Reklama

Reklama

Moonage Daydream

  • Austrálie Moonage Daydream (více)
Trailer 1
Hudební / Dokumentární
USA, 2022, 140 min

Obsahy(1)

Během několika desítek let nashromáždil David Bowie na pět milionů nejrůznějších audiovizuálních elementů, které se vážou na jeho uměleckou kariéru. Dva roky trvalo režiséru Brettu Morgenovi (Ten kluk bude točit nebo Kurt Cobain: Montage of Heck) se jimi vůbec probrat. Další rok vymýšlel koncepci, celých pět let se zabýval zvukovým designem velmi netradičního pohledu na kariéru originálního hudebníka a fascinujícího proroka. Jedinečná kinematografická zkušenost, která byla jednou z klíčových událostí festivalu v Cannes, vámi projede jako vlna. Brettem Morgenem zprostředkovaný testament Davida Bowieho je stejně neuchopitelný a uhrančivý jako umělec sám. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (6)

zdarecsranec 

všechny recenze uživatele

Asi nejsilnější zážitek letošního MFFKV, film od kterého jsem neměl žádné očekávání a vlastně jsem se na projekci objevil skoro náhodou, ale ve chvíli kdy nás uvaděči u vstupu zastavili, abychom vydrželi, že se lehce protáhla zvuková zkouška, měl film mou plnou pozornost, což se nedá říct o půlce sálu, která v pokročilou večerní hodinu odpovídající možná tak Bowieho skutečnému vystoupení někde v Berlíně v roce 1978, spala se zlomenou hlavou o sedačku. Čas projekce však nutně nemusel být na škodu, jelikož se nejedná o žádný nudný životopisný dokument, ale o jakousi audiovizuální zkušenost fenoménu David Bowie jako takovou. Film je psychadelickou experimentální koláží sestávající ze série dobových rozhovorů, záznamů z koncertů, ale i citátů a intelektuálních referencí od buddhismu přes Nietzscheho k Burroughsovi, v neposlední řadě se v tomto barevném pelmelu objevuje i mnoho filmových odkazů (na Langa, Buňuela Bergmana, Felliniho a další), jež jakoby spíše pro sebe do něj ukryl režisér Brett Morgen. Filmaři nám tak zprostředkovávají naprosto jinou zkušenost filmu o umělci, která může být pro mnohé neuvěřitelnou nudou, ale pro fanoušky jednoho z největších popkulturních géniů 20. století, kteří jsou mladší generace a neměli to šestí zažít živé vystoupení, se jedná o naprosté hudební i duchovní orgie v nichž jejich srdce plesá blahem. Zajímavé že s touto přelomovou formou dokumentárního filmu se snímek objevuje na světových plátnech paralelně s Luhrmannovým Elvisem, jež je taktéž překvapivě perfektním (ne)biografickým filmem, který v rámci svého žánru na poli fikčního hraného filmu nemá obdoby. Se svou postmoderní pompézností jsou tak oba dva filmy skvělými originálními počiny a nádhernou poctou slavným hudebníkům. ()

mrtvej_pes 

všechny recenze uživatele

Experience-dokument. Nečekejte žádná fakta - jak sám autor řekl, ta lze všechna dohledat na internetu. Tohle je jednoduše motivující hudebně-interview based dokument, který přibližuje Bowieho tvorbu zevnitř. Bohužel pouze pro fanoušky - film by potřeboval solidně prostříhat (šel by minimálně o 20 minut zkrátit) a zvuk byl tak nahlas, že by válečným veteránům automaticky spustil PSTD -, nedokážu si představit, že bych to dokoukal bez větší znalosti Bowieho. ()

Reklama

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Fráze „hudební dokument“ je v tomto případě zcela zavádějící, Moonage Daydream je spíše audiovizuálním mlhavým portrétem a zážitkovým filmem využívajícím velmi (ale opravdu VELMI) volné formy k vyprávění příběhu Davida Bowieho. Jinými slovy, buď se do toho úspěšně položíte a budete mít esoterický prožitek, nebo to jednoduše prospíte. A tohle, společně s vyloženě přepálenou délkou, může být velkým kamenem úrazu pro spoustu diváků. Přesto musím dodat, že ty remasterované záběry jsou opravdu úchvatné. [KVIFF 2022] ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Já kretén jsem si sednul doprostřed řady, takže mi bylo v průběhu nesoudné stopáže téhle vyhoněné zhůvěřilosti blbé zvednou se a odejít, abych tak rušil okolo sedící fanoušky, kteří si to patrně užívali o poznání víc než já. A spát se moc nedalo, protože to řvalo jak kráva. Smutný smajlík. Každopádně, poučení je jasné, nechodit propříště na dokumentární experience snímky o umělcích, kteří mi nijak neimponují. (56th KVIFF) ()

Reklama

Reklama