021)

Tak tentokrát to bezbřehé kopírování moc zábavné nebylo. Robowar je sice ultimátní vykrádačka amerického Predátora, ale bohužel jde o jedno z těch méně záživných a nejvíc odfláknutých děl z dílny legendárního italského opisovače a fušera, Bruna Matteie. Jeho filmy mohou být velmi zábavné (Virus, Krysy: Noc hrůzy) a dokonce i úplně k popukání (Terminator II), u téhle nudné procházky džunglí však opravdu není kde brát. (18.11.2021)

Hodně jsem se na tenhle kousek těšil, ale bohužel velké zklamání. Manželský pár sračkářů Drudi a Fragasso (mimochodem v roli robota), trash legenda Mattei, kupa známejch ksichtů v obsazení, ale výsledkem je především strašná nuda. Prvních 75 minut chlapíci jen zmateně pobíhají po džungli a dávají si signály a dojde ke dvěma velmi velmi stručným přestřelkám a na dvě hvězdy to vytahuje až závěr, kde konečně dojde na pár vychytávek, stopové gore a záběry, které někdo nenatočil na dovolené za hotelem na Filipínách. Samozřejmě tradičně obdivuju agilnost všech zúčastněných vzhledem k datu premiéry Predátora. (05.04.2017)